Otakar Srdínko

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. Otakar Srdínko
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1930
6. ministr školství ČSR
Ve funkci:
1925 – 1926
PředchůdceIvan Markovič
NástupceJan Krčmář
7. ministr zemědělství ČSR
Ve funkci:
1926 – 1929
PředchůdceJuraj Slávik
NástupceBohumír Bradáč
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
Narození1. ledna 1875
Svobodné Dvory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. prosince 1930 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeHynek Srdínko
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, lékař a pedagog
CommonsOtakar Srdínko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Srdínko (1. ledna 1875 Svobodné Dvory[1][2][3] – 21. prosince 1930 Praha[4]) byl československý lékař a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Lékařství[editovat | editovat zdroj]

Otakar od roku 1886 studoval osm let na královéhradeckém gymnáziu, kde dne 7. července 1893 odmaturoval. V roce 1899 dokončil studia medicíny na Karlově univerzitě v Praze (promoce 13. února 1899). V roce 1900 získal pozici asistenta a poté absolvovat studijní cesty do západní Evropy, Polska i Ruska. V roce 1901 se na pražské lékařské fakultě habilitoval (docent) a 1906 mimořádným profesorem v oborech histologie a embryologie. V roce 1912 se stal řádným profesorem. Od roku 1917 zastával post přednosty Histologicko-embryologického ústavu a v letech 1918–1919 ve funkci děkana české lékařské fakulty v Praze.[5]

Odborně se zabýval zejména histologií, vývojem nadledviny a funkcionální stavbou pojivových tkání. Kromě vědeckých prací se věnoval i popularizaci.

Profesor Srdínko byl hlavním iniciátorem výstavby Purkyňova ústavu[6] v Praze 2, který je významnou součástí 1. lékařské fakulty UK v Praze.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V agrární straně se angažoval již počátkem 20. století. Přispíval do listu Venkov. Patřil do mladé skupiny okolo Antonína Švehly, která okolo roku 1905 převládla nad dosavadním konzervativním křídlem.[7]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[8]

V letech 1925–1926 byl ministrem školství a národní osvěty v druhé vládě Antonína Švehly (prezidentem T.G. Masarykem byl poprvé jmenován 12. prosince 1925) a v letech 1926–1929 ministrem zemědělství v třetí vládě Antonína Švehly a první vládě Františka Udržala. I během 20. let patřil v rámci strany k centristickému křídlu blízkému Antonínu Švehlovi.[9]

Zemřel roku 1930 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Po jeho smrti převzal jeho poslanecké křeslo Oldřich Suchý.[10]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl agrární politik Hynek Srdínko (1847–1932).[11][12] Jeho vnukem je Petr Zuna, někdejší rektor Českého vysokého učení technického v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Je autorem řady knih (učebnic), vědeckých studií a spisů.

Výběr
  • Učebnice histologie a základy mikroskopické techniky (1912)
  • Učebnice embryologie člověka a obratlovců (1911), první slovanská učebnice tohoto oboru
  • O vývoji člověka (1909)
  • O drobnohledné skladbě těla člověka (1905)

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 2013 byla v Purkyňově ústavu na Praze 2 odhalena jeho pamětní deska.
  • Byla po něm pojmenována jedna z ulic v Hradci Králové.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Svobodných Dvorech, sign. 80-6716, ukn 4755, str.70 . Dostupné online.
  2. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306. 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 150. 
  4. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z8, s. 105
  5. ↑ a b STEFAN, Hvězdoslav. Významní lékaři absolventi hradeckých latinských škol a gymnasia. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství: sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Prof. Srdínko zakladatel Purkyňova ústavu
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 426, 431. 
  8. ↑ Otakar Srdínko [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 579. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Srdínko, Hynek, 1847-1932 [online]. Knihovna města Hradce Králové - katalog Clavius [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Bývalý zemský a říšský poslanec Hynek Srdínko zemřel. Národní politika. Leden 1932, roč. 50, čís. 16, s. 4. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Otakar Srdínko, s. 75–78. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Druhá vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 9. prosince 1925, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
9. prosince 1925
Otakar Srdínko (školství a národní osvěta, RSZML) • Karel Viškovský (spravedlnost, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (národní obrana, ČSNS) • Alois Tučný (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče a správce unifikací, ČSDSD) • Jan Šrámek (pošty a telegrafy, ČSL) • Josef Dolanský (pro zásobování lidu, ČSL) • František Nosek (vnitro, ČSL) • Jan Dvořáček (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Rudolf Mlčoch (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník)
Členové jmenovaní později
5. ledna 1926
Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD)
Třetí vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 12. října 1926, RSZML)¹
Členové v den jmenování vlády
12. října 1926
František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta a správce unifikací, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče a správce veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • František Peroutka (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, nestraník)²
Členové jmenovaní později
15. ledna 1927
Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS) • Marek Gažík (unifikace, HSĽS)
28. dubna 1928
Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND)
25. listopadu 1928
Bohumil Vlasák (správce financí, nestraník)
¹ Během své nemoci byl Antonín Švehla zastupován Janem Šrámkem.
²Vládním nařízením z 28. června 1928 byla působnost ministra pro správu Slovenska přenesena na krajinský úřad v Bratislavě.
První vláda Františka Udržala
Ministerský předseda
František Udržal (jmenován 1. února 1929, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
1. února 1929
František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (školství a národní osvěta, RSZML) • Otakar Srdínko (zemědělství, RSZML) • Jan Šrámek (sociální péče, ČSL) • František Nosek (pošty a telegrafy, ČSL) • Jozef Tiso (veřejné zdraví a tělesná výchova, HSĽS)¹ • Marek Gažík (unifikace, HSĽS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Robert Mayr-Harting (spravedlnost, DCSV) • Franz Spina (veřejné práce, BdL) • Josef Václav Najman (železnice, ČŽOSS) • Edvard Beneš (zahraničí, nestraník) • Jan Černý (vnitro a správce pro zásobování lidu, nestraník) • Bohumil Vlasák (finance, nestraník)
Členové jmenovaní později
16. února 1929
Karel Viškovský (národní obrana, RSZML)
20. února 1929
Anton Štefánek (školství a národní osvěta, RSZML)
29. února 1929
Ľudovít Labaj (unifikace, HSĽS)¹
8. října 1929¹
Milan Hodža (správce veřejného zdraví a tělesné výchovy, RSZML) • Jan Šrámek (správce unifikací, ČSL)
¹8. října 1929 opustila HSĽS vládu na protest proti uvěznění Vojtecha Tuky.
Ministři školství Československa
První republika (1918–1938)
Druhá republika (1938–1939)
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
Exilová vláda (1940–1945)
Třetí republika (1945–1948)
Komunistický režim (1948–1968)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otakar_Srdínko&oldid=23750816“