Přeskočit na obsah

Ležák (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ležák
Ležák mezi vesnicemi Přestavlky a Trojovice
Ležák mezi vesnicemi Přestavlky a Trojovice
Základní informace
Délka toku31,0 km
Plocha povodí110,1 km²
Průměrný průtok0,59 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-03-082
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Chrudimka, Novohradka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ležák, na horním toku nazývaný Holetínka, je říčka protékající okresem ChrudimPardubickém kraji ve východních Čechách. Je dlouhá 31,0 km.[1] Plocha povodí měří 110,1 km².[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Holetínka prameníHorním Holetíně na náhorní plošině Železných hor, v nadmořské výšce 606 m, asi 3 km severně od Hlinska. Od Řestok se nazývá Ležák. Pod Žumberkem a Kočičím hrádkem protéká hlubokým údolím směrem k Bítovanům. Ústí zleva do řeky Novohradky severně od Hrochova Týnce v nadmořské výšce 236 m.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,59 m³/s.[10]

Hlásný profil:[11]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Bítovany 11,7 75,85 km² 0,56 m³/s 39,4 m³/s

N-leté průtoky v Bítovanech:[11]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 6,48 15,1 19,7 32,8 39,4

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

  1. Základní charakteristiky toku Novohradka a jeho povodí [online]. [cit. 2011-05-31]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 20) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 85) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 86) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  7. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 87) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 88) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  9. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 83) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  10. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 153. 
  11. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Bítovany [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]