Jan František Kryštof z Talmberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan František Kryštof z Talmberka
3. třetí biskup královéhradecké diecéze
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Sídlo Hradec Králové
Předchůdce Jan Bedřich z Valdštejna
Nástupce Bohumír Kapoun ze Svojkova
Svěcení
Biskupské svěcení 3. ledna 1677
světitel Jan Bedřich z Valdštejna
Osobní údaje
Země České království
Datum narození 31. prosince 1644
Místo narození Rataje nad Sázavou
Datum úmrtí 4. března 1698
Místo úmrtí zámek Chrast
Místo odpočinku Kostel svaté Markéty AntiochijskéPodlažicích
Rodiče František Vilém z Talmberka, Uršula Kateřina, roz. z Pappenheimu
Související články Páni z Talmberka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Kryštof z Talmberka (německy Johann Franz Christoph von Talmberg, nebo von Thalenberg, 31. prosince 1644Ratajích nad Sázavou3. dubna 1698 na zámku Chrast) byl římskokatolický duchovní a třetí biskup královéhradecké diecéze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiči byli František Vilém z Talmberka, český královský komorní rada a hejtman Čáslavského okresu a Uršula Kateřina, roz. z Pappenheimu. O jeho vzdělání mnoho nevíme. Kněžské svěcení přijal roku 1669 a poté se stal duchovním správcem v chrámu svatého Víta a děkan kolegiátní kapituly u svatého Apolináře v Praze. Byl rovněž kanovníkemOlomouci a Výškovicích a také proboštství (prepozitutu) Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě.

Císař Leopold I. jmenoval Jana Františka Kryštofa z Talmberka za nástupce královéhradeckého biskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, jenž se stal arcibiskupem pražským. Papežské potvrzení od Inocence XI. proběhlo 19. října 1676 a biskupské svěcení přijal 3. ledna 1677 ve svatovítském chrámu z rukou svého předchůdce. Jelikož v té době v Hradci Králové dosud neexistovala důstojná biskupská rezidence, Talmberk se do Hradce přestěhoval až na naléhání papeže 23. října 1677.

Kostel svaté Markéty AntiochijskéPodlažicích, který biskup vybudoval a také místo jeho posledního odpočinku.

I přes velmi omezené finanční možnosti biskupství podařilo se Talmberkovi přestavět někdejší dům rodu Gallasů na biskupskou rezidenci. V roce 1686 se však neúspěšně pokusil přenést svou rezidenci do starého purkrabství a starého zámku. Rovněž nebylo možno zřídit kněžský seminář ani obydlí pro duchovní správu katedrály, neboť královéhradečtí radní se nehodlalo vzdát svých privilegií. I přesto se Talmberkovi podařilo vytvořit správu diecéze a své biskupství poprvé navštívit.

Po smrti byl pochován v jím zásadně opraveném kostele svaté Markéty Antiochijské v někdejším Podlažickém klášteře.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Bedřich z Valdštejna
Znak z doby nástupu biskup královéhradecký
16761698
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Bohumír Kapoun ze Svojkova