Josef Ježek (ministr)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Ježek

3. ministr vnitra Protektorátu Čechy a Morava
Ve funkci:
1. července 1939 – 19. ledna 1942
Prezident Emil Hácha
Předseda vlády Alois Eliáš
Předchůdce Alois Eliáš
Nástupce Richard Bienert
Stranická příslušnost
Členství Národní souručenství

Narození 2. srpna 1884
Žamberk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. května 1969 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Ježek (2. srpna 1884 Žamberk[1]10. května 1969 Praha[2]) byl český generálmajor četnictva a politik. V letech 19391942 byl ministrem vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako prostřední ze tří sourozenců. Jeho otec byl ředitelem a zakladatelem české měšťanské školy v Žamberku. Josef absolvoval obecnou školu a pokračoval na gymnázium, které však nedokončil. Místo toho se zapsal na zeměbraneckou kadetní školu ve Vídni. Po jejím dokončení byl přiřazen k 22. zeměbraneckému pěšímu pluku v Černovicích v Bukovině.

V roce 1909 odešel v hodnosti poručík od armády a vstoupil do řad četnictva, kde sloužil na Zemském četnickém velitelství č. 13 v Černovicích. Následující rok složil odborné zkoušky a stal se velitelem četnického oddělení ve Vyžnyjcy. O několik měsíců později byl jmenován pobočníkem velitele v Černovicích. V roce 1913 byl povýšen do hodnosti rytmistra a o dva roky později (1915) převelen na četnické velitelství ve Vídni, kde byl přiřazen jako velitel na oddělení v Sankt Pölten. Od června 1917 působil na ministerstvu zeměbrany.[2]

Po rozpadu Rakousko-Uherska[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastoupil na místo velitele četnického oddělení v Jindřichově Hradci. V roce 1919 byl odeslán do Bratislavy na Slovensko, kde působil jako pobočník zemského velitele četnictva. Měl zde pomoci s budováním slovenského četnictva.[2] Postupně se přes různé funkce vypracoval až funkci generálního velitele četnictva.

V roce 1931 stál Ježek u zrodu časopisu Bezpečnostní služba.[2] 1. července 1939 ho Alois Eliáš jmenoval ministrem vnitra ve své vládě. V lednu 1942 odmítl složit slib loajality a v ministerské funkci skončil a od 1. března byl poslán do výslužby. Do konce války pak pracoval jako referent Západočeské kaolinky.[2] Po válce v roce 1945 byl zatčen a v roce 1947 postaven před Národní soud, který však od potrestání upustil. V roce 1954 byl komunistickým režimem znovu zatčen a tentokrát již odsouzen za špionáž a velezradu na 25 let. Propuštěn byl po amnestii v roce 1960.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 se v Černovicích oženil s místní šlechtičnou.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f DLOUHÝ, Michal. Století četnické kriminalistiky: Historie kriminalistiky u četnictva na území České republiky. Cheb : Svět křídel, 2014. 336 s. ISBN 978-80-87567-42-5. Kapitola Osobnosti četnické kriminalistiky, s. 316-317.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]