Vratislav Vajnar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Vratislav Vajnar, CSc.
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1983 – 1986
Ve funkci:
1986 – 1989
ministr vnitra ČSSR
Ve funkci:
1983 – 1988
PředchůdceJaromír Obzina
NástupceFrantišek Kincl
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození17. září 1930
Strašice
Úmrtíčerven 2023 (ve věku 92 let)
Alma materVŠ polit. a hosp. věd
Profesepolitik a pedagog
OceněníŘád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vratislav Vajnar (17. září 1930 Strašice[1][2] – červen 2023[3][4]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, ministr vnitra ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Před listopadem 1989[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. Už během studia se angažoval v ČSM. Od roku 1952 byl členem KSČ. Působil pak jako asistent a aspirant mezinárodního práva na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii.[5] V období let 19581972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. V letech 19721974 byl pracovníkem oddělení mezinárodní politiky Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V letech 19741977 působil coby pomocník generálního tajemníka ÚV KSČ a v období let 19771983 jako vedoucí sekretariátu generálního tajemníka ÚV KSČ.

XVI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od roku 1983 do roku 1988 byl ministrem vnitra ČSSR ve čtvrté vládě Lubomíra Štrougala, páté vládě Lubomíra Štrougala a šesté vládě Lubomíra Štrougala. V roce 1980 získal Řád práce.[6]

Po volbách roku 1981 usedl za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 66 – Teplice-město, Severočeský kraj). Křeslo nabyl až dodatečně v říjnu 1983 po doplňovacích volbách poté, co zemřel poslanec Oldřich Švestka. Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Teplice-západ). Ve Federálním shromáždění setrval do února 1989, kdy se vzdal mandátu.[7][8][9]

Obvinění z trestného činu[editovat | editovat zdroj]

Ze zvlášť nebezpečného zneužití pravomoci úřední osoby byl Vajnar spolu s Lubomírem Štrougalem a Milošem Jakešem obviněn na sklonku roku 2019. Trestného činu se měl dopustit před rokem 1989, kdy jako vrcholný představitel státu toleroval střelbu na československých státních hranicích, kdy prchající byli pohraničníky zastřeleni nebo roztrháni psy. V květnu 2021 bylo však Městským státním zastupitelstvím v Praze rozhodnuto, že jako člověk stižený duševní poruchou nemůže být trestně stíhán. V zastavení stíhání se nicméně konstatuje jako nepochybné, že se skutek stal, je trestným činem a spáchali ho obvinění.[10] 3. prosince 2021 rozhodl Ústavní soud České republiky o obnovení trestního stíhání z důvodu podjatosti soudních znalců.[11][12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vratislav Vajnar [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-08]. Dostupné online. 
  2. Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921-1992). Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 978-80-86712-87-1. 
  3. Zemřel komunistický ministr Vajnar, obžalovaný kvůli střílení na hranicích - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. 
  4. Zemřel komunistický ministr vnitra Vajnar. Čelil obžalobě kvůli zákrokům pohraničníků v 80. letech. ČT24 [online]. [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. 
  5. Životopisy nových členů vlád. Rudé právo. Červen 1983, roč. 63., čís. 144, s. 2. Dostupné online. 
  6. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-08]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-08]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-08]. Dostupné online. 
  9. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ‚Voják mu držel samopal v zátylku a stiskl spoušť.‘ Jaké důkazy měla policie proti Jakešovi?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-09-26 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  11. Ústavní soud vrátil stíhání komunistických špiček žalobcům. Znalci, díky kterým skončilo, si zadali s režimem. ČT24 [online]. 2021-12-03 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 
  12. Němci bojují za stíhání Štrougala a Vajnara, rozhodne Ústavní soud. iDNES.cz [online]. 2021-12-02 [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]