Chorvatské království (1527–1868)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chorvatské království
Regnum Croatiae
Kraljevina Hrvatska
Horvát Királyság
Königreich Kroatien
 Chorvatské království (1102–1526) 15271868 Království chorvatsko-slavonské 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Chorvatské království a přilehlých zemí z 18. století
obyvatelstvo
národnostní složení:
latina (úřední jazyk do 1784; 17901847), němčina (úřední 17841790), chorvatština (úřední 18471868)
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Chorvatské království (1102–1526) Chorvatské království (1102–1526)
Nástupnické:
Království chorvatsko-slavonské Království chorvatsko-slavonské

Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který byl v letech 15271868 pod nadvládou Habsburků a součástí Zemí Koruny svatoštěpánské. Definitivně zaniklo v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a chorvatské země se připojily ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. ke království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Související informace naleznete také v článku Chorvatské království.

Chorvatské království pod vládou Habsburků[editovat | editovat zdroj]

Vojenská hranice ve Slavonii (1751)

Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala habsburka Ferdinanda I. chorvatským králem v rámci unie s Uherskem, ale výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska jak volbou, tak dědičským nárokem a zároveň také jako uherští králové. V této době bylo Chorvatsko součástí tzv. Královského Uherska.

Roku 1529 v centrální Chorvatsku a Slavonii na obranu křesťanského světa vzniká tzv. Vojenská hranice. Ta byla rozdělena na Chorvatskou vojenskou hranici (ta je zrušena roku 1881) a Slavonskou vojenskou hranici. Do této oblasti (tzv. Krajina) při dnešní hranici s Bosnou a Hercegovinou směřovala vlna srbských uprchlíků, kteří zde změnili etnickou situaci. Během válek Rakouské monarchie s Osmanskou říší dochází k roku 1699 k osvobození Slavonie, jejíž území bylo rozděleno mezi Vojenskou hranici a později (1744) vzniklou rakouskou korunní zemi Království Slavonie. Slavonské království bylo současně podřízeno Chorvatskému království i Svatoštěpánské koruně (Uhrám).

Chorvatská území součástí napoleonových Illyrských provincií[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Illyrské provincie.

V roce 1809 byly Napoleonem zřízeny na bývalém rakouském území tzv. Ilyrské provincie, které zahrnovaly historické země Dalmácii, Istrii, Kraňsko, Gorice, Terst, Dubrovníka, Korutansko a tzv. chorvatské přímoří. Ilyrské provincie se stali součástí francouzského císařství a jeho deparmentem, v čele stál francouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj národního hnutí Jihoslovanů.

Roku 1815 po Napoleonově pádu Ilyrské provincie připadly rakouskému císařství, kdy získali Habsburkové Jaderské pobřeží zpět byla z velké části obnovena předchozí správa, tím pádem bylo dřívější velké Chorvatské království rozděleno (alespoň pod habsburskou vládou) na 3 celky resp. korunní země: království Chorvatské (zabíralo pouze tzv. centrální Chorvatsko), království Slavonské (oblast Slavonie) a království Dalmácie (oblast dalmácie, Dubrovníku a Kotoru). Každá z těchto "chorvatských" korunních zemí měla vlastní částečnou autonomii. Ostatní území bývalých Ilyrských provincií se stalo součástí nově utvořené korunní země království Illyrského (to ale bylo roku 1849 rozděleno na historické země). Království Slavonské bylo v letech 1744-1849 formálně podřízeno království Chorvatskému, v letech 1849-1868, již nezávislá korunní země.

Tradiční zemské sněmy, které byly do roku 1848 orgány stavovského zastoupení, byly po revoluci z roku 1848 císařskou vládou ve všech korunních zemích, včetně chorvatských zrušeny a teprve roku 1860 svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen.

Období Chorvatského království[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivá historická období Chorvatského království můžou být rozdělena takto:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Croatia (medieval) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]