Volba prezidenta Československa 1920

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volba prezidenta Československa 1920
StátČeskoslovensko
Druh volebprezidentské
Volební termín27. května 1920
Předchozí volby1918
Následující volby1927
Počet kandidátů2[pozn. 1]
Výsledky
Tomáš Garrigue Masaryk August Naegle
Tomáš Garrigue Masaryk August Naegle
nezávislý DNP
284 hlasů 61 hlasů
67,1 % 14,4 %
zvolený kandidát nezvolený kandidát

Volba prezidenta Československa proběhla 27. května 1920 na společné schůzi obou komor Národního shromáždění v Rudolfinu na pražském Starém Městě.[1] Schůzi obou parlamentních komor vedl, předseda sněmovny, sociální demokrat František Tomášek.[1] Německá nacionální strana postavila do prezidentské volby církevního historika Augusta Naegleho.[2][3] Tomáš Garrigue Masaryk byl v první skutečné volbě[4][5] zvolen většinou 284 hlasů pro výkon funkce prezidenta ve svém druhém volebním období.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Německé Rakousko.

29. února 1920 Národní shromáždění schválilo řádnou ústavu tato ústava předpokládala volbu prezidenta na sedmileté volební období.[4] Přičemž kandidát se o post mohl ucházet pouze dvakrát. Toto ustanovení neplatilo pro Masaryka.[6]

Průběh volby[editovat | editovat zdroj]

Volba v Rudolfinu

Samotná volba proběhla dne 27. května 1927 v 11 hodin dopoledne v Rudolfinu. Účastnilo se jí 423 volitelů, z nich 301 Čechoslováků, 109 Němců a 13 Maďarů.[7] Samotný průběh volby byl poznamenán nespokojeností německých volitelů, kteří dávali najevo svůj nesouhlas s počešťováním svých jmen volebními zapisovateli;[4] poslancem Emilem Špatným a senátorem Antonínem Svěceným.[3] Původně slavnostně zamýšlený průběh volby způsobil rozpaky mezi přítomnými zástupci diplomatického sboru.[7]

Výsledky hlasování[editovat | editovat zdroj]

Volitelé odevzdali 411 platných lístků. Masaryk obdržel 284 hlasů a byl tak opětovně zvolen československým prezidentem.[4] Historik Naegle obdržel od německých poslanců 61 hlasů. Tedy hlasy všech německých volitelů kromě sociálních demokratů.[7]

60 lístků bylo odevzdáno prázdných a 6 dalších je ve stenozáznamu označováno jako roztříštěné.[3][pozn. 1]

Kandidát Počet hlasů Procenta
Tomáš Garrigue Masaryk 284 69,1 %
August Naegle 61 14,8 %
bílé lístky 60 14,6 %
„roztříštěné lístky“[pozn. 1] 6 1,5 %
Celkem platných lístků 411[3] 100 %

Prezidentský slib[editovat | editovat zdroj]

Masaryk složil svůj prezidentský slib do rukou předsedy poslanecké sněmovny Františka Tomáška. Němečtí a maďarští[4] poslanci s výjimkou německé sociální demokracie opustili před slibem poslaneckou sněmovnu.[2][3] Odchod ohlásil sudetský poslanec Rudolf Lodgman, slovy: „Němečtí kolonisté a přistěhovalci opouštějí sněmovnu!“[3][7] Nacionalistické tendence projevil také slovenský poslanec Ferdiš Juriga ze Slovenské lidové strany, který zvolal: „Ať žije Pittsburská dohoda“, což byl dokument z jednání československých emigrantů v USA, požadující autonomii Slovenska.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Do volby byli oficiálně nominováni dva kandidáti prof. T. G. Masaryk a prof. August Naegle. Šest „roztříštěných lístků“ bylo popsáno jmény politiků hlásících se ke krajní levici. Jméno Aloise Muny, pozdějšího prvního předsedy KSČ, bylo napsáno na čtyřech lístcích a jméno Antonína Janouška, hlavy tzv. Slovenské republiky rad, na dvou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ČERNÝ, Ondřej. 1920 - Volba prezidenta 2008 (Český rozhlas). www.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2008-02-08 [cit. 2019-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-27. 
  2. a b Prezidentské volby za první republiky nebyly tak hladké, jak se traduje. Český rozhlas Plus [online]. Český rozhlas, 2017-06-26 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f NS RČS 1920-1925, PS a Senát, 1. schůze, část 1/1 (27. 5. 1920). www.psp.cz [online]. [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  4. a b c d e Bouřlivé ovace i protesty komunistů. Masaryk vyhrál čtyřikrát, naposled mu už napovídali slova slibu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-14 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  5. Jak jsme volili prezidenta Masaryka? Divili byste se, jak to bylo napínavé. Zoom magazin [online]. 2018-01-16 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  6. Volba prezidenta republiky v roce 1927 [online]. VHU PRAHA. Dostupné online. 
  7. a b c d e KLIMEK, Antonín. Boj o hrad I.: Hrad a pětka. Praha: PANEVROPA, 1996. 432 s. ISBN 8085846063. S. 129–133. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLIMEK, Antonín. Boj o hrad I.: Hrad a pětka 1918-1926. 1.. vyd. Praha: PANEVROPA, 1996. 432 s. ISBN 8085846063. Kapitola Parlamentní volby a volba prezidenta, s. 129–132. 
  • NEČAS, Tomáš. Vývoj volby prezidenta v České republice. Brno, 2013 [cit. 2019-02-08]. 76 s. diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • NS RČS 1925-1929, PS a Senát, 1. schůze,část 1/1 (27. 5. 1920). www.psp.cz [online]. 1920-05-27 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  • Věrnost republice slíbí prezident již po pětadvacáté. Podívejte se na inaugurace Masaryka, Háchy, Gottwalda či Havla. ČT24 [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  • Bouřlivé ovace i protesty komunistů. Masaryk vyhrál čtyřikrát, naposled mu už napovídali slova slibu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-09-14 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. 
  • Jak jsme volili prezidenta Masaryka? Divili byste se, jak to bylo napínavé. Zoom magazin [online]. 2016-01-16 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.