Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně
| Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně | |
|---|---|
 Pilíř se sochou vojína na pohřebišti | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Štýřice |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′5,88″ s. š., 16°35′48,12″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 11789/7-296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Ústřední hřbitov v Brně) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně je pohřebiště osob zesnulých v době druhé světové války, zbudované v poválečném období a upravené na přelomu 70. a 80. let. Nalézá se na ulici Jihlavská ve Štýřicích v městské části Brno-střed.
Je to pohřebiště příslušníků Rudé armády, rumunských spojeneckých vojsk a účastníků domácího odboje z období 2. světové války, postavené v letech 1945-1946 jako součást Ústředního hřbitova v Brně.[1] V letech 1979–1980 byla provedena jeho rekonstrukce.
Mezi kolumbáriem s urnami sovětských důstojníků a přístupovým schodištěm se nachází hromadné hroby vojáků. Nad nimi jsou dva protilehlé monumenty z pohledového betonu s reliéfní výzdobou od Miloše Axmana. V dolní části pohřebiště stojí 39 m vysoký zkosený betonový pylon. Při rekonstrukci sem byla umístěna také těžká vojenská technika a tanky, které ale byly koncem roku 1991 odstraněny.
Uprostřed pohřebiště stojí monolitický pilíř se sochou klečícího rudoarmějce - samopalníka, které je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita.[2] V soklové partii monumentu jsou uplatněny plastické emblémy sovětské armády s doprovodnými ruskými pamětními nápisy. Jedním z emblémů je hlava Josifa Stalina, která přečkala bez povšimnutí až do jara roku 2026. V internetové Encyklopedii dějin Brna jsou plastické emblémy soklu nafoceny, ale fotografie Stalina chybí.[3] Naopak na stránkách Národního památkového ústavu je „Sloup se sochou vojína Rudé armády" detailně zdokumentován, včetně dvou detailů Stalinovy hlavy.[4] Právě NPÚ bude jedním z dotčených orgánů při projednávání odstranění podobizny diktátora, který má na svědomí životy milionů lidí.[5]
Od roku 1989 je pohřebiště dle nařízení vlády č. 171/1998 Sb. národní kulturní památkou České republiky.[6] Pietní akty se zde konají v den výročí osvobození Brna (26. dubna) a v prvních květnových dnech.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově. Turistik.cz [online]. [cit. 2026-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Památník sovětským hrdinům (text k fotografii). Rudé právo. 27. 4. 1946, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Jis; Vach. Čestné pohřebiště Rudé armády v Brně. encyklopedie.brna.cz [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2025-04-09 [cit. 2026-05-07]. Dostupné online.
- ↑ DUCHALÍKOVÁ, Andrea. Detail dokumentu: [online]. Národní památkový ústav, 2020-07-17 [cit. 2026-05-07]. Dostupné online.
- ↑ KREMR, Tomáš. Stalin musí zmizet. Úředníci mají vymyslet způsob, jak jeho podobiznu z válečného hrobu odstranit. iRozhlas [online]. Český rozhlas, 2026-05-07 [cit. 2026-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-12-15]. Identifikátor záznamu 133680 : Ústřední hřbitov. Památkový katalog. Také Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně na Wikimedia Commons - Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně v Encyklopedii dějin Brna
