Železniční trať Olomouc–Opava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olomouc hl. n. – Opava východ
nádraží Krnov
nádraží Krnov
Číslo 310
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 116 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 20 ‰
Minimální poloměr oblouku 200 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 75 km/h
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
0,000 Olomouc hlavní nádraží
trať do České Třebové
trať do Šumperka
Silnice I/46
Olomouc-Bělidla
4,549 Bystrovany
Bystřice
6,421 Velká Bystřice
7,996 Velká Bystřice zastávka
10,846 Hlubočky-Mariánské údolí
12,427 Hlubočky zastávka
Bystřice
14,945 Hlubočky
Bystřice
Bystřice
Bystřice
Bystřice
17,899 Hrubá Voda zastávka
Bystřice
Bystřice
19,442 Hrubá Voda
Bystřice
Bystřice
Bystřice
Bystřice
Bystřice
22,244 Hrubá Voda-Smilov
Bystřice
23,228 Smilovský I (107,25 m)
23,535 Smilovský II (119,44 m)
23,920 Jívovský (152,58 m)
Bystřice
Bystřice
25,165 Jívová
26,684 Domašovský (120,7 m)
29,298 Domašov nad Bystřicí
Silnice I/46
36,208 Moravský Beroun
Bystřice
Bystřice
Silnice I/45
44,867 Dětřichov nad Bystřicí
Silnice I/45
49,174 Lomnice u Rýmařova
Silnice I/45
Moravice
trať do Rýmařova
56,37 Valšov
Silnice I/45
Černý potok
64,264 Bruntál
trať do Malé Morávky
Silnice I/11
70,272 Milotický (249,41 m)
trať do Vrbna pod Pradědem
73,260 Milotice nad Opavou
78,067 Zátor
79,934 Brantice
Opava
Silnice I/45
87,056 Krnov
Silnice I/57
trať do Głuchołaz
trať do Głubczyc
90,213 Krnov-Cvilín
Opava
96,140 Úvalno
99,930 Skrochovice
102,697 Holasovice
107,597 Vávrovice
109,065 Palhanec
110,496 trať do Pilszcze
Silnice I/11
112,329 Opava západ
Silnice I/46
Silnice I/57
trať do S. Heřmanic a Hradce n. M.
trať do Ostravy
trať do Hlučína
116,197 Opava východ

Železniční trať Olomouc – Opava východ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 310) je jednokolejná trať, součást celostátní dráhy. Trať vede z Olomouce hlavního nádraží přes Valšov, Bruntál, Milotice nad Opavou a Krnov do Opavy. Na trati se nachází pět tunelů. Provoz na trati byl zahájen v roce 1872.

Z Krnova vedla odbočná trať do Německa (nynější území Polska) do stanice Głubczyce; doprava byla zastavena v roce 1945 v důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce; zčásti zůstala jako vlečka, zbytek byl snesen. Trať z Opavy k státní hranici a do Německa (nyní území Polska) do stanice Pilszcz zahájila provoz v roce 1909 a ukončila provoz ze stejného důvodu v roce 1945.

Průběh trati[editovat | editovat zdroj]

  • 0 – Olomouc hlavní nádraží (stanice) 215 m n. m.
  • 4 – Bystrovany (zastávka) 230 m n. m.
  • 6 – Velká Bystřice (stanice) 240 m n. m.
  • 8 – Velká Bystřice (zastávka) 245 m n. m.
  • 11 – Hlubočky-Mariánské Údolí žst. 265 m n. m.
  • 13 – Hlubočky zastávka 275 m n. m.
  • 15 – Hlubočky (stanice) 295 m n. m.
  • 18 – Hrubá Voda (zastávka) 330 m n. m.
  • 19 – Hrubá Voda (stanice) 345 m n. m.
  • 22 – Hrubá Voda-Smilov (zastávka) 385 m n. m.
  • 25 – Hl. Jívová (zastávka) 430 m n. m.
  • 29 – Domašov nad Bystřicí (stanice) 495 m n. m.
  • 36 – Moravský Beroun (stanice) 535 m n. m.
  • 45 – Dětřichov nad Bystřicí (stanice) 620 m n. m.
  • 49 – Lomnice u Rýmařova (zastávka) 595 m n. m.
  • 56 – Valšov (stanice) 525 m n. m.
  • 64 – Bruntál (stanice) 555 m n. m.
  • 73 – Milotice nad Opavou (stanice) 445 m n. m.
  • 78 – Zátor (zastávka) 400 m n. m.
  • 80 – Brantice (stanice) 385 m n. m.
  • 87 – Krnov (stanice) 325 m n. m.
  • 90 – Krnov-Cvilín (zastávka) 315 m n. m.
  • 96 – Úvalno (zastávka) 295 m n. m.
  • 100 – Skrochovice (stanice) 285 m n. m.
  • 103 – Hl. Holasovice (zastávka) 290 m n. m.
  • 108 – Vávrovice (zastávka) 265 m n. m.
  • 109 – Palhanec (nákladní)
  • 112 – Opava západ (stanice) 270 m n. m.
  • 116 – Opava východ (stanice) 255 m n. m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Mährisch Schönberg–Jägerndorf a železniční tratí Olmütz–Troppau, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Jägerndorf–Leobschütz. Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[1]

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 Ministerstvo dopravy ČR vyhlásilo Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince R27 Olomouc – Krnov – Ostrava. Přihlásili se dva zájemci, a to RegioJet a Arriva, která byla v únoru 2013 z řízení vyloučena pro nesplnění podmínek, což vedlo ke zrušení soutěže. Nakonec Ministerstvo dopravy ČR bez dalšího řízení jmenovala dopravcem RegioJet, který měl zahájit provoz 14. prosince 2014. V červenci 2013 ovšem ministr dopravy Zbyněk Stanjura oznámil, že chystanou smlouvu o smlouvě budoucí s Jančurou nepodepíše[2].

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dnes již neexistující krnovská propojka kolejí. URL: http://krnovsko.eu/?p=1432
  2. [1] Stanjura trať do Krnova RegioJetu nedal, jeho nástupce váhá, 9.7.2013, E15, Jan Šindelář

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HRČEK, Richard. 130 let tratě Olomouc-Krnov-Opava: 1872-2002. Krnov : Železniční stanice, 2002.
  • RYBNÍČEK, Marek. Krnovské opravny a strojírny s.r.o.: 125. výročí založení firmy. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 1997.
  • 110 let Železniční opravny a strojírny Ostrava závod Krnov, nositel vyznamenání "Za vynikající práci": 1872-1982. Krnov : ŽOS Krnov, 1982.
  • Krnov - 140 let železničního opravárenství, 11 let výroby tramvají. Dlouhá cesta od páry k elektrice. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 2012.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]