Heřman Hannibal Blümegen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho biskupská Milost
Heřman Hannibal Blümegen
Diecéze královéhradecká
XI. královéhradecký
biskup

Mons. Heřman Hannibal Blümegen
Církev římskokatolická
Předchůdce Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Nástupce Jan Ondřej Kayser z Kaysernu
Svěcení
Biskupské svěcení 27. května 1764
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • biskup královéhradecký (1763–1774)
  • úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození 1. července 1716
Místo narození Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 20. října 1774 (ve věku 58 let)
Místo úmrtí Brno
České královstvíČeské království České království
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman Hannibal svobodný pán Blümegen (1. června 1716, Vídeň - 20. října 1774, Brno[1]), byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec se jmenoval Heřman Jošt svobodný pán Blümegen, matka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Heřman měl sedm sourozenců:

  • Antonie Františka + 1719,
  • Marie Josefa * 12.4.1709, +1760,
  • Marie Anna Antonie *12.7.1712, + 20.12.1767, abatyše klarisek ve Vídni,
  • Jindřich Kajetán Pavel *29.6.1715, + 30.7.1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2.2.1737, sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského),
  • Marie Anna * 4.10.1718, + 1774,
  • Marie Jenovéfa * 8.4.1720, + 1789, dominikánka
  • Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9.7.1722, + 1803.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Heřmann Hannibal von Blümegen, pečeť z roku 1754

Prelát, kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava. Probošt brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým. 5.listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15.srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18.prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16.května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouš hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750 – 1766 postavit zámek ve Vizovicích. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv.Petra a Pavla)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha : Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570-571.  
11. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Antonín Petr Příchovský z Příchovic
1763-1774
Heřman Hannibal Blümegen
Nástupce:
Jan Ondřej Kayser z Kaysernu