František Koláček (kartograf)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Koláček
Narození9. prosince 1881
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1942 (ve věku 60 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
BydlištěBrno
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánígeograf, učitel a kartograf
ZaměstnavatelMasarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Koláček (9. prosince 1881 Brno[1] – 7. května 1942 Mauthausen) byl český pedagog, kartograf a geograf. Pro odbojovou činnost byl za nacistické okupace popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně, v rodině profesora brněnského gymnázia Františka Koláčka staršího a jeho manželky Aloisie, rozené Vodičkové.[1] Sestra Hermína se narodila roku 1883 také v Brně. Od roku 1891 byla rodina policejně hlášena v Praze.[2][3][p 1] V letech 1892–1900 vystudoval gymnázium v Praze - Královských Vinohradech. V roce 1939 se oženil s brněnskou lékařkou MUDr. Miroslavou Mazalovou, roz. Kühnovou (*1892).[4]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1901–1905 studoval dějepis a zeměpis na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia ukončil v roce 1906 doktorátem.[5] Poté působil jako středoškolský profesor, nejprve v Praze, poté v Pardubicích.[6] V roce 1921 se stal soukromým docentem regionálního zeměpisu na Masarykově univerzitě v Brně.[7] Na této univerzitě se stal v roce 1923 mimořádným[8] a 1929 řádným profesorem geografie. Pro školní rok 1931–1932 byl zvolen děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.[9]

Okupace a smrt[editovat | editovat zdroj]

Za okupace se zapojil do odboje, spolu s dalšími brněnskými vysokoškolskými pedagogy. V roce 1941 byl zatčen brněnským gestapem. Při zatýkání nalezlo gestapo i vojenskou mapu území Moravy a Slezska, na které byly vyznačeny plochy vhodné z geografického a klimatologického hlediska pro případné vzdušné výsadky. Profesor Koláček byl při vyslýchání zatčených označen jako autor těchto analýz a následně 5. prosince 1941 zatčen.[10] Byl odsouzen k smrti brněnským stanným soudem 13. ledna 1942. Popraven byl spolu s dalšími 72 odbojáři v koncentračním táboře Mauthausen.[11] Symbolický hrob má na brněnském Ústředním hřbitově.[12]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

František Koláček vydal zhruba 100 děl, mezi nimi např.

Studie o zemětřeseních[editovat | editovat zdroj]

  • Studie o českých zemětřeseních (1910)
  • Karpatské zemětřesení na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)
  • Seznam otřesů pozorovaných na půdě republiky československé (Přírodověd. fakulta Masarykovy univerzity, 1921)

Zeměpisné publikace a učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do kartografie čili do nauky o mapách (Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v král. Českém, 1913)
  • Fysikální zeměpis karpatské části Československé republiky / (Česká grafická Unie, 1921)
  • Jak se změnila mapa světa po válce (Jos. R. Vilímek, Praha, 1922)
  • Zeměpis Československa (Melantrich a vlastním nákladem, Praha, 1934)
  • Učebnice zeměpisu pro vyšší třídy středních škol (spolu s Klementem Urbanem a Františkem Zpěvákem, Československá grafická Unie, 1936; Česká grafická unie, 1947 a 1948)

Kartografické práce - mapy[editovat | editovat zdroj]

  • Podrobná nástěnná mapa republiky československé : Západní část: Čechy, Morava, Slezsko (Měř. 1:200 000, spolu s PhDr. Bohuslavem Horákem, (Brno, Ústřední nakladatelství učitelské čsl., 1923)
  • Oblastní odtoková mapa Moravy (Carte géographique du débit d’eau relatif de la Moravie) (Brno, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 1925)
  • Mapa okresu Tišnovského (Měř. 1:25 000, spolu s F. Syrovátkou, 1933)

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Některé práce Františka Koláčka byly zaměřeny na historickou kartografii, např. Nejstarší mapa Moravy, Dva plány Prahy z let 1741 a 1742 ze sbírek map v rajhradském klášteře a Některé poznámky o Müllerových mapách.[6] Též popularizoval vědu veřejnými přednáškami o klimatologii a kartografii v brněnském rozhlase a na univerzitě.[13][14]


Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Kámen zmizelých pro Františka Koláčka

Za života:

Posmrtně:

  • Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 in memoriam
  • Čestný člen Muzejního spolku in memoriam,
  • Jméno Františka Koláčka je uvedeno na pamětní desce vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945 a na pamětní desce Sokola Brno I v Kounicově ulici[16]
  • Česká geografická společnost mu udělila čestné členství in memoriam (1946)
  • V roce 2014 byl před domem Pionýrská 7/01 umístěn Kámen zmizelých (Stolperstein) se jménem Františka Koláčka.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Otec, František Koláček st. (1850–1912), se v Praze stal profesorem matematické fyziky na české univerzitě, dvorním radou a nositelem mnoha dalších čestných titulů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Záznam o narození a křtu, Brno, sv. Tomáš, matrika N 1881–1884, s.147 (snímek 76)
  2. ↑ Policejní přihláška rodiny Františka Koláčka st.
  3. ↑ Národní Politika, 10.12.1913, s.27, oznámení úmrtí PhDr. Františka Koláčka
  4. ↑ Matrika oddaných, Brno (městská rada) 1939, s.150, sňatek Františka Koláčka
  5. ↑ Encyklopedie dějin města Brna: František Koláček
  6. ↑ a b NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  7. ↑ Lidové noviny, 26.5.1921, s.4, Z Masarykovy university
  8. ↑ Lidové noviny, 23.3.1923, s.5, Z Masarykovy a Karlovy university
  9. ↑ Národní politika, 7.5.1931, s.3, Oznámení o zvolení Františka Koláčka děkanem
  10. ↑ Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby: mjr. RNDr. Josef Jedlička - zapomenutá historie
  11. ↑ Seznam popravených v koncentračním táboru Mauthausen
  12. ↑ Mrvka, František. Kenotaf František Koláček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Národní listy, 5.3.1940, s.6, Program rozhlasu Brno
  14. ↑ Lidové noviny, 9.11.1935, s.8, Přednášky a schůze
  15. ↑ Lidové noviny, 13.3.1931, s.8, Společnost
  16. ↑ Encyklopedie města Brna, památník, Sokol Brno I
  17. ↑ Encyklopedie města Brna, Kámen zmizelých: František Koláček

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Koláček_(kartograf)&oldid=23202300“