Přeskočit na obsah

Radslavice (okres Vyškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radslavice
Malá zvonice s kamenným křížem
Malá zvonice s kamenným křížem
Znak obce RadslaviceVlajka obce Radslavice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVyškov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel451 (2025)[1]
Rozloha4,35 km²[2]
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ683 21
Počet domů178 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadslavice 91
683 21 Pustiměř
info@obecradslavice.com
StarostkaJana Szkutová
Oficiální webwww.obecradslavice.com
Radslavice na mapě
Radslavice
Radslavice
Další údaje
Kód obce593524
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radslavice (též Velké Raclavice, Hrubé Raclavice) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije v nich 451[1] obyvatel. Nachází se 7,4 kilometru severně od města Vyškov u silnice z Dědic do Pustiměře v nadmořské výšce 345 metrů. Obec je půdorysně tzv. návesní ulicovka, umístěná na mírném svahu položeném na úpatí Drahanské vrchoviny. Se svou současnou místní částí Radslavičky byly Radslavice spojeny roku 1950.[4] Dnešní obec je součástí mikroregionů Ivanovická Brána a Melicko. V obci je pár podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a lesní práce. Dobrou tradici měla v obci Radslavická dechová kapela.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381.[4] Obec Radslavice byla v průběhu druhé světové války násilně vystěhována, tehdy bylo v obci zničeno 28 domů. Po válce a odsunu Němců se část vystěhovaného obyvatelstva navrátila. V obci stojí malá zvonice a okolí obce je součástí archeologického naleziště Dolní Mejlice (slovanského hradiště).[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 425  obyvatel. Z nich bylo 219  mužů a 206 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 398  lidí. Nejvíce z nich bylo (19,1%) obyvatel ve věku od 0 do 14  let. Děti do 14 let věku tvořily 19,1% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7%. Z celkem 322  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 37,3% střední včetně vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,2% a bez vzdělání bylo naopak 0% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 176 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,9% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 71,6% patřilo mezi zaměstnance, 2,3% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 53,3% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 190 obyvatel obce (což je 47,7%), se hlásilo k české národnosti. Dále 118 obyvatel bylo Moravanů a 7 Slováků. Celých 157 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 682 724 786 838 878 872 829 544 566 494 408 377 378 398 405
Počet domů 125 121 129 141 154 162 175 168 156 148 127 155 160 164 178
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[9]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci funguje sbor dobrovolných hasičů. V roce 2018 pro ně obec zrekonstruovala hasičskou zbrojnici, kde byla mj. vybudována nová klubovna pro mládež. Zároveň obec pořídila z dotace Jihomoravského kraje nové hasičské auto na výjezdy a požární soutěže.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.

Hradisko Zelená Hora

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Hradisko Radslavice.

Hradisko Zelená Hora je výšinné opevněné sídliště a archeologické naleziště, s četnými nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i únětické kultury. Také tu byly zaznamenány nálezy zbytků keramiky, železné ostruhy a háčky ze slovanského osídlení. V první polovině 13. století získalo hradisko olomoucké biskupství a postavilo na něm kamenný hrad, který se připomíná roku 1277. Pro svoji velikost a nákladnost na údržbu byl hrad v první polovině 14. století opuštěn a sídlo správy zdejších statků bylo přesunuto na nově postavený hrad Melice.[11]

Ostatní památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Malá zvonice
  • Boží muka
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 411–412.
  5. ↑ Obec Radslavice [online]. Obec Radslavice, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-05-11]. Dostupné online.
  6. 1 2 Radslavice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Udělené symboly – Radslavice [online]. 2003-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. ↑ mam. Radslavičtí hasiči se zabydlí v nové zbrojnici, dostali i auto. Vyškovský deník. 23. červenec 2018, s. 3.
  11. ↑ ZHÁNĚL, Jan. Melice I.. Vyškov: Grafia, 1967. 34 s. Kapitola Pustiměřský hrad, s. 13–16.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Rychtářov Radslavičky Zelená Hora Růžice kompasu
Lhota Sever Pustiměř
Západ   Radslavice   Východ
Jih
Dědice Vyškov Pustiměřské Prusy