V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Helena Šmahelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Helena Šmahelová
Narození 14. července 1910
Řestoky
Úmrtí 5. listopadu 1997 (ve věku 87 let)
Rakovník
Místo odpočinku Ústřední hřbitov
Povolání spisovatelka
Manžel(ka) Pavel Trost
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
bratranec Alexander Hackenschmied
teta Božena Hackenschmiedová
manžel Pavel Trost

PhDr. Helena Šmahelová, provdaná Helena Trostová (14. července 1910, Řestoky5. listopadu 1997, Rakovník) byla česká spisovatelka, autorka rozhlasových her, sestřenice českého filmaře Alexandra Hackenschmieda a přítelkyně spisovatele Jaromíra Johna, manželka jazykovědce Pavla Trosta.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila, neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou. Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. Od roku 1931 pracovala jako úřednice v nemocenské pojišťovně v Chrudimi. Zde se seznámila s Jaromírem Johnem, se kterým později žila a pracovala od roku 1943. Od roku 1937 až do roku 1943 pracovala v nemocenské pojišťovně v Praze, od roku 1943 žila s Jaromírem Johnem ve Slatiňanech. Od roku 1946 bydlela v Olomouci, kde John získal místo profesora na Palackého Univerzitě. Na jeho popud si také po válce dokončila vzdělání, nejprve v roce 1948 maturitou a později studiem na Filosofické fakultě Palackého univerzity Olomouci, kde v roce 1952 obhájila doktorát filosofie. V roce 1952 se provdala za docenta olomoucké univerzity Pavla Trosta. Od roku 1952 do roku 1956 pak pracovala jako psycholožka v brněnské protialkoholní léčebně. V roce 1956 se odstěhovala z Olomouce do Prahy a působila jakožto spisovatelka z povolání. Kromě toho také pečovala o dílo a literární odkaz svého přítele Jaromíra Johna.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Psychologické prózy[editovat | editovat zdroj]

  • 1940 Sedmý den odpočívej, novela
  • 1944 Pelantovi, román, později vydán v jiné verzi pod názvem Dědicové snů

Próza pro dospělé[editovat | editovat zdroj]

Románová trilogie[editovat | editovat zdroj]

Tvorba pro a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • 1959 Mládí na křídlech
  • 1957 Velké trápení (později zfilmováno - viz článek o filmu Velké trápení z roku 1974)
  • 1959 Magda
  • 1963 Jsem už velká dívka
  • 1964 Dobrá mysl'
  • 1975 Žárlivost
  • Chrabrovka

Další díla[editovat | editovat zdroj]

  • Dědicové snů
  • Dora a medvěd
  • Dora na cestách
  • Dům radostí
  • Dva týdny prázdnin
  • Já a moji drazí
  • Karlínská číslo 5
  • Kdy příjde Dora?
  • Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku
  • Lenka a Bob
  • Muž a žena
  • Planá růže, růžička šípková
  • Smuteční hostina
  • Vůně letních jablek

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]