Jan Zavřel
| Jan Zavřel | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. května 1879 Třebíč  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. června 1946 (ve věku 67 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (1898–1903) Gymnázium Třebíč |
| Povolání | zoolog, entomolog a děkan |
| Rodiče | František Zavřel |
| Funkce | děkan (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity; 1924–1925) rektor (Masarykova univerzita; 1933–1934) děkan (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity; 1936–1937) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Zavřel (5. května 1879, Třebíč – 3. června 1946, Brno) byl český zoolog a entomolog, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, ředitel zoologického ústavu na téže fakultě a rektor Masarykovy univerzity mezi lety 1933 a 1934.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1879 v Třebíči, jeho otcem byl pedagog a přírodovědec František Zavřel.[1] Jan Zavřel vystudoval Gymnázium v Třebíči a následně mezi lety 1898 a 1903 vystudoval[2] Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1903 a 1904 působil jako pedagog na reálce v pražských Holešovicích a následně mezi lety 1904 a 1909 pak působil jako pedagog na zemské reálce v Hodoníně. Od roku 1909 do roku 1919 pak působil na gymnáziu v Hradci Králové a posléze do roku 1920 učil na státní reálce v Praze-Podskalí.[3] V roce 1920 začal působil na Masarykově univerzitě, kde založil zoologický ústav při Přírodovědecké fakultě. Postupně se stal v letech 1924/1925 a 1936/1937 také děkanem fakulty a ve školním roce 1933/1934 pak byl zvolen i rektorem Masarykovy univerzity.[4]
Zemřel roku 1946 v Brně a byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl žákem pražského zoologa František Vejdovský, při studiu na pražské fakultě vystudoval přírodní vědy, ale také aprobaci matematika-fyzika. Stabilně se věnoval anatomii, morfologii a systematiky hmyzu, primárně čeledi pakomárovitých.[4] Působil jako redaktor časopisu Naše věda, redigoval časopis Práce Moravské přírodovědecké společnosti. Byl členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk, Masarykovy akademie práce, Národní rady badatelské, Moravské přírodovědecké společnosti, Přírodovědeckého klubu v Brně, Biologické společnosti v Brně, Šafaříkovy učené společnosti v Bratislavě, Československé společnosti entomologické a Spolku Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně.[3] Vědecká práce byla ceněna v mezinárodní sféře, jeho jménem bylo pojmenováno několik druhů, ale i dva rody pakomárů – Zavřelia a Zavřeliella.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Zavřel Jan, 5. 5. 1879, Třebíč
- ↑ a b Kal. Jan Zavřel [online]. Brno: Město Brno [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b KUBÍČEK, F. Jan Zavřel [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Jan Zavřel [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2018-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-15.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Zavřel na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Zavřel
- Jan Zavřel na Encyklopedii Brna
