Přeskočit na obsah

Adolf Loos starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Loos starší
Narození17. srpna 1829
Jihlava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí31. března 1879 (ve věku 49 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Národnostněmecká
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánísochař, kameník a restaurátor
ChoťMarie Loos, roz. Hertl
DětiAdolf Loos
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Loos starší (17. srpna 1829 Jihlava[1]31. března 1879 Brno[2][3]) byl moravský kameník, sochař a podnikatel německého původu, zakladatel kamenického závodu Adolf Loos v Brně, zabývajícího se především realizacemi náhrobků, pomníků a dekorací budov. Byl otcem modernistického architekta a designéra Adolfa Loose mladšího.

Narodil se v Jihlavě, v domě č.p. 437, do rodiny učitele, měl šest sourozenců. Adolf absolvoval základní a střední vzdělání, okolo roku 1850 začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni malířství, následně zde však přešel do sochařského ateliéru, který absolvoval.

Firma Adolf Loos

[editovat | editovat zdroj]
Reklama firmy Adolf Loos z roku 1878
Reklama firmy Loos a Tomola (dříve Adolf Loos) z roku 1878

Okolo roku 1860 založil Loos v Brně vlastní kamenickou firmu na Hřbitovní ulici č. 22, v Brně založil rodinu a v domě bydlel. Ulice byla hlavní příjezdovou cestou na starý městský hřbitov, kde následně Loos realizoval celou řadu náhrobků a pomníků. V Brně následně získal řadu prestižních zakázek na figurální či ornamentální výzdobu řady významných budov či bust významných osobností městského života. Ve své době se jednalo o jeden z největších kamenických závodů v Brně i na celé Moravě. Loosovo kamenictví provádělo realizace náhrobků umístěných též na starém městském hřbitově v Jihlavě, později přesunuté na místní Ústřední hřbitov. Ve firmě pracoval např. sochař Johann Eduard Tomola. Loosovým studentem byl též sochař Franz Dressler.

Roku 1865 koupil Loos lom na mramor v Nedvědici severně od Brna,[4] především aby svůj závod materiálově zajistil.

Adolf Loos starší zemřel náhle 31. března 1879 v Brně na infarkt ve věku 49 let. Tělo bylo uloženo v rodinné hrobce na starém městském hřbitově v Brně. Hrobku vystavěla firma Adolf Loos. Starý hřbitov byl roku 1903 zrušen a Loosův hrob byl přesunut do nové hrobky na Ústředním hřbitově v Brně.

V řízení firmy nadále pokračovala vdova Marie Loosová, následně pak Loosův vnuk Walter Pirschl.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

2. února 1870 se v Břeclavi Loos oženil[5] s Marií (1833–1921), rozenou Hertl, dcerou magistrátního rady v Jihlavě Franze Hertla. Počali spolu 3 děti: Adolfa, Hermine a Marii, provdanou Pirschl. Dědicem rodinného závodu se stal vnuk Walter Pirschl, naopak nejstarší syn Adolf byl pro rodinné neshody z firmy vyřazen a nadále se s rodinou příliš nestýkal. Jeho švagrem byl právní a pozdější zemský soudce a rytíř řádu Františka Josefa JUDr. Karel Hertl (1834–1910).

Na místě někdejšího Loosova domu v pozdější Kounicově ulici byl v letech 19611964 postaven hotel Continental.

Vybrané realizace firmy

[editovat | editovat zdroj]
Besední dům z roku 1873, kde Loos realizoval sochařskou výzdobu
Kounicův palác
  1. Matrika 6412, sn. 125 [online]. MZA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  2. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  3. Matrika 17052, sn. 136 [online]. MZA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  4. Vila matky slavného architekta Adolfa Loose má romantického ducha. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  5. Matrika 2440, sn. 104 [online]. MZA [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]