Jan Leopold Hay
Jeho biskupská Milost Jan Leopold Hay | |
---|---|
14. královéhradecký biskup | |
Johann Leopold Hay, Lithographie od Faustina Herra, 1839 | |
Církev | římskokatolická |
Jmenování | 29. června 1780 |
Uveden do úřadu | biskupa královéhradeckého |
Předchůdce | Josef Adam Arco |
Nástupce | Maria Tadeáš Trauttmansdorff |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 23. září 1748 |
Biskupské svěcení | 11. března 1781 ve Vídni světitel arcibiskup Cristoforo Antonio Migazzi |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 22. dubna 1735 |
Místo narození | Fulnek, Moravské markrabství, Česká koruna |
Datum úmrtí | 1. června 1794 (ve věku 59 let) |
Místo úmrtí | Chrast, České království, Habsburská monarchie |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Leopold rytíř z Haye (něm. Johann Leopold Ritter von Hay, pokřtěn Johann Georg Siegfried); 22. duben 1735 Fulnek[1] – 1. červen 1794 Chrast) byl královéhradecký biskup, svobodný zednář a představitel katolického osvícenství v českých zemích.
Život[editovat | editovat zdroj]
Počátky kariéry[editovat | editovat zdroj]
Po studiích filosofie a teologie v Olomouci byl 23. září 1758 vysvěcen na kněze. Pak působil jako sekretář a ceremonář olomouckého biskupa Leopolda Egkha i jeho nástupce Maxmiliána Hamiltona. Díky jeho přízni se stal roku 1770 děkanem kapituly v Kroměříži. Byl i vtipným společníkem malého Mozarta během jeho nemoci v Olomouci, kdy s ním hrával karty.
Prostřednictvím svých rodinných konexí (jeho švagrem byl Josef Sonnenfels) se roku 1775 stal i proboštem kapituly v Mikulově a byl povýšen do šlechtického stavu. V Mikulově se dostal do kontaktu s osvícenským reformním katolicismem, a proto byl roku 1777 císařovnou Marií Terezií jmenován do vyšší dvorské komise, která se měla zabývat uklidněním valašského povstání (1777–1781). Hay na Valašsku působil během povstání několikrát, zřizoval katolické fary a kaplanky, rozdával katolické knihy, a snažil se (nepříliš úspěšně) uklidnit lidové povstání, jehož příčinami byl tajný protestantismus obyvatelstva a jeho sociální útlak.
Biskupem královéhradeckým (1780–1794)[editovat | editovat zdroj]
Císařovna jej proto jmenovala 29. července 1780 biskupem královéhradeckým, což bylo 11. prosince 1780 schváleno papežem Piem VI. Biskupské svěcení přijal 11. března 1781 ve Vídni od tamního arcibiskupa Migazziho.[2] Jako biskup podporoval rozšíření tolerančního patentu, Josef II. jej jmenoval roku 1782 komisařem pro rozšíření patentu ve východních Čechách. Hay vydal na podporu náboženské tolerance svůj slavný Okružní list z 20. listopadu 1781.
Královéhradecká diecéze získala roku 1783 při změně hranic diecézí 141 far z arcidiecéze pražské. Roku 1786 vysvětil Hay na kněze Josefa Dobrovského, s nímž byl v přátelských vztazích.
V roce 1787 postavil Hay kněžský diecézní dům, o rok později se zasloužil o založení minoritského kláštera v Hradci Králové.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ HAY Jan Leopold | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Řezníček Vácslav, Jan Leopold Hay. Vypsání jeho života a působení, Praha, A. Neubert 1915.
- Mičo Milan, Příspěvek k dějinám tolerance a náboženské svobody. Jan Leopold von Hay, biskup královéhradecký (1735-1794), Studia theologica 7, č. 2 [20], 2005, 33-45.
- Pleskot Jaroslav, Osvícený biskup Jan Leopold Hay – Církevní a náboženský reformátor? (Příspěvek k dějinám osvícenství v Mezinárodním roce tolerance), Sborník prací FF Ostravské univerzity. Historie 3 (1995) 135-141.
- Skalický Karel, Jan Leopold Hay: Důraz na toleranci a znamení odporu, Listy 2004, č. 6.
- Korespondence Jana Leopolda Haye, Josefa Františka Hurdálka a Augustina Zippa s Josefem Dobrovským, vybral a sest. Pavel Křivský. [Praha : Památník národního písemnictví, 1970].
- Müller W., Johann Leopold von Hay: Ein Biographischer Beitrag zur Geschichte der Josephinischen Politik, Wien 1892.
- Kurt. A. Huber, heslo „Johann Leopold von Hay“ In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0, s. 177–178.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Leopold Hay na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Leopold Hay
- Podíl zednářů na reformaci katolické církve, Grano Salis, 2005
Probošt mikulovské kolegiátní kapituly | ||
---|---|---|
Předchůdce: František Filip Inzaghi |
1775–1780 Jan Leopold Hay |
Nástupce: Mikuláš Dufour z Vionny |
14. biskup královéhradecký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Josef Adam Arco |
1780–1794 Jan Leopold Hay |
Nástupce: Maria Tadeáš Trauttmansdorff |