Otakar Pražák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Otakar Pražák
Otakar Pražák, foto z r. 1907
Otakar Pražák, foto z r. 1907

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1911

poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1890 – 1915
Stranická příslušnost
Členství staročeská str.
(Moravská národní str.)

Narození 21. listopadu 1858
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. října 1915 (ve věku 56 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Alma mater Vídeňská univerzita
Univerzita Karlova
Commons Kategorie Otakar Pražák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Pražák (21. listopadu 1858 Brno[1]18. října 1915 Brno[2])[3] byl rakouský a český právník a politik staročeské strany, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl politik Alois Pražák, předák moravského křídla staročeské strany. Otakar vystudoval české gymnázium v Brně a práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1883 mu byl na české univerzitě v Praze coby prvnímu studentovi po rozdělení školy na českou a německou univerzitu udělen titul doktor práv. Po soudní praxi se usadil v Brně, kde působil od roku 1887 jako advokát.[3][4] Předtím byl koncipientem v brněnské kanceláři Františka Aloise Šroma.[5]

Byl aktivní v politickém životě. Jeho otec byl dlouholetým předsedou Moravské národní strany (moravská odnož staročechů) a po jeho smrti se koncem 90. let 19. století zařadil Otakar Pražák mezi nejužší vedení této formace a po jistou dobu byl i předsedou Národního klubu v Brně (faktické zemské ústředí této strany). Staročeskému proudu zůstal věrný i počátkem 20. století, kdy jejich vliv na Moravě upadal a omezoval se na několik jednotlivců.[6][7]

Od roku 1890 až do své smrti zasedal na Moravském zemském sněmu,[3] nejprve za obvod Kyjov.[5] V zemských volbách roku 1902 sem byl opětovně zvolen za kurii městskou, obvod Kyjov, Bučovice, Vyškov, Strážnice. Mandát na sněmu získal i ve volbách roku 1906, za kurii městskou, český obvod Kyjov, Strážnice, Uh. Ostroh atd.[8] Uspěl i ve volbách roku 1913, kdy Pražák byl spolu s Janem Žáčkem jedinými zvolenými staročeskými kandidáty (fakticky již jen jako samostatní kandidáti, protože staročeská stranická struktura na Moravě přestala po roce 1911 existovat).[9] Podporovala je tehdy i Lidová strana na Moravě (Bulín) (moravská odnož mladočeské strany). Pražák pak na sněmu vstoupil do Klubu nezávislých poslanců, který tvořili poslední dva staročeši a mladočech Hynek Bulín.[10] V letech 1908–1909 byl členem moravského zemského výboru.[4]

V letech 1897–1905 se podílel na moravských jednáních o vyrovnání mezi Čechy a Němci, v letech 1897–1899 byl členem vyrovnávacího výboru, v roce 1900 za vlády Ernesta von Koerbera reprezentoval moravské etnicky české politiky při vyrovnávacích česko-německých konferencích, v období let 1902–1905 byl členem stálého výboru Moravského zemského sněmu a roku 1905 členem sněmovního výboru pro volební reformu. Výsledkem těchto aktivit bylo takzvané Moravské vyrovnání.[3]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky v rámci staročeské strany. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Hustopeče, Kyjov atd. Za týž obvod uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1901. Mandát obhájil také ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy se stal poslancem za český obvod Morava 30. Usedl do poslanecké frakce Český klub (širší aliance českých, národně-konzervativních a liberálních subjektů).[11] Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se snažil o opětovné zvolení, ale nebyl úspěšný.[4]

Byl dlouhodobým podporovatelem výstavby Národního divadla v Brně[5] a založení české univerzity na Moravě; předsedal moravské sekci České národní rady. V Brně byl aktivní v mnoha místních českých spolcích a byl členem advokátní a obchodní komory.[3] Získal šlechtický titul (rytíř).[12] 30. listopadu 1903 mu město Podivín udělilo čestné občanství za zásluhy o zřízení měšťanské školy.[4]

Zemřel v říjnu 1915 po delší nemoci[5] (rakovina konečníku). Pohřben byl na ústředním hřbitově v Brně.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pražák, Ottokar Frh. von (1858-1915), Politiker und Jurist, s. 250. (německy) 
  4. a b c d e JUDr. Otakar Pražák [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d Dr. Otakar bar. Pražák zemřel. Národní politika. Říjen 1915, roč. 33, čís. 290, s. 6. Dostupné online. 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 117-118, 125. (česky) 
  7. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 479-480. (česky) 
  8. Seznam poslanců minulého sněmu v Almanachu moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906, http://camea.svkos.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=563487&mcp=36686&idpi=1680954&author=
  9. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 128, 131. (česky) 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 206-208. (česky) 
  11. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 683. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]