Přeskočit na obsah

Kučerov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kučerov
Celkový pohled na Kučerov
Celkový pohled na Kučerov
Znak obce KučerovVlajka obce Kučerov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVyškov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′7″ s. š., 17°0′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel498 (2024)[1]
Rozloha8,70 km²[2]
Katastrální územíKučerov
Nadmořská výška291 m n. m.
PSČ682 01
Počet domů168 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKučerov 59
682 01 Vyškov 1
podatelna@kucerov.cz
StarostkaMarie Lokajová
Oficiální web: www.kucerov.cz
Kučerov na mapě
Kučerov
Kučerov
Další údaje
Kód obce593249
Kód části obce76899
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kučerov (německy Kutscherau[4]) se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde 498[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Obec má svoji významnou dlouholetou historii. Písemné doklady o vzniku obce sahají do roku 1235, kdy zde byl kostel patřící doubravickému klášteru, nyní zasvěcený sv. Petru a Pavlu. Tento kostel, který je význačnou dominantou obce, patří mezi nejstarší kostely na Moravě. Proto také byla kostelu po celou dobu věnována velká péče. V roce 1725 byl celý přestavěn. Z dalších historických dokumentů je známo, že v roce 1718 zde byl hostinec, palírna a mlýn. Pošta existovala již v roce 1888. V roce 1910 rozjela v obci výrobu cihelna. V roce 1924 byl vystavěn Dětský domov – sirotčinec. Česká mateřská a měšťanská škola, i pro okolní obce, vznikla v roce 1935 a byla zde do roku 1939, kdy byla přeložena. Do roku 1945 byl Kučerov součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 498 obyvatel. Z nich bylo 245 mužů a 253 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,7 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 448 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,2 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 13,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9,6 %. Z celkem 386 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 3,1 % a bez vzdělání bylo naopak 1,3 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 204 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 68,1 % patřilo mezi zaměstnance, 2,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 48,4 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[5] Úhrnem 209 obyvatel obce (což je 46,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 111 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 97 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[5]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8]

Místní části 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Kučerov 538 659 603 601 644 698 706 736 834 626 635 612 501 457 487 448
Počet domů část Kučerov 89 111 117 126 129 142 150 153 188 178 152 155 138 158 159 160
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Kučerov. Ta je součástí děkanátu Slavkov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Petra a Pavla. Místním knězem je administrátor excurrendo, Bohdalice – Mgr. Bc. Jan Hanák.[9] Při censu prováděném v roce 2011 se 116 obyvatel obce (26 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 94 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 85 obyvatel k římskokatolické církvi (19 % ze všech obyvatel obce), dále 4 k Církvi československé husitské. Úhrnem 125 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 207 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[5]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kučerově.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého a kostel sv. Petra a Pavla
    Socha sv. Jana Nepomuckého a kostel sv. Petra a Pavla
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Památkově chráněný dům č. p. 12 s žudrem
    Památkově chráněný dům č. p. 12 s žudrem
  • Dům č. 50 na návsi
    Dům č. 50 na návsi

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 296. 
  5. ↑ a b c Kučerov (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kučerov - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kučerov, s. 489.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  9. ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Rostěnice-Zvonovice Hlubočany Manerov Růžice kompasu
Lysovice Sever Bohdalice
Západ   Kučerov   Východ
Jih
Dražovice Bohaté Málkovice Kozlany
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Vyškov
Bohaté Málkovice • Bohdalice-Pavlovice • Bošovice • Brankovice • Bučovice • Dětkovice • Dobročkovice • Dražovice • Drnovice • Drysice • Habrovany • Heršpice • Hlubočany • Hodějice • Holubice • Hostěrádky-Rešov • Hoštice-Heroltice • Hrušky • Hvězdlice • Chvalkovice • Ivanovice na Hané • Ježkovice • Kobeřice u Brna • Kojátky • Komořany • Kozlany • Kožušice • Krásensko • Křenovice • Křižanovice • Křižanovice u Vyškova • Kučerov • Letonice • Lovčičky • Luleč • Lysovice • Malínky • Medlovice • Milešovice • Milonice • Moravské Málkovice • Mouřínov • Němčany • Nemochovice • Nemojany • Nemotice • Nesovice • Nevojice • Nížkovice • Nové Sady • Olšany • Orlovice • Otnice • Podbřežice • Podivice • Podomí • Prusy-Boškůvky • Pustiměř • Račice-Pístovice • Radslavice • Rašovice • Rostěnice-Zvonovice • Rousínov • Ruprechtov • Rybníček • Slavkov u Brna • Snovídky • Studnice • Šaratice • Švábenice • Topolany • Tučapy • Uhřice • Vážany • Vážany nad Litavou • Velešovice • Vyškov • Zbýšov • Zelená Hora • vojenský újezd Březina
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kučerov&oldid=24176544“