Chorvatské království (1102–1526)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Království chorvatské (a dalmátské)
Regnum Croatiae (et Dalmatiae)
Kraljevina Hrvatska (i Dalmacija)
 Chorvatské království (925–1102) 11021526 Chorvatské království (1527–1868) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Chorvatsko-dalmátské království v roce 1260
Biograd (do 1125),
Knin (do 1522),
Bihać
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Chorvatské království (925–1102) Chorvatské království (925–1102)
Nástupnické:
Chorvatské království (1527–1868) Chorvatské království (1527–1868)

Chorvatské království (latinsky Regnum Croatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska nebo Hrvatsko kraljevstvo, Hrvatska zemlja) byl státní útvar Chorvatů (dědičná monarchie) na březích Jaderského moře, který byl v letech 11021526 spojený s Uherským královstvím v personální unii. Chorvatské království bylo v roce 1102 ovládnuto uherským králem Kolomanem, takto se zrodila dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska. Tento uherský panovník se nechal téhož roku korunovat v Biogradu na „krále chorvatského a dalmátského“, čímž mimo jiné formálně rozšířil název království o Dalmácii. Takto Chorvatské království vešlo ve známost jako chorvatsko-dalmátské (latinsky Regnum Croatiae et Dalmatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska i Dalmacija). Úzké vazby s Uherskem později v 19. století vyvrcholily zapojením obou celků do Zemí Koruny svatoštěpánské, ze strany Chorvatska zcela zákonně a dobrovolně.

Chorvatské království přetrvalo a definitivně zaniklo až v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a chorvatské země se připojily ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. ke království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Související informace naleznete také v článku Chorvatské království.

Unie s Uherským královstvím[editovat | editovat zdroj]

V roce 1102 ovládl Chorvatské království uherský král Koloman, syn krále Gejzy I. Koloman nechal Uherskem znovu obsadit oblast Chorvatska a roku 1102 se korunovat na chorvatského (a dalmátského) krále, čímž došlo k připojení chorvatského území k Uhersku, avšak to vše po dohodě s vládnoucími chorvatskými rody. Takto se zákonně (a dobrovolně) Chorvatsko spojilo personální unií s Uherským královstvím (když šlo spíše o unii reálnou). Zrodila se dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska.

Dalmácie byla v té době kontrolována Byzantskou říší, od roku 1409 Benátskou republikou. Na jihu Dalmácie od 14. století existovala nezávislá Republika Dubrovník.

Po vymření dynastie Arpádovců Ondřejem III. (1290-1301) v rámci personální unie s Uherskem střídalo Chorvatsko panovníky a dynastie, takže v letech 1301-1386 vládli Anjouovci, po nich v letech 13871526 postupně Lucemburkové, Jagellonci, Matyáš Korvín a Jan Zápolský, který byl vzdorokrál posledního Jagellonce Ludvíka II. a nechal se králem zvolit od slavonské šlechty. Od poloviny 15. století bylo také Chorvatsko a především jeho východní část Slavonie vystaveno tureckému výboji. Mladý Ludvík Jagellonský, ale zahynul v bitvě u Moháče a uhersko-chorvatské soustátí se opět ocitlo bez panovníka a dynastie.

Období Chorvatského království[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivá historická období Chorvatského království můžou být rozdělena takto:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]