František Pavlík
| František Pavlík | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. srpna 1885 Ořechov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. října 1905 (ve věku 20 let) Brno Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Národnost | česká |
| Povolání | truhlář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Pavlík (6. srpna 1885 Ořechov u Brna[1][2] — 2. října 1905 Brno[3]) byl moravský truhlářský dělník, člen brněnského Sokola, oběť demonstrace za zřízení druhé českojazyčné univerzity v Brně. Jeho pohřeb se stal národní manifestací, které se podle dobových odhadů účastnilo až 80 tisíc lidí
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Ořechově nedaleko Brna, vyučil se stolařským dělníkem. Byl členem cvičenecké jednoty Sokol Brno II a sympatizoval s českými národními myšlenkami.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]V říjnu roku 1905 se František Pavlík zúčastnil série demonstrací za zřízení česky vyučující univerzity v Brně[4], tak jak toho bylo v předešlých letech dosaženo v Praze. Dav byl shromážděn před Besedním domem, kde byl Pavlík v tlačenici před Besedním domem smrtelně poraněn bodákem na pušce jednoho z příslušníků 49 c. k. pěšího pluku, který pomáhal rakouským četníkům dostat dav pod kontrolu. Byl převezen do Zemské nemocnice, kde svým zraněním podlehl.
Po smrti
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Na místě před Besedním domem byla ještě několik dnů po činu patrná krev, lidé sem začali přinášet květiny. Pohřbu Františka Pavlíka v Brně a smutečního průvodu na Ústřední hřbitov se účastnily desetitisíce lidí, uvádí se, že až 80 tisíc. Pietní obřad sloužil Tomáš Eduard Šilinger, nad hrobem zemřelého promluvil za Sokoly brněnský župní činitel a politik Ladislav Pluhař. Celá událost se obešla bez bezpečnostních incidentů, byla však výraznou manifestací ve snaze o českou národní emancipaci vůči většinově německy mluvícímu brněnskému prostředí. Rakouskými úřady nebyl případ nikdy došetřen a vojín, na jehož bodáku byla nalezena krev, nebyl nijak potrestán.
V souvislosti s odvody mužů v říjnu 1905 k nástupu základní vojenské služby byl rodině Františka Pavlíka posmrtně doručen jeho povolávací rozkaz. Jeho krajané z Ořechova tak přijeli k odvodu do Brna odění v černé se smutečně ozdobeným vozem a velkou podobiznou Pavlíka v sokolském kroji.
Po vzniku samostatného Československa byla Františku Pavlíkovi odhalena na zdi Besedního domu pamětní deska, u příležitosti 20. výročí události, 4. října 1925. Pamětní deskou byl osazen i jeho rodný dům v Ořechově.
V umění
[editovat | editovat zdroj]Tragické události byl přímým svědkem i hudební skladatel Leoš Janáček, který ji zpracoval v klavírní skladbě 1. X. 1905 Z ulice[5].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 1447, sn. 17 [online]. MZA [cit. 2022-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17204, sn. 188 [online]. MZA [cit. 2022-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla. iDNES.cz [online]. 2009-01-28 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Leoš Janáček - Besední dům | leosjanacek.eu. www.leosjanacek.eu [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
