Zemská sněmovna v Brně
Zemská sněmovna | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | novorenesance |
Architekti | Robert Raschka a Anton Hefft |
Poloha | |
Adresa | Joštova 625/8, Česká 625/33 a Žerotínovo náměstí 625/8, Brno-město, ![]() |
Ulice | Joštova, Žerotínovo náměstí a Česká |
Souřadnice | 49°11′51,95″ s. š., 16°36′15,85″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 37689/7-199 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zemská sněmovna (označována rovněž jako Zemský dům I) je historická parlamentní, dnes památkově chráněná budova, postavená v novorenesančním slohu. Byla projektována a původně sloužila jako sídlo moravského zemského sněmu. V současnosti zde sídlí Ústavní soud České republiky. Budova se nachází na adrese Joštova 8, na severu katastrálního území Město Brno v městské části Brno-střed.
Historie budovy[editovat | editovat zdroj]


Roku 1867 se moravský zemský sněm vyslovil pro postavení nové zemské sněmovny, která měla nahradit pro tyto účely již nedostatečně vyhovující budovu původního Stavovského domu. Novostavba byla postavena pod vedením Josefa Arnolda v letech 1875–1878, podle projektu Antona Heffta a Roberta Raschky, kteří zvítězili v architektonické soutěži. Kamenické práce měli na starosti Adolf Loos st. a Johann Tomola. Realizace moderní soudobé budovy zemského parlamentu se stala jednou ze základních staveb brněnské vládní čtvrti a objemově největším, vizuálně dominantním objektem brněnské okružní třídy.[1]
Sama o sobě je architektura považována za jednu z nejhodnotnějších veřejných staveb v Brně a v dobovém rámci tehdejšího státu – Rakouska-Uherska, jí náleží významné místo mezi sídly parlamentů korunních zemí monarchie. Budova na podélném půdorysu má ve svém centru zakomponovaný dvoupodlažní sněmovní sál, v jehož západním a východním sousedství se nachází čtveřice nádvoří. Novorenesanční tvarosloví doplňuje sochařská výzdoba v atikách osových rizalitů.
Stavbu lze chápat jako výraz zrodu občanské společnosti v rakousko-uherské monarchii, neboť byla reprezentativní parlamentní budovou pro zemi Moravskou, místem zasedání jejího zákonodárného orgánu – moravského zemského sněmu. Vznik Československa znamenal počátek centralizačních snah a konec autonomního zákonodárného orgánu Moravy. Budova přestala sloužit svému původnímu účelu v roce 1918, v důsledku tehdy uzákoněného zrušení zemských sněmů. Císařský znak ve sněmovním sále po roce 1918 překryl český lev.[2] Nadále však v zemi zůstaly ústřední správní úřady moravské země, které zde měly své sídlo – zemský úřad a moravský zemský výbor. Po likvidaci Slezska byla jeho územní správa vtělena do moravských orgánů, a tak zde od roku 1928 zasedalo zastupitelstvo země Moravskoslezské a po roce 1945 Moravskoslezský zemský národní výbor.
Po konečné likvidaci Moravy v roce 1948 sloužily budovy někdejší vládní čtvrtě v Brně nejrůznějším úřadům a institucím. Podobně i sněmovna poskytla své reprezentativní prostory regionálním dobově se měnícím úřadům nižších územněsprávních celků, především KNV (od roku 1949 s pravomocí pro Brněnský kraj, resp. od roku 1960 pro Jihomoravský kraj). V této době byla budova významně rekonstruována podle návrhu Vladimíra Pally. Došlo při ní k poničení historizující výzdoby, sochařských prvků a nahrazení dobového interiéru normalizačním vybavením. Po zrušení krajů sloužila budova v 90. letech jako umístění některých centrálních úřadů České republiky – Antimonopolního úřadu, ministerstva a Ústavního soudu. Poslední jmenovaná instituce je v současnosti jediným uživatelem dřívější sněmovny a iniciátorem poslední rekonstrukce probíhající v letech 2014–2017.
Sněmovna ve filmech a televizi[editovat | editovat zdroj]

Záběry s moravskou zemskou sněmovnou se objevily ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a také v prvním díle seriálu Četnické humoresky (záběry ze sněmovního sálu, představující sál někdejší poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé). Záběry z tohoto sálu se také běžně objevují i ve zpravodajství v reportážích z jednání Ústavního soudu.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Sněmovní sál (pohled z galerie)
-
Znak Moravy ve sněmovním sále
-
Český lev ve sněmovním sále
-
Moravský zemský dům v Brně. Sklepy
-
Moravský zemský dům v Brně. Přízemí
-
Půdorys. Moravský zemský dům v Brně. II. poschodí
-
Moravský zemský dům v Brně. Východní průčelí budovy Moravského zemského sněmu
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. Brno: Obecní dům Brno, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2006. ISBN 80-239-7745-8. Kapitola Zemský dům, s. 57.
- ↑ Znaková výzdoba sálu zemské sněmovny v Brně [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu budova Ústavního soudu České republiky na Wikimedia Commons
- Zemský sněm Brno – informace o budově a jejích stavitelích na stránkách KrásnéČesko.cz