Josef Arnold
| Josef Arnold | |
|---|---|
| Narození | 24. prosince 1824 Ingolstadt .svg){kind=small} Bavorské království |
| Úmrtí | 12. srpna 1887 (ve věku 62 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | architekt |
| Ocenění | Řád Františka Josefa .svg){kind=small} |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Arnold (24. prosince 1824 Ingolstadt – 12. srpna 1887[1] Brno) byl německý stavitel a kameník působící ve Vídni a v Brně.
Profesní dráha[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval polytechniku a Akademii výtvarných umění v Mnichově, kde následně působil u královské stavební inspekce. Později pracoval v Řezně a Vídni, mj. ve firmě architekta Heinricha Ferstela. Roku 1851 se usadil v Brně a vybudoval zde stavební firmu, vlastnil cihelny, kamenolomy, kamenické dílny a vzorkovnu stavebnin. Kromě vlastních návrhů realizovala jeho firma i stavby jiných architektů (např. Německá technika v Brně, Německé gymnázium v Brně, Městské divadlo, Český učitelský ústav aj.).
Byl spoluautorem jednoho z návrhů koncepce brněnské okružní třídy, vznikající od 60. let 19. století na místech zbouraných městských hradeb.
Byl členem městské rady a řady brněnských spolků. Roku 1884 byl vyznamenán řádem Františka Josefa a rytířským křížem řádu sv. Řehoře.
Zemřel roku 1887 a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- portál paláce Chlumeckých, 1854–1855, Česká 156/6, Brno
- Biskupský chlapecký seminář, 1857–1859, Veveří 462/15, Brno
- Technické učiliště, 1858–1860, Komenského náměstí 220/2, Brno
- Kaiserova vila, 1860, Černopolní 231/39, Brno
- Německé gymnázium (Brno), 1860–1862, Komenského náměstí 609/6, Brno
- Zemský ústav choromyslných, 1861–1863, Húskova 1123/2, Brno
- Arnoldova vila, 1862, Drobného 299/26, Brno
- Palác Bochnerů ze Stražiska, Brno, 1864–1867, Přízova 452/3, Brno
- Nájemní dům Josefa Flora, 1865, Jezuitská 585/4, Brno
- Nájemní dům Carla Adolfa Ripky von Rechthofen (pro podnikatele a politika Adolfa Ripku), 1867–1868, Benešova 602/8, Brno
- Schoellerův palác, 1868, Cejl 157/50, Brno
- Hlavní nádraží Severní dráhy Ferdinandovy a Státní dráhy, 1869–1870, Nádražní 418/1, Brno
- Kostel sv. Jakuba Staršího, 1870–1878, Rašínova ul./Jakubské nám., Brno
- Kounicův palác, 1871–1872, Žerotínovo náměstí 617/6, Brno
- Městský sirotčinec, 1871–1872 (spolu s Mořicem Kellnerem von Brünnheim), Brno
- Vikariátní dům, 1874–1875, Petrov 268/9, Brno
- Zemský dům I, 1875–1878, Joštova 8/625, Brno
- Český učitelský ústav, 1878, Poříčí 273/5, Brno
- Městské divadlo Na hradbách, 1881–1882, Malinovského náměstí 571/1, Brno
- Mariánský ústav, 1883, Lidická ul., Brno
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Biskupský chlapecký seminář v Brně, Veveří 15 -
Německá vysoká škola technická, nyní lékařská fakulta Masarykovy univerzity -
Kaiserova vila -
Německé gymnázium, nyní hudební fakulta JAMU -
Zemský ústav choromyslných, nyní Psychiatrická nemocnice -
Arnoldova vila -
Palác Bochnerů ze Stražiska v Brně, Přízova 3 -
Nájemní dům Josefa Flora v Brně, Jezuitská 4 -
Nájemní dům Adolfa Ripky -
Brno hlavní nádraží -
Kounicův palác v Brně, Moravské náměstí 9 -
Budova městského sirotčince v Brně, Gorkého 14 -
Zemská sněmovna, nyní Ústavní soud -
Palác Gustava Adolfa von Schoellera v Brně, Cejl 50 -
Český učitelský ústav, nyní Fakulta architektury VUT -
Divadlo Na hradbách, nyní Mahenovo divadlo -
Mariánský ústav
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(02).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika 16915, sn. 185 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online.
- ↑ náhrobek rodiny Arnold - Wessely - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Průvodce. Brno 2006, s. 220.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Arnold
- Josef Arnold v informačním systému abART
- Josef Arnold v Encyklopedii dějin města Brna
