Kamenictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Opracovávání kamene špičákem

Kamenictví je řemeslný obor, jehož náplní je opracování kamene. Řemeslník v oboru kamenictví se nazývá kameník.

Kameník vytváří kamenné práce většinou průmyslovějšího charakteru. Musí zvládat opracování kamenných útvarů, většinou pravidelných, musí ovládat nástroje a jejich používání v  kamenictví. Součástí práce kameníka je též zvládnutí kamenořezu, což je geometrické zobrazení a provedení prostorových tvarů složitějších kamenných prvků stavebních konstrukcí, jako jsou různé části kleneb apod. Speciálním podoborem kamenictví je kamenosochařství.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obor opracování kamene je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti. Kameníci a kamenosochaři se ve všech kulturách podíleli na tvorbě staveb, monumentů, soch a dalších artefaktů.

Kámen jako materiál byl použit k výstavbě všech historických staveb. Významná díla oboru zahrnují stavby a města Tádž Mahal, incká architektura (Cuzco), sochy Moai Velikonočním ostrově, egyptské pyramidy, Angkor Vat, Borobudur, Tiwanaku, Tenochtitlán, Persepolis, Parthenón, Stonehenge a středověké katedrály jako například katedrála v Chartres a mnoho dalších.

Výskyt kamenů vhodných ke kamenickému zpracování[editovat | editovat zdroj]

V České republice se můžeme setkat s následujícími druhy kamenů vhodných pro zpracování na kamenické výrobky. Jsou to granit, granodiorit, syenit, diorit, gabro, andezit, trachyt, ryolit, pískovce, opuka, travertin, serpentinit apod.

Nejznámějšími lomy na žulu jsou Požáry, Hraničná, Blatná, Mrákotín, Lipnice, Hlinsko, Černá Voda, Žulová. Syenity jsou nejznámější ze Šluknovska a Jesenicka. Pískovce a Hořice patřily vždy k sobě, tak jako Řeka u Třince a zelený pískovec, který je schopný leštění. Mramorem jsou známi Zbuzany, Horní Lipová, Supíkovice, Nehodivy a další. Travertiny najdeme v okolí Přerova a Hranic na Moravě. Serpentinity jsou v okolí Mariánských lázní a na Petrově u Žulové. Břidlice se vyskytují nedaleko Opavy v Nových Těchanovicích a okolí Železného Brodu.

Pracovní názvosloví[editovat | editovat zdroj]

  • Vylomení bloku je možné několika způsoby vrtáním za pomoci vrtacího kladiva a vrtací tyče osazené korunkou. Vrtání děr ve vzdálenosti cca 10 cm ze všech stran. Po odvrtání děr se vloží kuželové klíny s ocelovými plechy a zarazí se do děr až dojde k odlomení bloku. Řezáním lanovou pilou lanem osazeným diabortovými kroužky.
  • Plátkování rozlomení bloku pomocí klínu na pláty rozměrů vhodných pro další zpracování
  • Špicování opracování povrchu tzv. špicí, kde dojde k srovnání plochy na hrubo
  • Pemrlování (štokování) opracování plochy pemrlicí (strojní) nebo zubovým dlátem ručně, povrch je jemné struktury
  • Lemování opracování okraje dlátem a vytvoření souvislé jemné řady záseků kolem celého obvodu opracované plochy
  • Řezání dělení vylomeného bloku na katru, nebo velkokotoučovou pilou na desky. Řezání na katru se dělí podle druhu zpracovávaného materiálu na řezání za použití abraziva ( ocelový granulát ) , nebo bez abraziva pomocí diabortových destiček osazených na ocelových plátech
  • Broušení probíhá na ručních (tzv. brousící rameno), nebo automatických brousících strojích, kde za pomoci brusných kamenů dojde k úpravě povrchu broušeného kamene do roviny a podle druhu brousícího kamene k opracování plochy od tzv. hrubého broušení až po podlesk.
  • Tryskání (pískování) úprava povrchu kamene za pomoci abraziva a tlakového vzduchu dojde k odstranění měkkých krystalů z plochy a vynikne struktura kamene. Používá se také pro čištění starých a zašlých povrchů (za jiných tlaků vzduchu a jiným abrazivem
  • Leštění probíhá na ručních (tzv. brousící rameno), nebo automatických brousících strojích za pomoci chemikálií a leštících většinou filcových kotoučů vysokým přítlakem je upraven povrch kamene, po předchozích brusných operacích, do vysokého tzv. zrcadlového lesku
  • Frézování probíhá řezání na kotoučových pilách tzv. frézách, kotouči osazenými diabortovými destičkami na rozměry dle pořadavku
  • Soustružení výroba papírenských, potravinářských válců a rotačních předmětů. Probíhá na soustruzích s dlouhou točnou délkou až 8 metrů. Papírenské válce se vyrábějí ze žuly, která se ručně obrobí štokováním do tvaru válce. Následně se vyvrtá otvor pro uchycení hřídele a hřídel se uloží do kamene. Na soustruhu se broušením a leštěním docílí požadované přesnosti opracování jak na délkové tak na průměru, požadavek je do 0,005 mm. stejný postup je u potravinářských válců. U rotačních předmětů se kus ručně upraví tak, aby umožnil upevnění do soustruhu a vysoustruží se požadovaný tvar a rozměr.

Kde se můžeme s kamenem setkat[editovat | editovat zdroj]

  • Žuly Budova ministerstva zemědělství - její přízemí je obloženo požárskou žulou, římsa mrákotínskou žulou a obklad nad ní je ze světlé slezské žuly. Budova ČNB je obložena z nečinské žuly, přízemí střední rizalit z paštické žuly. Nádvoří pražského hradu zde stojí obelisk z mrákotínské žuly a podstavec z liberecké žuly.
  • Syenity například pilíře pavilonu stanice metra Malostranská, nástupiště stanice metra I.P.Pavlova
  • Trachyty zídky na kolonádě v Mariánských lázních
  • Pískovce budova Národního muzea, budova ministerstva průmyslu a obchodu s obloženým průčelím, sochy na Karlově mostě, morový sloup se sousoším sv. Trojice na náměstí v Olomouci