Ostroretka stěhovavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxOstroretka stěhovavá
alternativní popis obrázku chybí
Ostroretka stěhovavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ryby (Osteichthyes)
Podtřída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod Ostroretka (Chondrostoma)
Binomické jméno
Chondrostoma nasus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která je původním druhem moravských vod. Vysazováním se rozšířila i do Labe. Tato ryba žije v početných hejnech. Tvoří významnou část potravy hlavatky obecné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tělo je štíhlé, z boků mírně zploštělé. Ústa výrazně spodní, uzpůsobená k seškrabávání řas z kamenů. Hřbet je šedomodrý, boky stříbřité. Párové ploutve a řitní ploutev jsou načervenalé, ostatní tmavé. Dožívá se až 20 let. Dosahuje délky až 60 cm a hmotnosti 3 kg.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Obývá hlavně lipanové a parmové pásmo. V ČR je původním druhem na Moravě a ve Slezsku v povodí Odry a Dunaje. V Čechách byla vysazena na mnoha místech (Vltava, Berounka, Ohře, Labe, …), ale zatím nikde není příliš početná. Vyskytuje se ve Francii, Německu, Itálii a celé východní Evropě.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní součást stravy ostroretek tvoří řasy, které seškrabává z kamenů. Mimoto přijímá i larvy hmyzu.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Tření probíhá v období od března do května. Podobně jako u ostatních druhů kaprovitých ryb se během tření objevuje viditelná třecí vyrážka. V této době ostroretka táhne ve velkých hejnech proti proudu řeky do mělkých partií. Samice naklade 1000 - 60 000 jiker na kamenité nebo štěrkové dno.

Ostroretka stěhovavá a člověk[editovat | editovat zdroj]

Ostroretka je mezi rybáři velmi oblíbenou sportovní a bojovnou rybou. Loví se na plavanou, položenou - feeder nebo muškařením. Velmi početná je na Moravě v Bečvě a Svratce. Ve Slezsku zejména na řekách Opava, Moravice, Olše se vyskytují exempláře běžně i o délce nad 50 centimetrů a hmotnosti až 2,1 kg. V současné době[kdy?] je decimována jako ostatní reofilní druhy populacemi migrujících kormoránů z oblasti Pobaltí, zejména Estonska a Lotyšska.

Lov[editovat | editovat zdroj]

Ostroretka se živí zejména řasami, jikrami a hmyzem. Nepatří mezi agresivní ryby, spíše si v klidu prohledává dno a čeká, co přijde. Pro lov ostroretek je nejvhodnější návnadou marmyška, či rotačka s přidaným červíkem nebo svazečkem mladých zelených řas. Návnadu je nejlepší nechat u dna a čas od času s ní potřást, aby si jí ryba všimla. Přestože ostroretka není agresivní, její záběr je velmi rychlý a silný. Typickým pohybem ostroretek je škubání hlavou ve snaze vysmeknout se z háčku, a v prutu je to cítit.

Nejvhodnější období pro lov ostroretek je buďto léto v mělčích proudech, či podzim v hlubších nadjezích. Není však nemožné chytnout ostroretku i v zimě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fritz Terofal, Claus Militz: Sladkovodní ryby. Ikar Praha spol. s r. o., Praha 1997, 1. vydání, ISBN 80-7202-140-0
  • Otto Pospíšil : Naše ryby. OTTOVO nakladatelství, s. r. o., Praha 2000, 1. vydání, ISBN 80-7181-403-2
  • Freyhof, J. IUCN Red List – Chondrostoma nasus [online]. IUCN, 2011 [cit. 2014-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • MRK.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]