Rychlobruslařský ovál ve Svratce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rychlobruslařský ovál ve Svratce byl otevřen v roce 1954, jednalo se o první rychlobruslařskou dráhu v Československu. Ve Svratce byla pořádána mistrovství republiky i mezinárodní závody a přes obtíže spojené s ledováním přírodním ledem zůstala tato 400 metrů dlouhá škvárová dráha pod širým nebem v provozu do roku 1991, kdy ji vystřídal nedaleký ovál o délce 333 metrů. Ten fungoval do roku 2004, kdy zde proběhly poslední závody. Město Svratka plánuje jeho obnovu spojenou s vybudováním asfaltového oválu.

Historie dráhy[editovat | editovat zdroj]

Rychlobruslařská dráha byla ve Svratce postavena v letech 1953–1954, když dosavadní podmínky bruslení na zamrzlých rybnících nebo řekách již nevyhovovaly. Sportovní oddíl TJ Spartak (později Mars) Svratka tehdy stavěl novou atletickou dráhu a k tomuto projektu se připojili také rychlobruslaři. Škvárový, 400 metrů dlouhý ovál (49°42′29″ s. š., 16°1′41″ v. d.) byl realizován brigádnicky členy oddílu a obyvateli Svratky, kteří přemístili 5100 m³ zeminy, zpracovali 580 m³ kamene, 12 vagónů písku a 28 vagónů škváry. Rychlobruslařská dráha byla otevřena na začátku roku 1954, když byla i s pomocí hasičů, kteří poskytli dostatečná čerpadla pro vodu z řeky, zaledována 25 cm tlustou vrstvou ledu. Již od 11. do 13. února toho roku se zde konaly první mezinárodní závody, kterých se zúčastnili také východoněmečtí, maďarští a polští sportovci. Jednalo se o první stálou dráhu v Československu, díky tomu zde bylo již během první sezóny pokořeno 102 československých rychlobruslařských rekordů. Vybavení stadionu se postupně zlepšovalo, bylo vybudováno osvětlení, tribuna pro diváky, pořízena silnější vodní čerpadla a dva traktory pro údržbu dráhy. Byla zde pořádána mistrovství Československa, protože ale byla dráha ledována přírodním ledem, v některých letech se stávalo, že rychlobruslařský ovál nemohl být kvůli vysokým teplotám v zimě vytvořen nebo po zaledování vydržel pouze krátkou dobu.[1] Od počátku se o dráhu v zimě staral Jiří Schöppe, rychlobruslař a později trenér; Petr Novák uvedl, že „kdyby nebylo Šepáka, jak mu všichni říkali, jeho nadšeného sportovního srdce, hlavy a pracovitých rukou, rychlobruslení by u nás nepřežilo, nemělo by šanci“.[2] V roce 1991 byl škvárový stadion s fotbalovým hřištěm zatravněn, čímž byla ukončena existence původního 400metrového oválu za základní školou.[1][3]

V sousedství původní dráhy byl v roce 1991 vybudován kratší, 333 metrů dlouhý rychlobruslařský ovál (49°42′30″ s. š., 16°1′48″ v. d.), který nadále sloužil potřebám závodníků. Z roku 1997 pochází plány na asfaltovou dráhu, která by pomohla při ledování, vzhledem k nedostatku financí ale realizována nebyla.[1] O ovál se nadále staral Jiří Schöppe,[4] poslední závody se zde konaly v únoru 2004, od té doby není využíván ani zaledňován,[1] zatravněná plocha uprostřed bývalého oválu funguje jako tréninkové fotbalové hřiště. Město Svratka však plánuje obnovu dráhy a vybudování asfaltového in-line oválu, který lze v zimě jednodušeji zalednit.[5][6]

Závodníci[editovat | editovat zdroj]

Svratecký rychlobruslařský oddíl se v 50. letech 20. století stal díky své dráze jedním z center československého rychlobruslení. K jeho odchovancům patří Jarmila Šťastná a Jiří Schöppe, jež byli několikrát mistry republiky,[1] Šťastná také startovala na Zimních olympijských hrách 1964.[7] Schöppeho žákem byl rychlobruslař a pozdější trenér Petr Novák, jehož svěřenec ze Svratky Jiří Kyncl[1] bruslil na ZOH 1988 a 1992.[8] Na dráze ve Svratce začínala také olympijská vítězka Martina Sáblíková.[1]

Rekordy drah[editovat | editovat zdroj]

Přehled nejlepší časů dosažených na obou svrateckých drahách:[9][10]

Muži
Závod 400m ovál 1954–1991 333m ovál 1991–2004
Jméno Čas
(body)
Datum Jméno Čas
(body)
Datum
500 m Československo Zdeněk Štěpánek 41,08 8. února 1986 Česko David Kramár 39,59 30. ledna 2001
1000 m Československo Zdeněk Štěpánek 1:23,40 17. ledna 1982 Česko Martin Holoubek 1:24,00 7. února 1998
1500 m Východní Německo André Hoffmann 2:05,80 1. února 1981 Česko Miroslav Vtípil 2:04,66 12. ledna 2003
3000 m Východní Německo Frank Nauschütz 4:24,00 31. ledna 1981 Česko Miroslav Vtípil 4:25,93 11. ledna 2003
5000 m Východní Německo Frank Nauschütz 7:26,10 1. února 1981 Česko Miroslav Vtípil 7:31,16 12. ledna 2003
10 000 m Československo Jiří Kyncl 16:11,60 8. března 1987 Česko Jiří Kyncl 16:47,17 11. února 1996
sprinterský čtyřboj Československo Zdeněk Štěpánek 168,560 19.–20. ledna 1985
malý čtyřboj Československo Jiří Kyncl 174,332 31. ledna – 1. února 1987 Česko Miroslav Vtípil 173,080 11.–12. ledna 2003
velký čtyřboj Československo Jiří Kyncl 182,586 7.–8. března 1987 Česko Vlastimil Kyncl 178,486 6.–7. ledna 1996
Ženy
Závod 400m ovál 1954–1991 333m ovál 1991–2004
Jméno Čas
(body)
Datum Jméno Čas
(body)
Datum
500 m Polsko Erwina Ryśová-Ferensová 44,30 28. ledna 1978 Česko Martina Sáblíková 45,05 9. února 2003
1000 m Východní Německo Grit Lickerová 1:29,10 8. února 1987 Česko Martina Sáblíková 1:32,19 12. ledna 2003
1500 m Východní Německo Petra Krankeová 2:19,00 31. ledna 1981 Česko Martina Sáblíková 2:15,17 9. února 2003
3000 m Východní Německo Grit Lickerová 4:50,74 8. února 1987 Česko Martina Sáblíková 4:47,93 12. ledna 2003
5000 m Československo Ida Stárková 9:14,00 18. ledna 1987 Česko Martina Sáblíková 8:33,06 16. února 2003
sprinterský čtyřboj Československo Ida Stárková 196,255 15.–16. února 1986
miničtyřboj Východní Německo Grit Lickerová 190,322 7.–8. února 1987 Česko Martina Sáblíková 186,974 4.–5. února 2004
malý čtyřboj Česko Martina Sáblíková 194,660 15.–16. února 2003

Ostatní dráhy[editovat | editovat zdroj]

Před vybudováním dráhy ve Svratce v první polovině 50. let 20. století se české závody v rychlobruslení pořádaly na zamrzlých rybnících nebo řekách.[1]

Po ukončení provozu druhé svratecké dráhy 2004 se v Česku konají závody pouze příležitostně. Nepravidelně je podle přízně počasí a časových možností zainteresovaných osob pořádáno Mistrovství České republiky, jehož poslední dva ročníky 2008 a 2009 se konaly na přírodním ledě zamrzlých vodních ploch na Českomoravské vrchovině.[11][12] Vedle zimního stadionu ve Žďáru nad Sázavou se nachází asfaltový in-line ovál o délce 333 m, který je při vhodném počasí v zimě občas ledován.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h MUDROCH, Martin. Rychlobruslařská tradice Svratky [online]. Svratka, 2010-02-27 [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  2. KVASNIČKA, Jakub. Zemřel muž, bez něhož by nebyla Sáblíková [online]. Tyden.cz, 2010-07-30 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  3. Historie rychlobruslení na dlouhé dráze [online]. Speedskating.cz [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  4. PALIČKA, Jan. Nadšení a vášeň - záchrana rychlobruslení [online]. Idnes.cz, 2002-01-04 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  5. BARTŮŇKOVÁ, Andrea. Svratka chce obnovit rychlobruslařský ovál, kde trénovala Sáblíková [online]. Idnes.cz, 2011-07-28 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  6. BÁRTA, Jiří; ŠPATKA, Radek. Stará dráha Sáblíkové leží ladem. Svratka ji chce využít aspoň v létě [online]. 5plus2.cz, 2014-02-21 [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  7. Jarmila Šťastná [online]. Sports-reference.com [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-18. (anglicky) 
  8. Jiří Kyncl [online]. Sports-reference.com [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-17. (anglicky) 
  9. Rink card of: Vysočina400 Svratka [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Rink card of: Ledový ovál Svratka [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. PRAVDA, Petr; LÍBAL, Karel. Jak se dělá velké mistrovství na rybníku [online]. Idnes.cz, 2007-12-30 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  12. PRAVDA, Petr. Světový unikát: Sáblíková jela doma o titul jak před 120 lety [online]. Idnes.cz, 2009-01-05 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
  13. VOGLOVÁ, Jitka. Ve Žďáře opět mají rychlobruslařský ovál, už se na něm jely závody [online]. Idnes.cz, 2012-04-14 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]