Jan Malypetr

Jan Malypetr
Jan Malypetr
9. předseda vlády Československa
	Ve funkci:; 29. října 1932 – 5. listopadu 1935
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předchůdce	František Udržal
Nástupce	Milan Hodža
Předseda Poslanecké sněmovny Národního shromáždění
	Ve funkci:; 6. listopadu 1935 – 21. března 1939
Předchůdce	Bohumír Bradáč
Nástupce	parlament rozpuštěn; Josef David ; Milan Uhde
	Ve funkci:; 17. prosince 1925 – 29. října 1932
Předchůdce	František Tomášek
Nástupce	František Staněk
Ministr vnitra ČSR
	Ve funkci:; 7. října 1922 – 9. prosince 1925
Předseda vlády	Antonín Švehla
Předchůdce	Jan Černý
Nástupce	František Nosek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
	Ve funkci:; 26. května 1920 – 21. března 1939
Poslanec Revolučního Národního shromáždění
	Ve funkci:; 14. listopadu 1918 – 15. dubna 1920
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana; Strana národní jednoty; Národní souručenství
Narození	21. prosince 1873; Klobuky; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. září 1947 (ve věku 73 let); Slaný; Československo
Místo pohřbení	hřbitov Klobuky
Národnost	česká
Příbuzní	Jiří Stránský (vnuk); Antonie Formanová (prapravnouče); Jan Malýpetr (strýc); Karel Stránský (zeť)
Commons	Jan Malypetr
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Malypetr (21. prosince 1873, Klobuky^[4]^[5] – 27. září 1947, Slaný^[6]) byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem Republikánské strany československého venkova (známější pod jménem „agrárníci“).

Původ a kariéra

Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny, jeho strýcem byl Jan Malýpetr.^[7] Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.

V roce 1899 vstoupil Malypetr do agrární strany, kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.

Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem byl český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.

Činnost ve vládě

Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922–1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V první vládě Antonína Švehly vystřídal dr. Jana Černého z vlády Benešovy.^[8]V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.

Vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu. Přes razantní postup Malypetrovy vlády v roce 1933 nepřekonalo Československo v porovnání například se západní Evropou následky globální hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal Malypetr použít mimořádných prostředků - vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (subvence), organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo (podpora v nezaměstnanosti, vztahovala se na odborově organizované dělníky, podporu vyplácely odbory, ale ty dostávaly příspěvky od státu). Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“). Přes všechny snahy Československo následky krize zejména v oblasti průmyslu do začátku války nepřekonalo. Zejména na východě Slovenska dusily zemědělce exekuce. Docházelo za jeho vlády také k omezování demokracie, rozvíjela se cenzura a neklid panoval na Slovensku (první snahy o autonomii) i v českém pohraničí (Němci).

Liga proti bolševismu

V roce 1939 po německé okupaci se Jan Malypetr stáhl z politiky, jako pravicový a (z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik však v době protektorátu nijak nestrádal.

V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil Malypetr v roce 1944 Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s nacisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.

Galerie

Jan Malypetr po roce 1945 ve Zlonicích
Pamětní deska na domě Na baště svatého Jiří 5 v Praze 6
Dům Jana Malypetra v Klobukách

Odkazy

Reference

↑ Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.
↑ Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.
↑ Dostupné online.
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky
↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.
↑ Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14.
↑ PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Malypetr na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Malypetr

[1] Předseda jednokomorového Prozatímního Národního shromáždění svolaného v roce 1945.

[2] Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do níž se transformovala dosavadní Česká národní rada po vyhlášení samostatné České republiky 1. 1. 1993.

[345819b3b0d9c9c5280e4dcc3d1979f4b7824f3c-3] Dostupné online.

[matrika-4] Matriční záznam o narození a křtu farnost Klobuky

[NS1-5] Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1304.

[6] Jan Malypetr zemřel (dostupné online v NK ČR). Svobodné noviny. 30. 9. 1947, s. 3. Dostupné online.

[7] Archivovaná kopie. www.infoslany.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-14.

[8] PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Premiéři Československa

První republika (1918–1938)	Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938) • Jan Syrový (1938)

Druhá republika (1938–1939)	Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939)

Třetí republika (1945–1948)	Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948)

Komunistický režim (1948–1989)	Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989)

ČSFR (1990–1992)	Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992)

První vláda Jana Malypetra

Ministerský předseda	Jan Malypetr (jmenován 29. října 1932, RSZML)

Členové v den jmenování vlády 29. října 1932	Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Malypetr (správce pro zásobování lidu, RSZML)¹

¹Zákonem z 12. července 1933 byl zrušen úřad ministra pro zásobování lidu.

Druhá vláda Jana Malypetra

Ministerský předseda	Jan Malypetr (jmenován 14. února 1934, RSZML)

Členové v den jmenování vlády 14. února 1934	Josef Černý (vnitro, RSZML) • Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (průmysl, obchod a živnosti, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Ludwig Czech (veřejné práce, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník)

Třetí vláda Jana Malypetra

Ministerský předseda	Jan Malypetr (jmenován 4. června 1935, RSZML)

Členové v den jmenování vlády 4. června 1935	Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (zdravotnictví a tělesná výchová, DSAP) • Franz Spina (bez portfeje, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník)

Ministři zásobování lidu Československa

Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933)	Bohuslav Vrbenský • Fedor Houdek • Kuneš Sonntag • Václav Johanis • Leopold Průša • Vladislav Brdlík • Ladislav Prokop Procházka • Antonín Srba • Emil Franke • Josef Dolanský • Jiří Haussmann • Jan Černý • Rudolf Bechyně • Jan Malypetr

Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967)	Václav Majer • Ludmila Jankovcová • Jindřich Uher • Josef Krosnář • Vratislav Krutina