August Naegle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Naegle
August Naegle jako rektor pražské univerzity
August Naegle jako rektor pražské univerzity

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925

Rektor Německé univerzity v Praze
Ve funkci:
1918 – 1920
Ve funkci:
1929 – 1930
Stranická příslušnost
Členství Křesť.-soc. str.
DNP

Narození 23. nebo 28. července 1869
Annweiler am Trifels
Znak Rýnské Falci Rýnská Falc
Úmrtí 12. října 1932 (63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Mnichovská univerzita
Würzburská univerzita
Profese politik, teolog, pedagog a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Naegle (23.[1] nebo 28. července 1869 Annweiler am Trifels[1]12. října 1932 Praha[1]) byl německý, v Čechách působící, historik, teolog, římskokatolický kněz a československý politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gymnázium ve Speyeru a univerzity v Mnichově a Würzburgu. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze. Působil jako duchovní v speyerské diecézi. Po dalších studiích v Římě, Paříži, Londýně, Cambridgi získal roku 1898 titul doktora teologie. Od roku 1901 byl dvorním knězem v Mnichově, kde roku 1903 získal titul doktora filozofie. V letech 1903–1906 byl profesorem církevních dějin v Pasově, od roku 1906 profesorem církevních dějin a patristiky na pražské německé Karlo-Ferdinandově univerzitě.[1]

V letech 1918/19, 1919/20 a 1929/30 byl rektorem pražské německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.[1] O její zachování v nové Československé republice se významně zasloužil, čímž získal přezdívku „železný rektor“.

Politicky působil za Rakouska-Uherska v Křesťansko-sociální straně (Christlich-soziale Partei), po roce 1918 se stal členem Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei, DNP). V parlamentních volbách v roce 1920 získal za německé nacionály senátorské křeslo v Národním shromáždění.[2] Byl předsedou klubu senátorů DNP. Novou kandidaturu v parlamentních volbách v roce 1925 mu zakázala církev.[1]

Roku 1920 neúspěšně kandidoval jako zástupce československých občanských německých stran na úřad prezidenta republiky proti T. G. Masarykovi. Získal 61 hlasů.[1] Ve své vědecké činnosti se zabýval především sv. Janem Zlatoústým a církevními dějinami Čech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 364. Dostupné online. (německy) 
  2. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]