Kostel svatého Jana Křtitele (Domašov)
| Kostel svatého Jana Křtitele v Domašově | |
|---|---|
_A._Kostel_sv._Jana_K%C5%99titele.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Domašov |
| Souřadnice | 50°9′38,87″ s. š., 17°11′45,46″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Jeseník |
| Farnost | Horní Domašov |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Datum posvěcení | 15. září 1798 |
| Světitel | Johann Roth von Freiwaldau |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jan Gröger |
| Výstavba | 1797–1798 |
| Další informace | |
| Adresa | Domašov, Česko |
| Kód památky | 18921/8-873 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele se nachází v horním Domašově, části obce Bělá pod Pradědem v okrese Jeseník. Kostel náleží pod Římskokatolickou farnost Horní Domašov, děkanát Jeseník, diecéze Ostravsko-opavská. Kostel je kulturní památkou ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pozdně barokní kostel s prvky klasicizmu byl postaven v letech 1797–1798 stavitelem Janem Grögerem z Bukovic, stavbu vedl zednický mistr Josef Franke ze Supíkovic. Varhany postavil mistr Standinger z Andělské hory.
15. září 1798 zasvětil biskupský komisař Johann Rother von Freiwaldau[2] kostel sv. Janu Křtiteli.
Vnitřní výzdoba vznikla svozem mobiliáře z několika zrušených kostelů, především františkánského kostela v Opavě. Právě odsud pochází obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Leichera z r. 1761, který je zasazen v retabulu hlavního oltáře.
7. 3. 1843 byla hornodomašovská lokálie povýšena na farnost.
Kostel byl opraven v letech 2008 - 2013 za podpory Biskupství ostravsko-opavského, Obce Bělá pod Pradědem, Olomouckého kraje, Ministerstva kultury ČR, rodáků žijících v Německu, Česko-německého fondu budoucnosti, Sudetoněmecké nadace Mnichov celkovým nákladem více než 6 mil Kč.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní neorientovaná stavba ukončená závěrem. Sakristie se přimyká na jižní straně kněžiště. K východnímu průčelí je přistavěná věž. Kněžiště má čtvercový půdorys se skosenými západními nárožími, je zaklenuto valenou klenbou s výsečemi a zakončeno konchou. Triumfální oblouk je půlkruhový. Loď je obdélníkového půdorysu má valenou klenbu s výsečemi, které vybíhají od hlavic pilastrů. Ve východní části lodi je na dvou sloupech kruchta a vchod z podvěží. Pravoúhlá sakristie je zaklenuta valeně s třemi výsečemi. Nad sakristií se nachází empora otevřená do lodi segmentovým záklenkem a balustrádou.
Střecha lodi je sedlová, nad kněžištěm zvalbená, nad sakristií pultová. Krytinu tvoří břidlice.
Fasáda lodi a kněžiště je členěná dvojnásobnou podnoží a hlavní římsou.
Věž je čtyřpatrová hranolová se skosenými nárožími na čtvercovém půdoryse. Podvěží má valenou klenbu s výsečemi, vchod má půlkruhový záklenek se štukovým ostěním. Nad záklenken je letopočet 1798. V prvním patře věže je okno s půlkruhovým záklenkem, ve druhém patře okno kruhové. Nad oknem je hodinový ciferník. Zvonové patro má tři okna s půlkruhovým záklenkem. Věž zakončena helmicí, která přechází v cibuli, je krytá plechem.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-17]. Identifikátor záznamu 129652 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zajímavosti a památky v obci: Zajímavosti v obci: Bělá pod Pradědem. www.bela.cz [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0276265. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
