Přeskočit na obsah

František Koláček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém matematikovi a fyzikovi. O stejnojmenném synovi, kartografovi, pojednává článek František Koláček (kartograf).
Prof. Dr. František Koláček
František Koláček
František Koláček
Narození9. října 1851
Slavkov u Brna
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. prosince 1913 (ve věku 62 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánífyzik, pedagog, vysokoškolský učitel a matematik
Alma materUniverzita Karlova
Tématafyzika, matematika
Významná dílaHydrodynamika (1899); Elektřina a magnetismus: výklady theoretické (1904); Theoretické úvahy o komplikovaných kmitech elektrických, zejména o pokusech Geitlerových (1896)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Koláček (9. října 1851 Slavkov u Brna[1]8. prosinec 1913 Královské Vinohrady[2][3]) byl český matematik, fyzik, profesor na pražské univerzitě a technice v Brně.

Koláčkova pamětní deska v jeho rodném městě

Narodil se jako jediné dítě Kláře (roz. Karlická) a radnímu města Slavkova Janu Koláčkovi (v letech 1851-1861 starosta města, který zavedl českou řeč v městském úřadě). V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval na pražské univerzitě. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě ve Vídni, na které získal aprobaci učitele matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia v jazyce českém i německém. Doktorát z filozofie získal v roce 1877 na pražské univerzitě. Po ročním suplování na německém gymnáziu v Brně, se stal profesorem na Slovanském gymnáziu. V roce 1882 habilitoval na německé technice v Brně. Docentury se vzdal po dvou letech. Během svého působení v Brně byl několikrát navrhován na místo řádným profesorem matematické fyziky na české univerzitě v Praze. Řádným profesorem byl jmenován až po smrti prof. Augusta Seydlera v roce 1891. V roce 1900 se vrátil do Brna jako profesor experimentální fyziky na českou techniku, na které se snažil vybudovat co nejlepší vědecké prostředí.[4] Po dvou letech byl znovu jmenován do Prahy, kde nakonec zůstal. V Brně jej vystřídal Vladimír Novák.[5]

Zemřel na srdeční mrtvici.[6]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Aloisií měl dceru Hermínu a syna Františka, který se v roce 1918 stal profesorem geografie na Masarykově univerzitě v Brně.

Vědecká činnost

[editovat | editovat zdroj]
Ukázka z Koláčkovy knihy o elektřině a magnetismu

Zabýval se optikou, termodynamikou, akustikou, hydrodynamikou a teorií elektromagnetického vlnění. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii Lummerově planparalelní desce, ale i v práci o magnetostrikci a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním.[7]

Jeho žák František Záviška, shrnul jeho vědeckou práci takto:

Fr. Koláček také první upozornil na důležitý a nyní všeobecně uznávaný důsledek elektromagnetické teorie světla, že totiž starý spor mezi teorií Fresnelovou a Neumannovou o to, je-li kmitová rovina vektoru světelného k rovině polarizační kolmá nebo s ní paralelní, ze stanoviska teorie elektromagnetické nemá smysl, poněvadž ta má vektory dva, elektrickou sílu, resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a ma­gnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sám G. L. Hertz.
— František Záviška

[8]

Členství

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Apolináře, sign. AP Z38, s. 346
  4. NOVÁK, Vladimír. Prof. Dr. František Koláček na české technice v Brně. S. 432–442. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky [online]. 1904 [cit. 2017-09-11]. Roč. 41, čís. 3–4, s. 432–442. Dostupné online. 
  5. ŠIŠMA P. Vladimír Novák [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Národní politika, 9.12.1913, s.2, Universitní profesor náhle zemřel.
  7. TRKAL, Viktor. Profesor Dr. František Koláček. S. 420–429. Pokroky matematiky fyziky a astronomie [online]. [cit. 16.3.2013]. Roč. 1957, čís. 4, s. 420–429. Dostupné online. 
  8. ZÁVIŠKA, František. Profesor Dr. František Koláček. S. 281–281. Pokroky matematiky fyziky a astronomie [online]. [cit. 17.3.2013]. Roč. 1912, čís. 4, s. 281–281. Dostupné online. 
  9. ŠIŠMA P. František Koláček [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-22. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]