Ferdinand Lederer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand Lederer
Narození12. prosince 1906
Žabovřesky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. dubna 1990 (ve věku 83 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materVysoké učení technické v Brně
Povolánívysokoškolský učitel, architekt, učitel a správní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Lederer (12. prosince 1906 Žabovřesky[1]24. dubna 1990 Brno) byl český vysokoškolský profesor, architekt a specialista v oblasti ocelových konstrukcí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval I. české reálné gymnázium v Brně, kde odmaturoval v roce 1924. V roce 1932 dokončil studium inženýrského stavitelství na ČVŠT v Brně a v roce 1934 po obhájení práce s názvem Vliv nýtového připojení na moment vetknutí získal doktorát v oblasti technických věd.[2]

Po skončení studií pracoval jako úředník na ČVŠT, později jako úředník na Ministerstvu pošt a telegrafů. Po skončení druhé světové války pracoval nejprve jako středoškolský učitel, později jako vysokoškolský profesor; přednášel například v Bratislavě a na VUT v Brně. V roce 1953 se stal vedoucím katedry ocelových konstrukcí a mostů brněnského VUT. Později se stal ředitelem Ústavu ocelových a dřevěných konstrukcí.[2] V letech 1956–1957 byl děkanem Fakulty inženýrského stavitelství VUT.

V roce 1963 jej jako kandidáta informátora vedla Státní bezpečnost.[3]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Lederer byl dvakrát ženat. V roce 1937 se oženil s Miroslavou Novákovou, manželství ale bylo roku 1943 rozvedeno.[4] Jeho druhou manželkou byla Milada Ledererová, rozená Vaďurová.[5] Je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.[2]

Ledererem zhotovené fotografie z Tater zveřejnil v roce 1937 časopis Pestrý týden.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Brněnské výstaviště, pavilon Z

V polovině 50. let se podílel na modernizaci a rozvoji brněnského výstaviště, především na návrhu konstrukcí zastřešení pavilonů C[7], Y[8] a Z.[9][10][11] Věnoval se také projektům zastřešení zimních stadionů v Brně, Olomouci a Prostějově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Vavřince Brno-Komín
  2. a b c Encyklopedie dějin Brna: Ferdinand Lederer
  3. Databáze Archivu bezpečnostních složek: vyhledávání Ferdinand Lederer [online]. Federální ministerstvo vnitra [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  4. Matrika 17175, sn. 95 [online]. MZA [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. 
  5. Encyklopedie dějin Brna: Milada Ledererová
  6. Na horách!. Pestrý týden. 13. 3. 1937, s. 8. Dostupné online. 
  7. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 104. 
  8. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 113. 
  9. MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 114. 
  10. Článek na portálu gotobrno.cz
  11. Pavilon mřížové skořepinové konstrukce. Rudé právo. 12. 8. 1957, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]