Železniční trať Racibórz–Krnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Racibórz–Krnov
Budova někdejší stanice Racibórz Studzienna
Budova někdejší stanice Racibórz Studzienna
Číslo 177[1]
Provozovatel dráhy PLK
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 40 km/h
Průběh trati
Legenda
trať do Kędzierzyna Koźle
0,000 Racibórz
trať do Bohumína
3,357 Racibórz Studzienna
trať do Chuchelné
8,045 Lekartów
trať do Kietrze
12,342 Pietrowice Wielkie
16,845 Tłustomosty
trať do Opavy
24,372 Baborów
trať do Kędzierzyna Koźle
31,402 Bernacice
37,700 Głubczyce
trať do Racławic Śląskich
43,788 Zopowy Równe
49,300 Mokre Głubczyckie
50,789 Pietrowice Głubczyckie
státní hranice PL/CZ
trať do Opavy
trať do Głuchołaz
Krnov
trať do Olomouce

Železniční trať Racibórz–Krnov je bývalá mezinárodní železniční trať spojující města Racibórz v Polsku (resp. dříve v Německu) a Krnov v Česku (resp. dříve v Rakousku-Uhersku a poté v Česku-Slovensku). Do současnosti (2010) zůstal zachován pouze úsek Racibórz–Głubczyce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první byl dán do provozu již 1. ledna 1855 pruský úsek Ratibor (dnes Racibórz) – Leobschütz (dnes Głubczyce). Přeshraniční úsek Leobschütz–Jägerndorf (Krnov) byl zprovozněn 25. září 1873. Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Mährisch Schönberg – Jägerndorf a železniční tratí Olmütz–Troppau, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Jägerndorf–Leobschütz. Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[2] Po skončení 2. světové války bylo někdejší německé území, kterým prochází tato trať, připojeno k Polsku a přeshraniční doprava mezi Polskem a Československem (úsek Pietrowice Głubczyckie - Krnov) byla zastavena a trať na polské části tohoto úseku byla zlikvidována. Na zbývající polské trati probíhala dál osobní i nákladní doprava.[3]

V úseku Głubczyce – Pietrowice Głubczyckie byla v roce 1970 zastavena pravidelná osobní doprava a trať byla zlikvidována zavážením zářezů.[4] Na území Česka poté ještě fungovala železniční vlečka v úseku 3,3 km mezi železniční stanicí Krnov a cihelnou Staré hliniště a také mezi dřevozpracujícím závodem u silničního hraničního přechodu na Petrovické ulici v Krnově. Nejdřív byla snesena odbočka do cihelny. Kolem roku 1998 byla snesena i vlečka k nákladišti dřeva a na začátku února 2009 byl rozebrán i krnovský železniční most přes řeku Opavici.[5] V úseku Racibórz - Baborów - Głubczyce byla osobní doprava zastavena 3. dubna 2000.[3],[6]

Polské značení[editovat | editovat zdroj]

  • Úsek Racibórz–Głubczyce je dle polského značení Linia kolejowa nr 177.
  • Úsek Głubczyce–Krnov (a dále do železniční stanice Głuchołazy) je dle polského značení Linia kolejowa nr 333.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapa linii kolejowych w Polsce. www.pkp.pl [online]. 28-06-2013, rev. 28-06-2013 [cit. 28-06-2013]. Dostupné online.  
  2. Dnes již neexistující krnovská propojka kolejí. URL: http://krnovsko.eu/?p=1432
  3. a b STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010. Rybnik : Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7. (polsky)  
  4. Krnov - Glubczyce (Leobschütz). URL: http://www.parostroj.net/historie/Prechody/Krnov_Glubczyce.htm
  5. Krnovský železniční most patří minulosti. URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-krnovsky-zeleznicni-most-patri-minulosti.html
  6. 8 lat temu odjechał ostatni pociąg, URL: http://raclawice.net/raclawice_slaskie/aktualnosci/438/8_lat_temu_odjecha%C5%82_ostatni_poci%C4%85g.html