Železniční trať Olomouc–Opava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olomouc hl. n. – Opava východ
nádraží Krnov
nádraží Krnov
Číslo 310
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 116 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 20 ‰
Minimální poloměr oblouku 200 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 120 km/h
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Olomouc hlavní nádraží
trať do České Třebové
trať do Šumperka
Silnice I/46
Olomouc-Bělidla
4,549 Bystrovany
Bystřice
6,421 Velká Bystřice
7,996 Velká Bystřice zastávka
10,846 Hlubočky-Mariánské údolí
12,427 Hlubočky zastávka
Bystřice
14,945 Hlubočky
Bystřice
Bystřice
Bystřice
Bystřice
17,899 Hrubá Voda zastávka
Bystřice
Bystřice
19,442 Hrubá Voda
Bystřice
Bystřice
Bystřice
Bystřice
Bystřice
22,244 Hrubá Voda-Smilov
Bystřice
23,228 Smilovský I (107,25 m)
23,535 Smilovský II (119,44 m)
23,920 Jívovský (152,58 m)
Bystřice
Bystřice
25,165 Jívová
26,684 Domašovský (120,7 m)
29,298 Domašov nad Bystřicí
Silnice I/46
36,208 Moravský Beroun
Bystřice
Bystřice
Silnice I/45
44,867 Dětřichov nad Bystřicí
Silnice I/45
49,174 Lomnice u Rýmařova
Silnice I/45
Moravice
trať do Rýmařova
56,37 Valšov
Silnice I/45
Černý potok
64,264 Bruntál
trať do Malé Morávky
Silnice I/11
70,272 Milotický (249,41 m)
trať do Vrbna pod Pradědem
73,260 Milotice nad Opavou
78,067 Zátor
79,934 Brantice
Opava
Silnice I/45
87,056 Krnov
Silnice I/57
trať do Głuchołaz
trať do Głubczyc
90,213 Krnov-Cvilín
Opava
96,140 Úvalno
99,930 Skrochovice
102,697 Holasovice
107,597 Vávrovice
109,065 Palhanec
110,496 trať do Pilszcze
Silnice I/11
112,329 Opava západ
Silnice I/46
Silnice I/57
trať do S. Heřmanic a Hradce n. M.
trať do Ostravy
trať do Hlučína
116,197 Opava východ
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Olomouc – Opava východ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 310) je jednokolejná trať, součást celostátní dráhy. Trať vede z Olomouce hlavního nádraží přes Valšov, Bruntál, Milotice nad Opavou a Krnov do Opavy. Na trati se nachází pět tunelů. Provoz na trati byl zahájen v roce 1872.

Z Krnova vedla odbočná trať do Německa (nynější území Polska) do stanice Głubczyce; doprava byla zastavena v roce 1945 v důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce; zčásti zůstala jako vlečka, zbytek byl snesen. Trať z Opavy k státní hranici a do Německa (nyní území Polska) do stanice Pilszcz zahájila provoz v roce 1909 a ukončila provoz ze stejného důvodu v roce 1945.

Průběh trati[editovat | editovat zdroj]

  • 0 – Olomouc hlavní nádraží (stanice) 215 m n. m.
  • 4 – Bystrovany (zastávka) 230 m n. m.
  • 6 – Velká Bystřice (stanice) 240 m n. m.
  • 8 – Velká Bystřice (zastávka) 245 m n. m.
  • 11 – Hlubočky-Mariánské Údolí žst. 265 m n. m.
  • 13 – Hlubočky zastávka 275 m n. m.
  • 15 – Hlubočky (stanice) 295 m n. m.
  • 18 – Hrubá Voda (zastávka) 330 m n. m.
  • 19 – Hrubá Voda (stanice) 345 m n. m.
  • 22 – Hrubá Voda-Smilov (zastávka) 385 m n. m.
  • 25 – Hl. Jívová (zastávka) 430 m n. m.
  • 29 – Domašov nad Bystřicí (stanice) 495 m n. m.
  • 36 – Moravský Beroun (stanice) 535 m n. m.
  • 45 – Dětřichov nad Bystřicí (stanice) 620 m n. m.
  • 49 – Lomnice u Rýmařova (zastávka) 595 m n. m.
  • 56 – Valšov (stanice) 525 m n. m.
  • 64 – Bruntál (stanice) 555 m n. m.
  • 73 – Milotice nad Opavou (stanice) 445 m n. m.
  • 78 – Zátor (zastávka) 400 m n. m.
  • 80 – Brantice (stanice) 385 m n. m.
  • 87 – Krnov (stanice) 325 m n. m.
  • 90 – Krnov-Cvilín (zastávka) 315 m n. m.
  • 96 – Úvalno (zastávka) 295 m n. m.
  • 100 – Skrochovice (stanice) 285 m n. m.
  • 103 – Hl. Holasovice (zastávka) 290 m n. m.
  • 108 – Vávrovice (zastávka) 265 m n. m.
  • 109 – Palhanec (nákladní)
  • 112 – Opava západ (stanice) 270 m n. m.
  • 116 – Opava východ (stanice) 255 m n. m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Mährisch Schönberg–Jägerndorf a železniční tratí Olmütz–Troppau, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Jägerndorf–Leobschütz. Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[1] V roce 2016 byl kompletně zrekonstruován úsek Krnov - Opava východ a traťová rychlost byla zvýšena na 120 km/h.[zdroj?]

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 Ministerstvo dopravy ČR vyhlásilo Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince R27 Olomouc – Krnov – Ostrava. Přihlásili se dva zájemci, a to RegioJet a Arriva, která byla v únoru 2013 z řízení vyloučena pro nesplnění podmínek, což vedlo ke zrušení soutěže. Nakonec Ministerstvo dopravy ČR bez dalšího řízení jmenovala dopravcem RegioJet, který měl zahájit provoz 14. prosince 2014. V červenci 2013 ovšem ministr dopravy Zbyněk Stanjura oznámil, že chystanou smlouvu o smlouvě budoucí s Jančurou nepodepíše[2].

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dnes již neexistující krnovská propojka kolejí. URL: http://krnovsko.eu/?p=1432
  2. [1] Stanjura trať do Krnova RegioJetu nedal, jeho nástupce váhá, 9.7.2013, E15, Jan Šindelář

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HRČEK, Richard. 130 let tratě Olomouc-Krnov-Opava: 1872-2002. Krnov : Železniční stanice, 2002.
  • RYBNÍČEK, Marek. Krnovské opravny a strojírny s.r.o.: 125. výročí založení firmy. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 1997.
  • 110 let Železniční opravny a strojírny Ostrava závod Krnov, nositel vyznamenání "Za vynikající práci": 1872-1982. Krnov : ŽOS Krnov, 1982.
  • Krnov - 140 let železničního opravárenství, 11 let výroby tramvají. Dlouhá cesta od páry k elektrice. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 2012.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]