Přeskočit na obsah

Ležák (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ležák
Ležák mezi vesnicemi Přestavlky a Trojovice
Ležák mezi vesnicemi Přestavlky a Trojovice
Základní informace
Délka toku31,0 km
Plocha povodí110,1 km²
Průměrný průtok0,59 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-03-082
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Chrudimka, Novohradka
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ležák, na horním toku nazývaný Holetínka, je říčka protékající okresem ChrudimPardubickém kraji ve východních Čechách. Je dlouhá 31,0 km.[1] Plocha povodí měří 110,1 km².[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Holetínka prameníHorním Holetíně na náhorní plošině Železných hor, v nadmořské výšce 606 m, asi 3 km severně od Hlinska. Od Řestok se nazývá Ležák. Pod Žumberkem a Kočičím hrádkem protéká hlubokým údolím směrem k Bítovanům. Ústí zleva do řeky Novohradky severně od Hrochova Týnce v nadmořské výšce 236 m.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí činí 0,59 m³/s.[10]

Hlásný profil:[11]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Bítovany 11,7 75,85 km² 0,56 m³/s 39,4 m³/s

N-leté průtoky v Bítovanech:[11]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 6,48 15,1 19,7 32,8 39,4

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

  1. Základní charakteristiky toku Novohradka a jeho povodí [online]. [cit. 2011-05-31]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 20) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 85) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 86) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  7. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 87) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 88) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  9. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 83) [online]. [cit. 2015-12-02]. Dostupné online. 
  10. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 153. 
  11. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Bítovany [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]