František Koláček (kartograf)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Koláček
Narození 9. prosince 1881
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. května 1942 (ve věku 60 let)
Mauthausen
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Koláček, (9.prosince 1881 Brno[1]7. května 1942 Mauthausen) byl český pedagog, kartograf a geograf. Pro odbojovou činnost byl za nacistické okupace popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně, v rodině profesora brněnského gymnázia Františka Koláčka staršího a jeho manželky Aloisie, rozené Vodičkové.[1] Sestra Hermína se narodila roku 1883 také v Brně. Od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze.[2][3] [p 1] V letech 1892-1900 vystudoval gymnázium v Praze - Královských Vinohradech. V roce 1939 se oženil s brněnskou lékařkou MUDr. Miroslavou Mazalovou, roz. Kühnovou (*1892).[4]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1901–1905 studoval dějepis a zeměpis na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia ukončil v roce 1906 doktorátem.[5] Poté působil jako středoškolský profesor, nejprve v Praze, poté v Pardubicích.[6] V roce 1921 se stal soukromým docentem regionálního zeměpisu na Masarykově univerzitě v Brně.[7] Na této univerzitě se stal v roce 1923 mimořádným[8] a 1929 řádným profesorem geografie. Pro školní rok 1931–1932 byl zvolen děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.[9]

Okupace a smrt[editovat | editovat zdroj]

Za okupace se zapojil do odboje, spolu s dalšími brněnskými vysokoškolskými pedagogy. V roce 1941 byl zatčen brněnským Gestapem. Při zatýkání nalezlo Gestapo i vojenskou mapu území Moravy a Slezska, na které byly vyznačeny plochy vhodné z geografického a klimatologického hlediska pro případné vzdušné výsadky. Profesor Koláček byl při vyslýchání zatčených označen jako autor těchto analýz a následně 5. prosince 1941 zatčen.[10]Byl odsouzen k smrti brněnským stanným soudem 13. ledna 1942. Popraven byl spolu s dalšími 72 odbojáři v koncentračním táboře Mauthausen.[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

František Koláček vydal zhruba 100 děl, mezi nimi např.

Studie o zemětřeseních[editovat | editovat zdroj]

  • Studie o českých zemětřeseních (1910)
  • Karpatské zemětřesení na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)
  • Seznam otřesů pozorovaných na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)

Zeměpisné publikace a učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do kartografie čili do nauky o mapách (Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v král. Českém, 1913)
  • Fysikální zeměpis karpatské části Československé republiky / (Česká grafická Unie, 1921)
  • Jak se změnila mapa světa po válce (Jos. R. Vilímek, Praha, 1922)
  • Zeměpis Československa (Melantrich a vlastním nákladem, Praha, 1934)
  • Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol (spolu s Klementem Urbanem a Františkem Zpěvákem, Československá grafická Unie, 1936; Česká grafická unie, 1947 a 1948)

Kartografické práce - mapy[editovat | editovat zdroj]

  • Podrobná nástěnná mapa republiky československé : Západní část: Čechy, Morava, Slezsko (Měř. 1:200 000, spolu s PhDr. Bohuslavem Horákem, (Brno, Ústřední nakladatelství učitelské čsl., 1923)
  • Oblastní odtoková mapa Moravy (Carte géographique du débit d’eau relatif de la Moravie) (Brno, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 1925)
  • Mapa okresu Tišnovského (Měř. 1:25 000, spolu s F. Syrovátkou, 1933)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Některé práce Františka Koláčka byly zaměřeny na historickou kartografii, např. Nejstarší mapa Moravy, Dva plány Prahy z let 1741 a 1742 ze sbírek map v rajhradském klášteře a Některé poznámky o Müllerových mapách.[6] Též popularizoval vědu veřejnými přednáškami o klimatologii a kartografii v brněnském rozhlase a na univerzitě.[12][13]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Kámen zmizelých pro Františka Koláčka.

Za života:

Posmrtně:

  • Československý válečný kříž 1939 in memoriam
  • Čestný člen Muzejního spolku in memoriam,
  • Jméno Františka Koláčka je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945 a na pamětní desce Sokola Brno I v Kounicově ulici[15]
  • ČGS mu udělila čestné členství in memoriam (1946)
  • V roce 2014 byl před domem Pionýrská 7/01 umístěn "Kámen zmizelých" ("Stolperstein") se jménem Františka Koláčka.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Záznam o narození a křtu, Brno, sv. Tomáš, matrika N 1881-1884, s.147 (snímek 76)
  2. Policejní přihláška rodiny Františka Koláčka st.
  3. Národní Politika, 10.12.1913, s.27, oznámení úmrtí PhDr. Františka Koláčka
  4. Matrika oddaných, Brno (městská rada) 1939, s.150, sňatek Františka Koláčka
  5. Encyklopedie dějin města Brna: František Koláček
  6. a b NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51-59. Dostupné online.  
  7. Lidové noviny, 26.5.1921, s.4, Z Masarykovy university
  8. Lidové noviny, 23.3.1923, s.5, Z Masarykovy a Karlovy university
  9. Národní politika, 7.5.1931, s.3, Oznámení o zvolení Františka Koláčka děkanem
  10. Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby: mjr. RNDr. Josef Jedlička - zapomenutá historie
  11. Seznam popravených v koncentračním táboru Mauthausen
  12. Národní listy, 5.3.1940, s.6, Program rozhlasu Brno
  13. Lidové noviny, 9.11.1935, s.8, Přednášky a schůze
  14. Lidové noviny, 13.3.1931, s.8, Společnost
  15. Encyklopedie města Brna, památník, Sokol Brno I
  16. Encyklopedie města Brna, Kámen zmizelých: František Koláček

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Otec, František Koláček st. (1850-1912), se v Praze stal profesorem matematické fyziky na české univerzitě, dvorním radou a nositelem mnoha dalších čestných titulů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]