Rudolf Spazier

Prof. Ing. Dr. techn. Rudolf Spazier
Prof. Ing. Dr. techn. Rudolf Spazier
	Rudolf Spazier
starosta Brna
	Ve funkci:; 2. prosince 1935 – 23. března 1939
Předchůdce	Karel Tomeš
Nástupce	Oskar Judex
Stranická příslušnost
Členství	ČSNS; SNJ
Narození	2. července 1887 ; Medlánky, Morava, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. srpna 1963 (ve věku 76 let) ; Brno, Československo
Commons	Rudolf Spazier
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Spazier (2. července 1887 Medlánky^[1] – 17. srpna 1963 Brno) byl československý politik a vysokoškolský pedagog, v letech 1935–1939 starosta Brna. Byl vězněn za nacistické okupace i v 50. letech 20. století.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v zámku v Medlánkách v rodině zahradníka Petra Spaziera a jeho manželky Matyldy, rozené Römerové.^[1] Absolvoval Českou vyšší reálku v Brně a v roce 1912 vystudoval odbor stavební České vysoké školy technické v Brně. Zde do roku 1919 působil jako asistent.^[2]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1919 pracoval v ČSD jako vrchní stavební komisař a vrchní technický rada. Od roku 1921 byl honorovaným docentem Vysoké školy zemědělské v Brně. Roku 1930 získal na stavebním odboru České vysoké školy technické v Brně doktorát technických věd a od roku 1934 tam působil jako soukromý docent mechanického zkoušení stavebních hmot.^[2]

Starosta a vězeň[editovat | editovat zdroj]

Starostou města byl zvolen na konci roku 1935. Ve funkci zůstal i po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava dne 15. března 1939. Úřadoval až do 23. března, kdy mu gestapo přikázalo nezasahovat do správy města. Dne 1. září téhož roku byl v rámci Akce Albrecht I. zatčen a až do konce války vězněn, nejprve na Špilberku, poté v Dachau a v Buchenwaldu.^[2]

Po 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Brna byl v roce 1946, se zpětnou platností od roku 1945, jmenován na stavebním odboru České vysoké školy technické v Brně řádným profesorem stavebních hmot a jejich zkoušení. Působení na vysoké škole mu bylo zakázáno roku 1950 a následující rok byl penzionován. V roce 1955 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu k sedmi letům odnětí svobody a propadnutí majetku. Zemřel v roce 1963, rehabilitován byl o sedm let později.^[2]

Je pohřben na hřbitově v Brně-Králově Poli.^[2]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. září 1933 se oženil s Marií Šafaříkovou, ovdovělou Pospíšilovou (1889–??).^[2]^[3] Téhož dne se konal církevní sňatek ve Vranově.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Matrika narozených Brno-Medlánky, sv. Vavřinec, 1871-1895, snímek 130 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g JORDÁNKOVÁ, Hana; ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. Ing. Dr. techn. Rudolf Spazier [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-06-05 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.
↑ Matrika oddaných, Brno (městská rada), 1933, snímek 168

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Spazier na Wikimedia Commons
Rudolf Spazier v Encyklopedii dějin města Brna

[matrika-1] Matrika narozených Brno-Medlánky, sv. Vavřinec, 1871-1895, snímek 130 [online]. Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.

[EDMB-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g JORDÁNKOVÁ, Hana; ČOUPKOVÁ, Magdalena; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Prof. Ing. Dr. techn. Rudolf Spazier [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-06-05 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.

[3] Matrika oddaných, Brno (městská rada), 1933, snímek 168

[1]

[2]

[3]

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)