Minuskule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Psací písmo (jedna z variant): srovnání minuskul (nahoře) a majuskul (dole)

Minuskule (malá písmena, minusky) jsou forma písmen (v latince a, b, c, …), jejich opakem jsou velká písmena (majuskule: A, B, C, …). V paleografii se minuskule definují jako znaky, které lze zapsat do čtyřlinkové osnovy, takže mohou zaplňovat pouze střední pásmo, zasahovat také do horního či dolního pásma anebo do všech třech pásem. Oproti tomu majuskule se zpravidla zapisují mezi dvě linky psací osnovy, takže vyplňují horní a střední psací pásmo.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Běžný text[editovat | editovat zdroj]

Minuskule se používají pro běžný text jako základní verze všude tam, kde se nepoužijí pro odlišení velká písmena.

Matematika[editovat | editovat zdroj]

V matematice se používají např. pro prvky množin a pomocná označení v indexu a podobně. V geometrii se jimi zpravidla označují čáry: křivky, úsečky, přímky a podobně.

Fyzika[editovat | editovat zdroj]

Ve fyzice se minuskulemi označují některé veličiny, např. rychlost „v“, délka „l“, hmotnost „m“. V soustavě jednotek jednak některé jednotky (metr „m“, gram „g“, sekunda „s“), jednak předpony pro jednotky menší než jsou jednotky základní (desetiny: deka- „da“, tisíciny: mili- „m“, miliardtiny: nano- „n“ aj.) s jedinou výjimkou, kterou je tisícinásobek: kilo- „k“.

Technika[editovat | editovat zdroj]

Ve světě počítačů, konkrétně v CSS, se pro vlastnost "text-transform" používá hodnota "lowercase".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. Praha : SPN, 1987. S. 37.  

Související články[editovat | editovat zdroj]