Parmové pásmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Berounka u Zbečna

Parmové pásmo, epipotamal, je v systému rybích pásem podle profesora Fryče horní úsek vodního toku, charakteristický přítomností parmy obecné. Navazuje na pásmo lipanové, řeky parmového pásma přechází z hor do nížin, mají zřetelně vymezené řečiště, stejnoměrný, mírný spád a poměrně rychlý, avšak stejnoměrný proud. Dno je štěrkovitépísčité, často se vytváří hluboké tůně s pomalu tekoucí vodou, pohybem štěrku a  písku v proudu se vytvářejí pískové lavice. V blízkosti břehů a v zátočinách se usazuje velké množství sedimentů a toto bahno je zdrojem živin pro množství rostlin, jako je rákos či sítina. Voda obsahuje větší množství organických látek a kalu, což omezuje čirost vody a v některých úsecích nemusí být viditelné dno. Kyslíkové poměry jsou relativně dobré, ale obsah kyslíku kolísá.[1] V zimě, při chladné vodě a v úsecích se silnějším proudění, které víří hladinu, je vysoký, v létě a při znečištění vody je nižší. Teplota vody v létě může stoupnout až na 22 °C.[2]

Porosty vodních rostlin poskytují životní prostředí mnoha druhům bezobratlých živočichů, jako jsou larvy jepic, komárů, muchničekchrostíků. Vůdčími druhy ryb je parma obecná, podoustev říční a ostroretka stěhovavá, dále se v parmovém pásmu vyskytují jelci, mník jednovousý, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, bolen dravý, perlín ostrobřichý, ježdík žlutý, drsek menší i drsek větší, candát obecný či úhoř říční, klidnější úseky obývá okoun říční, plotice obecná či ouklej obecná, parmové pásmo je dále nejvyšším rybím pásmem, ve  kterém již žije kapr obecný.

V těchto vodách žijí jednak ryby litofilní, které se vytírají na štěrkové dno, tak ryby fytofilní, které ukládají jikry do vodních rostlin. Většina ryb parmového pásma se vytírá na jaře, od března do června podle druhu.[2]

Ryby parmového pásma[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GERSTMEIER, Roland; ROMIG, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy. Praha: Mgr. Černý - Nakladatelství Víkend, 2003. 366 s. ISBN 80-7222-307-0. Kapitola Pásma tekoucích vod, s. 58-63. 
  2. a b ING. HÁNOVÁ, Kateřina K.; RNDR. HLADÍK, Milan PhD; ING. HÁLA, Robin, a kol. Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy [online]. Povodí Vltavy [cit. 2013-02-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GERSTMEIER, Roland; ROMIG, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy. Praha: Mgr. Černý - Nakladatelství Víkend, 2003. 366 s. ISBN 80-7222-307-0. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]