Marie Tereza Luisa Savojská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Marie Luisa Savojská.
Marie Tereza Luisa Savojská
Madame la princesse de Lamballe by Antoine-François Callet (circa 1776, Callet).jpg
Narození8. září 1749
Palazzo Carignano
Úmrtí3. září 1792 (ve věku 42 let)
Paříž
Příčina úmrtílynčování
Povolánídvorní dáma
Manžel(ka)Louis Alexandre, Prince of Lamballe (od 1767)
RodičeLudvík Viktor Savojský a Kristýna Hesensko-Rotenburská
RodSavojští
PříbuzníLeopoldina of Savoy, Eugenio, Count of Villafranca a Viktor Amadeus II. Savojsko-Carignanský (sourozenci)
FunkceSurintendante de la Maison de la Reine (1775–1791)
PodpisMarie Tereza Luisa Savojská – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Tereza Luisa Savojská (často psaná jen Marie Luisa; 8. září 1749 Turín - 3. září 1792 Paříž) byla francouzská šlechtična italského původu a důvěrnice královny Marie Antoinetty, zavražděná během zářijových masakrů za francouzské revoluce. Narodila se jako savojská princezna (její rodné italské jméno bylo Maria Teresa Luisa di Savoia-Carignano) a sňatkem s bourbonským princem se stala princeznou z Lamballe (francouzsky princesse de Lamballe; česky překládáno také kněžna z Lamballe) a členkou francouzské královské rodiny. Jako dvorní dáma a superintendantka domácnosti královny Marie Antoinetty byla její nejbližší důvěrnicí, dobrovolně ji následovala do zajetí a byla zabita pařížskou lůzou poté, co odmítla složit přísahu proti monarchii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie Luisa Savojská byla čtvrtou dcerou Ludvíka Viktora Savojského, prince z Carignana, praděda krále Karla Alberta, a Kristýny Jindřišky Hessensko-Rheinfelsko-Rothenburské.

V roce 1767 se provdala za Ludvíka Alexandra Bourbonského, prince de Lamballe (1747–1768), syna vévody Ludvíka Bourboského, vnuka hraběte z Toulouse a pravnuka Ludvíka XIV. Když její manžel o rok později zemřel, ona a její tchán se odstěhovali na zámek Rambouillet. Tam žila až do sňatku dauphina Ludvíka Augusta (budoucího Ludvíka XVI.), a poté se vrátila ke dvoru ve Versailles.

Královna Marie Antoinetta si princeznu de Lamballe vybrala jako svou nejbližší společnici a důvěrnici. Princezna byla byla velmi nestálá a nervózní, ale také mimořádně loajální. Podle současných poznatků zřejmě trpěla mírnou formou epilepsie, což vedlo k tomu, že bývala i po několik hodin v bezvědomí. Po svém nástupu na trůn ji Marie Antoinetta jmenovala proti odporu krále superintendantkou (ředitelkou) královské domácnosti. V letech 1776 až 1785 se madame de Polignac podařilo ji odstavit. Ale když královnu unavila chamtivost rodiny Polignaců, znovu se obrátila k madame de Lamballe. Od roku 1785 až do francouzské revoluce byla princezna de Lamballe nejbližší přítelkyní Marie Antoinetty.

Zářijové masakry v Paříži, dobová rytina, vražda princezny de Lamballe je uprostřed obrázku s číslem 2

6. října 1789, v tzv. den poissardů, převezli ozbrojenci povstalecké Národní gardy královskou rodinu z Versailles do revoluční Paříže. V Tuilerijském paláci sloužil princeznin salon jako místo setkání královny a členů Národního shromáždění. Tato setkání se konala jednou za měsíc a byla jedinou významnou společenskou událostí, které se královna zúčastnila. Princezna de Lamballe v roce 1791 odcestovala do Anglie, kde se snažila získat pomoc pro královskou rodinu, a po návratu pokračovala ve službách královně až do 10. srpna 1792, dne útoku na Tuileries. Pak byli dvořané uvězněni v Tour du Temple, bývalém hradu templářských rytířů. Povstalci měli podezření, že madam de Lamballe je osobou, od níž pocházejí všechny intriky proti revolučnímu hnutí v Paříži.

19. srpna 1792 byla princezna převezena do vězení La Force. Nebyla jediná z dvořanů, která byla toho dne oddělena od královské rodiny; uvězněny byly také madame de Tourzel, vychovatelka následníka trůnu, a její dcera Pauline. Předpokládá se však, že hrabě Mirabeau dokázal madame de Tourzel a její dceru z vězení dostal pomocí velkého úplatku. Snažil se osvobodit také paní de Lamballe, ale žádná z jím nabízených částek nebyla dost vysoká.

Když princezna de Lamballe odmítla u soudu složit přísahu proti monarchii, byla 3. září 1792 předána davu pařížské lůzy. Následovalo týrání a vražda. Její hlavu poté nabodli na kopí a odnesli před okna vězení Marie Antoinetty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie-Louise von Savoyen-Carignan na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Elisabeth Guénard: Mémoires historiques de Marie-Thérèse-Louise de Carignan, Princesse de Lamballe, une des principales victimes des Journées des 2 et 3 Septembre 1792. 2 Bände, Lerouge, Paris 1815 (1: [1]; 2: [2]).
  • Mathurin F. de Lescure: La Princesse de Lamballe Marie-Thérèse-Louise de Savoie-Carignan. Sa vie, sa mort (1749–1792); d'après des documents inédits. Plon, Paris 1864 [3]).
  • Georges Bertin: Madame de Lamballe. 3. Auflage. Paul, Paris 1903 (Nachdruck der Ausgaber von 1888).
  • Francis Montefiore: The Princesse de Lamballe. A sketch. Richard Dentley Press, London 1896.
  • Catherine Hyde, marquise de Gouvion Broglie Scolari (Hrsg.): Secret Memoirs of Princess Lamballe: Being Her Journals, Letters, and Conversations During Her Confidential Relations with Marie Antoinette. M. Walter Dunne, New York/London 1901 ([4]).
  • Lucien Lambeau: Essais sur la mort de madame la princesse de Lamballe. Lefebvre-Ducrocq, Lille 1902.
  • Blanche C. Hardy: Princesse de Lamballe. A biography. Constable, London 1908.
  • Michel de Decker: La Princesse de Lamballe. Mourir pour la reine. Pygmalion, Paris 1999, ISBN 2-85704-585-9.
  • Alain Vircondelet: La Princesse de Lamballe. L’Ange de Marie-Antoinette; biographie. 2. Auflage. Flammarion, Paris 2005, ISBN 2-08-068909-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]