František Koláček (kartograf)

František Koláček
František Koláček
Narození	9. prosince 1881; Brno; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. května 1942 (ve věku 60 let); Mauthausen; Německá říše
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Bydliště	Brno
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	geograf, učitel a kartograf
Zaměstnavatel	Masarykova univerzita
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Koláček (9. prosince 1881 Brno^[1] – 7. května 1942 Mauthausen) byl český pedagog, kartograf a geograf. Pro odbojovou činnost byl za nacistické okupace popraven.

Život

Osobní život

Narodil se v Brně, v rodině profesora brněnského gymnázia Františka Koláčka staršího a jeho manželky Aloisie, rozené Vodičkové.^[1] Sestra Hermína se narodila roku 1883 také v Brně. Od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze.^[2]^[3]^{[p 1]} V letech 1892–1900 vystudoval gymnázium v Praze - Královských Vinohradech. V roce 1939 se oženil s brněnskou lékařkou MUDr. Miroslavou Mazalovou, roz. Kühnovou (*1892).^[4]

Profesní kariéra

V letech 1901–1905 studoval dějepis a zeměpis na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia ukončil v roce 1906 doktorátem.^[5] Poté působil jako středoškolský profesor, nejprve v Praze, poté v Pardubicích.^[6] V roce 1921 se stal soukromým docentem regionálního zeměpisu na Masarykově univerzitě v Brně.^[7] Na této univerzitě se stal v roce 1923 mimořádným^[8] a 1929 řádným profesorem geografie. Pro školní rok 1931–1932 byl zvolen děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.^[9]

Okupace a smrt

Za okupace se zapojil do odboje, spolu s dalšími brněnskými vysokoškolskými pedagogy. V roce 1941 byl zatčen brněnským gestapem. Při zatýkání nalezlo gestapo i vojenskou mapu území Moravy a Slezska, na které byly vyznačeny plochy vhodné z geografického a klimatologického hlediska pro případné vzdušné výsadky. Profesor Koláček byl při vyslýchání zatčených označen jako autor těchto analýz a následně 5. prosince 1941 zatčen.^[10] Byl odsouzen k smrti brněnským stanným soudem 13. ledna 1942. Popraven byl spolu s dalšími 72 odbojáři v koncentračním táboře Mauthausen.^[11] Symbolický hrob má na brněnském Ústředním hřbitově.^[12]

Dílo

František Koláček vydal zhruba 100 děl, mezi nimi např.

Studie o zemětřeseních

Studie o českých zemětřeseních (1910)
Karpatské zemětřesení na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)
Seznam otřesů pozorovaných na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)

Zeměpisné publikace a učebnice

Úvod do kartografie čili do nauky o mapách (Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v král. Českém, 1913)
Fysikální zeměpis karpatské části Československé republiky / (Česká grafická Unie, 1921)
Jak se změnila mapa světa po válce (Jos. R. Vilímek, Praha, 1922)
Zeměpis Československa (Melantrich a vlastním nákladem, Praha, 1934)
Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol (spolu s Klementem Urbanem a Františkem Zpěvákem, Československá grafická Unie, 1936; Česká grafická unie, 1947 a 1948)

Kartografické práce - mapy

Podrobná nástěnná mapa republiky československé : Západní část: Čechy, Morava, Slezsko (Měř. 1:200 000, spolu s PhDr. Bohuslavem Horákem, (Brno, Ústřední nakladatelství učitelské čsl., 1923)
Oblastní odtoková mapa Moravy (Carte géographique du débit d’eau relatif de la Moravie) (Brno, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 1925)
Mapa okresu Tišnovského (Měř. 1:25 000, spolu s F. Syrovátkou, 1933)

Ostatní

Některé práce Františka Koláčka byly zaměřeny na historickou kartografii, např. Nejstarší mapa Moravy, Dva plány Prahy z let 1741 a 1742 ze sbírek map v rajhradském klášteře a Některé poznámky o Müllerových mapách.^[6] Též popularizoval vědu veřejnými přednáškami o klimatologii a kartografii v brněnském rozhlase a na univerzitě.^[13]^[14]

Ocenění

Za života:

Řád sv. Sávy III. třídy (1931, "za kulturní práci pro Jugoslavii")^[15]

Posmrtně:

Československý válečný kříž 1939 in memoriam
Čestný člen Muzejního spolku in memoriam,
Jméno Františka Koláčka je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945 a na pamětní desce Sokola Brno I v Kounicově ulici^[16]
Česká geografická společnost mu udělila čestné členství in memoriam (1946)
V roce 2014 byl před domem Pionýrská 7/01 umístěn Kámen zmizelých (Stolperstein) se jménem Františka Koláčka.^[17]

Odkazy

Poznámky

↑ Otec, František Koláček st. (1850–1912), se v Praze stal profesorem matematické fyziky na české univerzitě, dvorním radou a nositelem mnoha dalších čestných titulů.

Reference

↑ ^a ^b Záznam o narození a křtu, Brno, sv. Tomáš, matrika N 1881–1884, s.147 (snímek 76)
↑ Policejní přihláška rodiny Františka Koláčka st.
↑ Národní Politika, 10.12.1913, s.27, oznámení úmrtí PhDr. Františka Koláčka
↑ Matrika oddaných, Brno (městská rada) 1939, s.150, sňatek Františka Koláčka
↑ Encyklopedie dějin města Brna: František Koláček
↑ ^a ^b NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
↑ Lidové noviny, 26.5.1921, s.4, Z Masarykovy university
↑ Lidové noviny, 23.3.1923, s.5, Z Masarykovy a Karlovy university
↑ Národní politika, 7.5.1931, s.3, Oznámení o zvolení Františka Koláčka děkanem
↑ Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby: mjr. RNDr. Josef Jedlička - zapomenutá historie
↑ Seznam popravených v koncentračním táboru Mauthausen
↑ Mrvka, František. Kenotaf František Koláček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
↑ Národní listy, 5.3.1940, s.6, Program rozhlasu Brno
↑ Lidové noviny, 9.11.1935, s.8, Přednášky a schůze
↑ Lidové noviny, 13.3.1931, s.8, Společnost
↑ Encyklopedie města Brna, památník, Sokol Brno I
↑ Encyklopedie města Brna, Kámen zmizelých: František Koláček

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Koláček (kartograf)
František Koláček v Encyklopedii dějin města Brna
NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
MU Brno, soubor fotografií ze života Františka Koláčka

[4] Otec, František Koláček st. (1850–1912), se v Praze stal profesorem matematické fyziky na české univerzitě, dvorním radou a nositelem mnoha dalších čestných titulů.

[matrika-1] Záznam o narození a křtu, Brno, sv. Tomáš, matrika N 1881–1884, s.147 (snímek 76)

[2] Policejní přihláška rodiny Františka Koláčka st.

[3] Národní Politika, 10.12.1913, s.27, oznámení úmrtí PhDr. Františka Koláčka

[5] Matrika oddaných, Brno (městská rada) 1939, s.150, sňatek Františka Koláčka

[brno-6] Encyklopedie dějin města Brna: František Koláček

[novotna-7] NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.

[8] Lidové noviny, 26.5.1921, s.4, Z Masarykovy university

[9] Lidové noviny, 23.3.1923, s.5, Z Masarykovy a Karlovy university

[10] Národní politika, 7.5.1931, s.3, Oznámení o zvolení Františka Koláčka děkanem

[11] Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby: mjr. RNDr. Josef Jedlička - zapomenutá historie

[12] Seznam popravených v koncentračním táboru Mauthausen

[13] Mrvka, František. Kenotaf František Koláček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.

[14] Národní listy, 5.3.1940, s.6, Program rozhlasu Brno

[15] Lidové noviny, 9.11.1935, s.8, Přednášky a schůze

[16] Lidové noviny, 13.3.1931, s.8, Společnost

[17] Encyklopedie města Brna, památník, Sokol Brno I

[18] Encyklopedie města Brna, Kámen zmizelých: František Koláček

[1]

[2]

[3]

[p 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]