Heřman Hannibal Blümegen

Heřman Hannibal Blümegen
Jeho biskupská Milost; Heřman Hannibal Blümegen
	Diecéze královéhradecká XI. královéhradecký; biskup
	Mons. Heřman Hannibal Blümegen
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Antonín Petr Příchovský z Příchovic
Nástupce	Jan Ondřej Kayser z Kaysernu
Svěcení
Biskupské svěcení	27. května 1764
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup královéhradecký (1763–1774); úřad 2 (rok–rok);
Zúčastnil se	významné události 1; významné události 2;
Osobní údaje
Datum narození	1. června 1716 nebo 1. července 1716
Místo narození	Vídeň ; Habsburská monarchie
Datum úmrtí	20. října 1774 (ve věku 58 let)
Místo úmrtí	Brno ; Moravské markrabství
Vyznání	římskokatolické
Rodiče	Heřman Jošt Blümegen
Příbuzní	Jan Kryštof Blümegen a Jindřich Kajetán Blümegen (sourozenci)
Povolání	Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřman Hannibal svobodný pán z Blümegenu (německy Hermann Hannibal von Blümegen, 1. června 1716 Vídeň – 20. října 1774 Brno^[1]) byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.

Rodina

Jeho rodiči byli Heřman Jošt svobodný pán z Blümegenu (Hermann Jodok von Blümegen), tajný rada a kancléř knížete-opata v Kemptenu a od roku 1720 císařský rada a jeho manželka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Rod sv. pánů z Blümegenu patřil od roku 1722 mezi dolnorakouskou šlechtu a od roku 1723 měla také český baronský titul.

Heřman Hannibal měl sedm sourozenců:

Antonie Františka † 1719,
Marie Josefa * 12. 4. 1709, † 1760,
Marie Anna Antonie * 12. 7. 1712, † 20. 12. 1767, abatyše klarisek ve Vídni,
Jindřich Kajetán Pavel * 29. 6. 1715, † 30. 7. 1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2. 2. 1737), sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského),
Marie Anna * 4. 10. 1718, † 1774,
Marie Jenovéfa * 8. 4. 1720, † 1789, dominikánka
Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9. 7. 1722, † 1803.

Kariéra

Heřman Hannibal studoval na univerzitě La Sapienza v Římě, kde roku 1735 získal titul doktora obojího práva.

Poté sloužil jako prelát, V roce 1738 se stal kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava.

Roku 1750 se stal děkanem a o rok později proboštem brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla a 5. listopadu 1763 jej královna Marie Terezie jmenovala biskupem královéhradecké diecéze. V této funkci 9. dubna 1764 potvrdil papež Klement XIII. a biskupské svěcení se odehrálo 27. května a následná intronizace (nastolení) 15. srpna 1764.

Využil také svého práva, které měli biskupové v Habsburské monarchii, zvolit si jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v roce 1714, 3. patron sv. Vojtěch v roce 2000).

V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouše hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750–1766 postavit zámek ve Vizovicích.

Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.

Reference

↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv. Petra a Pavla)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Hannibal Blümegen na Wikimedia Commons

Literatura

Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570–571.

Předchůdce:
Antonín Petr Příchovský z Příchovic

11. biskup královéhradecký
1763–1774

Nástupce:
Jan Ondřej Kayser z Kaysernu

[matrikaZ-1] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv. Petra a Pavla)

[1]

Seznam královéhradeckých biskupů

Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek¹ • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál	Znak královéhradeckého biskupství

Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek

^Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; ¹Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup