Přeskočit na obsah

August Naegle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August Naegle
August Naegle jako rektor pražské univerzity
August Naegle jako rektor pražské univerzity
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Rektor Německé univerzity v Praze
Ve funkci:
1918 – 1920
Ve funkci:
1929 – 1930
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesť.-soc. str.
DNP

Narození23. července 1869 nebo 23. července 1867
Annweiler am Trifels
Znak Rýnské Falci Rýnská Falc
Úmrtí12. října 1932
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMnichovská univerzita
Würzburská univerzita
Profesepolitik, teolog, pedagog, vysokoškolský učitel, katolický kněz a historik
Náboženstvíkatolicismus
katolická církev
CommonsAugust Naegle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Naegle (23.[1] nebo 28. července 1869 Annweiler am Trifels[1]12. října 1932 Praha[1][2]) byl německý, v Čechách působící církevní historik, teolog, římskokatolický kněz a československý politik.

Vystudoval gymnázium ve Špýru a univerzity v Mnichově a Würzburku. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze. Působil jako duchovní ve špýrské diecézi. Po dalších studiích v Římě, Paříži, Londýně, Cambridgi získal roku 1898 titul doktora teologie. Od roku 1901 byl dvorním knězem v Mnichově, kde roku 1903 získal titul doktora filozofie. V letech 1903–1906 byl profesorem církevních dějin v Pasově, od roku 1906 profesorem církevních dějin a patristiky na pražské německé Karlo-Ferdinandově univerzitě.[1]

V letech 1918/19, 1919/20 a 1929/30 byl rektorem pražské německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.[1] O její zachování v nové Československé republice se významně zasloužil, čímž získal přezdívku „železný rektor“.

Politicky působil za Rakouska-Uherska v Křesťansko-sociální straně (Christlich-soziale Partei), po roce 1918 se stal členem Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei, DNP). V parlamentních volbách v roce 1920 získal za německé nacionály senátorské křeslo v Národním shromáždění.[3] Byl předsedou klubu senátorů DNP. Novou kandidaturu v parlamentních volbách v roce 1925 mu zakázala církev.[1]

Roku 1920 neúspěšně kandidoval jako zástupce československých občanských německých stran na úřad prezidenta republiky proti T. G. Masarykovi. Získal 61 hlasů.[1] Ve své vědecké činnosti se zabýval především sv. Janem Zlatoústým a církevními dějinami Čech.

Zemřel roku 1932 a byl pohřben na Hřbitově Malvazinky[4].

  1. a b c d e f g BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 364. Dostupné online. (německy) 
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z17, s. 190
  3. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. 
  4. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]