Hlucholazy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlucholazy
Głuchołazy
Věž horní brány
Věž horní brány
Hlucholazy – znak
znak
Hlucholazy – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Polsko Polsko
vojvodství Opolské vojvodství Opolské
okres Niský
gmina Głuchołazy
Hlucholazy
Red pog.svg
Hlucholazy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 6,83 km²
Počet obyvatel 14 835 (2008)
Hustota zalidnění 2178 obyv./km²
Správa
Starosta Edward Szupryczyński
Oficiální web www.glucholazy.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 15
48-340 Głuchołazy
Telefonní předvolba +48 77
PSČ 48-340
Označení vozidel ONY
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlucholazy (polsky: Głuchołazy, německy: Bad Ziegenhals) jsou město v jižním Polsku, ve Opolském vojvodství, v Powiatu nyském, ležící v blízkosti hranic s Českou republikou. Město je sídlem městsko-vesnické gminy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Głucholazy leží na rozhraní Zlatohorské vrchoviny (polsky: Góry Opawskie), Žulovské pahorkatiny (polsky: Przedgórze Paczkowskie) a Opavské pahorkatiny (polsky: Płaskowyż Głubczycki), nad řekou Bělá (polsky: Biała Głuchołaska) a jejím pravým přítokem potokem Starynka (též zvaným Starynia nebo Kletnica).

V roce 1945 byli do Głucholaz přesídleni obyvatelé obce Kozová (m.j. ) v okrese Břežany v Tarnopolském vojvodství, která dnes leží na území Ukrajiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Těžba zlata[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Głucholazech je z roku 1249. Už ve 13. století se výskyt zlata a dalšího rudního bohatství stal předmětem zájmu vratislavského biskupství i moravského markraběte. Rozvíjelo se dolování, které zde vzkvétalo zejména v polovině 15. století. Nejzajímavějším pozůstatkem zdejší hornické činnosti, která v této oblasti vzkvétala od 13. do 17. století, je štola Tří králů, dlouhá zhruba 6 km, která spojovala Głucholazy se Zlatými Horami.[1] Později, stejně jako v Jeseníku, i v Głucholazech se konaly tzv. čarodějnické procesy. V 19. století podle vzoru metod Vincence Priessnitze vznikly v Głucholazech lázně.[2]  Po válkách o rakouské dědictví připadlo město Prusku, po druhé. světové válce se stalo součástí Polska.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází peážní železniční trať Šumperk - Krnov, Głuchołazy jsou mezistátní pohraniční stanicí na kterou se napojuje trať Głuchołazy - Nowy Świętów. Na této trati však byl nejprve v roce 2004 provoz zastaven[4]. V roce 2007 byly zavedeny dva páry mezistátních vlaků mezi Opolím a Jeseníkem, respektive Ostružnou, ty však byly v roce 2010 ukončeny[5]. Od prosince 2014 ale budou obnoveny dva páry spojů z Głuchołaz do Opolí[6].

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Visuté skály (Wisząca Skała) na Přední Kopě
  • Centrum města z 13. století
  • Farní kostel zasvěcený sv. Vavřinci z roku 1250
  • Věž horní brány z roku 1418
  • Radnice z roku 1522
  • Kostelík sv. Rocha z 1350
  • Křížová cesta a kaple zasvěcená sv. Anně na Chrabrého hoře
  • Evangelický kostel z roku 1865
  • Zbytky hradebních zdí
  • Parková hora (též Chrabrého hora, skládá se z Přední, Střední a Zadní Kopy)

Geotrasa sudetská[editovat | editovat zdroj]

Głucholazy jsou významnou zastávkou na česko-polské Geotrase sudetské (Geostrada sudecka). Na náměstí U Amórka v centru starého města je umístěna informační tabule č. 16 dálkové geotrasy, na níž jsou popsány zajímavé geologické lokality na katastru Głucholaz. Přímo ve městě se např. nachází Grota Góralska, což je historická štola, vyražená podle zlatonosné křemenné žíly. V nejbližším okolí města jsou kvarcitové lomy Grędówka a Wisząca Skała a také kaple sv. Anny na Přední Kopě, postavená z kvarcitů a svorů.[1]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b [1]Geotrasa sudetská - materiály ke stažení
  2. Glucholazy [online]. Jeseník: Město Jeseník, [cit. 2016-07-27]. Dostupné online.  
  3. Głucholazy na stránkách turistika.cz
  4. [2] Nysa - Głuchołazy Zdrój končí, ŽelPage, 1.8.2004, Zdeněk Michl
  5. [3] Poláci podepisují petici za vlaky z Wrocławi na Jesenicko, Bruntálský a krnovský deník, 25.7.2014, František Kuba, Michal Krestýn
  6. [4] Polsko zavede nové vlakové spoje, mohou Jeseníkům přinést více turistů, 11.10.2014, iDNES.cz, Rostislav Hányš

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]