August Seydler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Augustin Jan Bedřich Seydler
August Seydler
August Seydler
Narození 1. června 1849
Žamberk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. června 1891 (ve věku 42 let)
Praha-Letná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání fyzik, astronom a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PhDr. August Seydler (Augustin Jan Bedřich Seydler, 1. června 1849, Žamberk[1]22. června 1891, Praha-Letná[2]) byl český astronom, teoretický fyzikprofesor na Univerzitě Karlově v Praze, raný přispěvatel časopisu Vesmír.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Žamberku v rodině inspektora finanční stráže Jana Nepomuka Seydlera a jeho ženy Antonie, rozené Sukové. Byl nejmladším ze čtyř sourozenců. Když mu byl rok, odstěhovali se jeho rodiče do Prahy, odkud pocházel jeho otec. V roce 1852 zemřela jeho matka na tuberkulózu a o malého Augusta se začala starat otcova druhá manželka.

V letech 18601867 studoval na gymnáziu u piaristů na Novém Městě pražském. Po maturitě nastupuje na pražskou Karlo-Ferdinandovu univerzitu, kde studoval matematiku, astronomii, fyziku, chemii a filozofii. Již od druhého univerzitního roku 1868/69 pracoval jako asistent u svých profesorů fyziky a matematiky a později se stal i asistentem na klementinské hvězdárně. V krátkém rozpětí prosinec 1871-leden 1872 se stal doktorem filozofie a předložil habilitační práci z fyziky. Ve 23 letech se tak stal soukromým docentem teoretické fyziky.[3]

V roce 1881 se stal mimořádným profesorem matematické fyziky a po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou v roce 1882[4] přešel na českou univerzitu. Zde se stal zakladatelem systematické výuky teoretické fyziky a vybodoval český astronomický ústav. V roce 1885 byl Augustin Seydler jmenován řádným profesorem teoretické astronomie a teoretické fyziky.[3]

Vynikl především jako astronom, ale i jako matematik a fyzik.[5] Usiloval o zvýšení úrovně české vědy.[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Život Augusta Seydlera byl poznamenán řadou osobních tragedií. Jeho manželka Anna byla sestrou Emila a Eduarda Weyrových.[6] Zemřela ve 29 letech a zanechala tři sirotky (jedno dítě zemřelo již dříve); Augustin Seydler se v roce 1890 znovu oženil. Sám trpěl tuberkulozou, na kterou zemřel v roce 1891.[3] Je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze (oddělení 2, část 005, hrob 65.[7]

Boj o pravost Rukopisů[editovat | editovat zdroj]

August Seydler se aktivně zúčastnil boje o pravost Rukopisu Královodvorského a Zelenohorského na straně těch, kdo považovali Rukopisy za falza. Zveřejnil v dubnovém čísle 1886 (s. 299-307) Masarykova časopisu Athenaeum článek Počet pravděpodobnosti v přítomném sporu.[8] V něm poprvé v české (a pravděpodobně i světové) použil matematické metody k řešení lingvistického problému.

Ve svém článku vycházel Seydler z Gebauerova zjištění, že Rukopisy obsahují velké množství odchylek od mluvnice, která se vyskytuje v prokazatelně staročeských památkách. Dále využil Gebauerovo zjištění, že řada těchto odchylek je shodná s odchylkami nalezenými v padělcích spojených s osobou Václava Hanky a v jeho dílech, která vznikla před objevením RKZ. Pro tyto odchylky použil Seydler výraz "zvláštnost". V článku odvodil, že je mizivá pravděpodobnost, že by "zvláštnosti" v Rukopisu Královédvorském byly náhodné.[3]

Julius Grégr označil, v Národních listech, odpůrce pravosti, soustředěné v Athenaeu, za "...literární Maffii...", která "...vztahuje své smělé ruce po nejdražších skvostech národa..." Autory Athenaea označily Národní listy za šašky. Zesměšnění se dočkal zejména matematický rozbor Augusta Seydlera, kterému mj. Národní listy navrhovaly, aby se uplatnil "...k vynalezení mathematické formule, dle níž by mohly dámy na zeleném trhu sázet na terno a terno-secco do lotterie...".[9]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Seydler na anglické Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e SEDLAČÍKOVÁ, Blanka. HISTORIE MATEMATICKÉ LINGVISTIKY. Brno, 2010. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Eduard Fuchs. s. 124-133. Dostupné online.
  4. Zákon z 28.2.1882, jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v Praze
  5. Dějiny Astronomického ústavu Karlovy university v letech 1889-1939, Význam Augusta Seydlera jako astronoma
  6. BEČVÁŘ, Jindřich. Eduard Weyr (1852-1903). Praha : Prometheus, 1995. Dostupné online. ISBN 80-7196-024-1. Kapitola Rodina Weyrů, s. 21.  
  7. Správa pražských hřbitovů, vyhledávání hrobů: Augustin Seydler
  8. Athenaeum Athenaeum, ročník III., 1885-1886
  9. Národní listy, 25.4.1886, s.5 - I. příloha
  10. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online.  

5. ŠOLCOVÁ, Alena, a ŠOLC, Martin. Profesor August Seydler, astronom, fyzik a humanista. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 42.4 (1997): 188-209.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]