Slavíkovice (Rousínov)

Slavíkovice
	Náves ve Slavíkovicích
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Rousínov
Okres	Vyškov
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′38″ s. š., 16°52′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	713 (2021)
Katastrální území	Rousínov u Vyškova
Nadmořská výška	227 m n. m.
PSČ	68301
Počet domů	238 (2011)
	Slavíkovice
Další údaje
Kód části obce	141941
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavíkovice (německy Slawikowitz, Lakowitz) jsou vesnice, část města Rousínova v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Ves leží v údolí potoka Rakovce, 4 km severně od Slavkova u Brna, v nadmořské výšce 227 m n. m. Součástí Rousínova je od roku 1942.

Historie

První písemná zmínka o Slavíkovicích pochází s určitostí z roku 1351, i když snad se podle této vsi psal již roku 1237 Předbor ze Slavíkovic. V letech 1376–1398 drželi Slavíkovice Majnušové z Mlékovic a Mejlic.^[3]

Původně se nacházely v samostatném katastrálním území, které bylo roku 1968 začleněno do katastru Rousínova.^[4]

Orba Josefa II. na poli u Slavíkovic

Vláda císaře Josefa II. se díky vydání tolerančního patentu, zrušení roboty a dalším progresivním výnosům stala obdobím, na které se často vzpomínalo, vztyčovaly se pomníky. Pozoruhodný příběh, který zapříčinil zřízení několika pomníků, vypráví, jak Josef II. dne 19. srpna 1769 vyoral při zastávce na cestě do Olšan na Vyškovsku brázdu na poli u Slavíkovic. Událost, známá dnes z učebnic dějepisu pro základní školy, přiměla již Marii Terezii ke vztyčení pomníku, který by ji připomínal budoucím pokolením.

Ve sbírkách Moravské galerie v Brně se nachází dosud neznámý dřevěný model reliéfu „Josef II. orající na poli u Slavíkovic“. Sloužil jako předloha pro zpracování formy na odlití litinové desky, jež byla součástí pomníku vztyčeného v letech 1835-1836 na poli u Slavíkovic. Byl to už čtvrtý pomník připomínající událost z roku 1769. Rychlá destrukce předchozích tří pomníků přiměla moravské stavy k vytvoření stavby trvalejšího charakteru. Díky aktivitě starohraběte Hugo Františka Salm-Reifferscheidta, majitele železáren v Blansku, bylo roku 1832 rozhodnuto o zhotovení pomníku z litiny. Starohrabě, v roli zadavatele prací, se obrátil na vídeňského sochaře a medailéra Josefa Kliebera (1773-1850).

Litinový pomník Josefa II. orajícího na poli u Slavíkovic byl slavnostně odhalen v květnu roku 1836 a setrval zde až do roku 1921, kdy byl rozebrán.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[5]

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Slavíkovice	572	557	564	586	633	732	768	680	549	583	579	575	665	678
Počet domů	část Slavíkovice	72	99	110	122	136	146	159	181	0	175	172	222	232	238

Rodáci

František Král – voják, interbrigadista a účastník bojů na východní frontě druhé světové války, padl v lednu 1944 u Kyjeva
Zikmund Trnka – učitel ze Slavíkovic, jenž byl za první světové války popraven za vlastizradu.
Libor kufka Kužela 1967 rodák ze Slavíkovic básník, zakladatel a bubeník místní kapely Mravní Bahno která se později dala na komunistický odboj v okresu Vyškov.

Pamětihodnosti

Barokní zvonice se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1728
Venkovský dům čp. 707 / ul. Npor. Krále čo. 15 z 19. století

Ulice

Budín, Hlinky, Kovářská, Mlékařská, Nádražní, Npor. Krále, Rudé armády, Šíby, Velešovická, Zábraní

Galerie

Železniční stanice Rousínov
Knihovna a bývalá základní škola
Obchod ve vsi
Zvonice
Dům čp. 707
Kříž na návsi
Pomník padlým v první světové válce
Pamětní deska nadporučíka Františka Krále na budově knihovny

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ http://www.slavikovice.info/?page_id=1021
↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
↑ Slavíkovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.

Související články

Římskokatolická farnost Rousínov u Vyškova

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavíkovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Slavíkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] ttp://www.slavikovice.info/?page_id=1021

[4] SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

[scitani2011-5] Slavíkovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]