Podbřežice
| Podbřežice | |
|---|---|
 Pohled na část Podbřežic se školou | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rousínov |
| Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
| Okres | Vyškov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′45″ s. š., 16°55′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 296 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,54 km²[2] |
| Katastrální území | Podbřežice |
| Nadmořská výška | 244 m n. m. |
| PSČ | 683 01 |
| Počet domů | 92 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Podbřežice 16 683 01 Rousínov u Vyškova oupodbrezice@quick.cz |
| Starosta | Radovan Brtník |
| Oficiální web | www |
 | |
  Podbřežice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550795 |
| Kód části obce | 68918 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podbřežice (dříve Pobeřice) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se dvanáct kilometrů jihozápadně od Vyškova u silnice z Komořan do Dražovic pod kopcem Křibem v nadmořské výšce 250–270 metrů. Obec je půdorysně protáhlá náves otevírající se směrem na jihozápad, protéká jí Podbřežický potok ústící do potoka Dražovického.
Obec je poprvé připomínána v listinách o patronátu nad kostelem svatého Petra a Pavla z roku 1348. V Podbřežicích stojí novogotický filiální kostel svatého Petra a Pavla z roku 1907. Dnešní obec je součástí mikroregionu Rakovec. Žije zde 296[1] obyvatel. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z 28. května a 14. června roku 1348, kdy se v listinách mluví o patronátu nad kostelem svatého Petra a Pavla, který přešel na olomouckou kapitulu. Ves se ve 14. století nazývala Pobeřice. Roku 1387 Majnuš z Melic vložil vlastnické právo obce Mikšíkovi z Ojnic. Jeho nástupce a dědic Znata z Ojnic zemřel roku 1406 a statek tak připadl odúmrtním právem markrabímu Joštovi, jenž Podbřežice přenechal Ješku Lajlochovi ze Štítovic a ten roku 1407 Hanušovi z Divic.[4] Biskupské léno v Podbřežicích drželi od roku 1365 postupně Majnuš z Melic, Jan Bílý a Dětoch z Lilče. Roku 1437 držel léno podbřežické Beneš ze Zvonovic a po něm Přeclav z Petrovic. Dalším lenním pánem byl roku 1527 Ctibor Vranovský z Vranova, jenž je prodal roku 1535 Hynkovi z Počenic a poté Václav z Počenic prodal celé léno olomoucké kapitule. Roku 1568 byly Podbřežice již v majetku olomouckého biskupství a roku 1572 byly navráceny zpět olomoucké kapitule.[4]
Podbřežice byly državou olomoucké kapituly až do 18. století. Starý gotický kostelík byl roku 1773 zbořen (stával nad obcí uprostřed hřbitova) a roku 1800 byl postaven kostel svatého Petra a Pavla zbořený roku 1905 (trpěl sesuvy půdy). Nový novogotický filiální kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v roce 1907 (stojí uprostřed obce). Roku 1834 převážná část vsi vyhořela. V roce 1866 obyvatele obce postihla cholera, na kterou jich 41 zemřelo. 24. května 2007 vyhořel zemědělský objekt (původní kravín). Elektrifikace obce proběhla roku 1921, v roce 1957 bylo založeno zemědělské družstvo.[4] Základní škola je v obci od roku 1877, předtím děti chodily do školy v Dražovicích. Nová modernější škola byla postavena v letech 1914 až 1924 (stavba byla přerušena kvůli válce). Od roku 2003 má obec nový obecní znak a prapor, jenž vychází z církevních dějin obce a vztahu ke kapitule olomoucké.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 249 obyvatel. Z nich bylo 120 mužů a 129 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,3% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 235 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,3%) obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,3% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 10,2%. Z celkem 199 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 47,7% střední včetně vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 3,5% a bez vzdělání bylo naopak 0,5% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 101 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 81,2% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 60,4% patřilo mezi zaměstnance, 1% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 52,8% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 124 obyvatel obce (což je 52,8%), se hlásilo k české národnosti. Dále 31 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováků. Celých 108 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 118 – k římskokatolické církvi 102 věřících.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 281 | 309 | 318 | 326 | 398 | 378 | 394 | 322 | 304 | 288 | 263 | 217 | 231 | 235 | 239 |
| Počet domů | 54 | 56 | 62 | 63 | 69 | 73 | 82 | 83 | 81 | 78 | 71 | 81 | 85 | 89 | 92 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1964 byly Podbřežice obcí v okrese Vyškov. Od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce ke Komořanům-Podbřežicím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9][4]
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]
Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Podbřežicích volební účast 66,29%[10] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[11]
| Volby 2006 | Počet hlasů | Počet mandátů |
|---|---|---|
| Nezávislí kandidáti | 659 | 7 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[12]
Region
[editovat | editovat zdroj]
Rekreace a cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]Obec Podbřežice není díky zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec nevede žádná turistická značka. Na území katastru se nachází geologická a paleontologická lokalita Mechovkový útes (Štogrunty). Lze zde nalézt fosílie mechovek, řas a mlžů z prehistorických dob.[13]
Mikroregion Rakovec
[editovat | editovat zdroj]Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem 6 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy.[14] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[15] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a nakonec jednatel.[16]
Doprava, průmysl a zemědělství
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván firmou na zpracování a využití odpadů.
Katastrem obce prochází krátký úsek dálnice D1. Dopravní napojení je zajištěno silnicí III/0479, která spojuje silnici III/0478 (Komořany–Dražovice) s obcí. V obci je vybudována jedna autobusová zastávka. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Brna do Bučovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[17]
Na katastrálním území Podbřežic se nalézá celkem 35 podnikatelských subjektů. Z této hospodářské činnosti převládá obchod, průmysl a stavebnictví.[18]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Školství a kultura
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Škola (česká jednotřídka) byla založena a první školní vyučování započato v roce 1877, do té doby děti navštěvovali školu v Dražovicích. Tuto starou školu v Podbřežicích navštěvovalo až 80 dětí a přestala svou kapacitou stačit, proto obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit školu novou. Se stavbou se započalo roku 1914. Během první světové války byla stavba školy přerušena a dokončení se dočkala až v roce 1924. Školní výuka v obci byla ukončena v roce 1974. Dnes již v Podbřežicích škola nefunguje. Mateřská škola v obci není, proto děti předškolního věku dojíždí do Komořan, popř. do Rousínova.
V obci je filiální kostel svatého Petra a Pavla. Obec je tak přifařena do farnosti Rousínov u Vyškova. Kostel se nachází v centrální části obce.[5]
Pro konání kulturních akcí je možné využívat malý sál v bývalé podbřežické škole, která též slouží jako sídlo obecního úřadu a místní lidové knihovny. V obci není žádný sportovní areál. Ke sportovnímu vyžití slouží malá tělocvična v bývalé škole a malé travnaté hřiště.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Filiální novogotický kostel svatého Petra a Pavla byl postaven uprostřed obce v roce 1907 brněnským stavitelem Leopoldem Jungmanem. Kostel vysvětil téhož roku lulečský farář Josef Svoboda. S kostelem je spjat zejména duchovní správce kostela v letech 1888–1908 a pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
- Hřbitov stojí ve svahu nad obcí na místě zbouraného kostela, který tu stával snad již ve 13. století a zbourán byl roku 1905, pro narušenou statiku.[19]
- Litinový kříž z roku 1834, vyrobený v blanenských železárnách, stojící u rozcestí bývalé cesty do Komořan.
- Náhrobní kámen malíře Vítka z roku 1599 byl přemístěn do kostela z krypty starého gotického kostelíka.
- Čtyřcentový zvon z roku 1603
- Památník padlých před kostelem s vytesanými jmény všech padlých a umučených místních občanů během první světové války. Byl odhalen 28. října 1920.
- Stodola čp. 42 zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek.
- Památník Václava Haizlera odhalený 8. března 1946
- Zaniklý dřevěný větrný mlýn „Větřák“ postavený v roce 1831. Rozebrán byl pro svou nebezpečnost v roce 1903.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Obec je též spojena s narozením řady významných osobností. K nejznámějším patří zasloužilý lékař a generálmajor MUDr. Václav Burian, pedagog Matěj Chládek, malíř Ondřej Vítek (jenž míval pod původním kostelem kryptu), autor přírodovědných učebnic Antonín Grác či Václav Haizler-Havlíček, rotný jenž v roce 1943 padl v bitvě u Sokolova poblíž Kyjeva.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 3 4 NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 397–398.
- 1 2 Historie obce Podbřežice [online]. Obec Podbřežice, 2006, rev. 2004-05-10 [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.
- 1 2 Podbřežice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 432.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Podbřežice [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠMUDLA, Miroslav. Bakalářská práce [doc]. 2006, rev. 2006 [cit. 2008-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ Smlouva Mikroregionu Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06 [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.
- ↑ Strategie rozvoje mikroregionu Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06 [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.
- ↑ Mikroregion Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06 [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.
- ↑ IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-18.
- ↑ Podbřežice [online]. www.Risy.cz, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-07-06]. Dostupné online.
- ↑ BURIAN, Václav. Paměti dědiny Podbřežic. Vyškov: Kusák, 1949.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
- BURIAN, Václav. Paměti dědiny Podbřežic. Vyškov: Kusák, 1949.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podbřežice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Podbřežice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Podbřežice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Komořany | Tučapy | Rostěnice-Zvonovice | |
| Čechyně |  |
Lysovice | ||
 Podbřežice  | ||||
 | ||||
| Kroužek | Němčany | Dražovice |
