Železniční trať Opava východ – Hradec nad Moravicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Opava východ – Hradec nad Moravicí
Motorový vůz 810 v Hradci nad Moravicí
Motorový vůz 810 v Hradci nad Moravicí
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 315
Technické informace
Délka 8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 20 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,000 Opava východ
trať do Hlučína
trať do Ostravy
trať do Krnova
1,757 Kylešovice
2,697 Odb Moravice
trať do Svobodných Heřmanic
silnice I/57
silnice II/461
Hvozdnice
6,519 vlečka Opavská lesní
6,632 Branka u Opavy
6,694 vlečka Opavská lesní
7,500 Hradec nad Moravicí zastávka
7,581 vlečka Brano
7,950 Hradec nad Moravicí
8,211 konec trati
nedokončená trať do Fulneku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Opava východ – Hradec nad Moravicí (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 315) je jednokolejná železniční trať o délce 8 km. Jedná se o dráhu regionální.[1] V úseku Opava východ – Odbočka Moravice je trať vedena po stejné koleji s tratí Opava východ – Svobodné Heřmanice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať byla postavena v letech 1903 až 1905 jako odbočná z trati Opava východ – Horní Benešov.

Nedostavěná železniční trať Opava–Trenčín[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční trať Opava–Fulnek.

V lesích kolem Jakubčovic jsou zbytky této nedostavěné trati, především zářezy a náspy. Tato trať měla vést z Opavy přes Kylešovice, Branku u Opavy, Hradec nad Moravicí, Fulnek, Stachovice, Hladké Životice, Suchdol nad Odrou, Nový Jičín a dále pak přes Vlárský průsmyk do Trenčína. I přes finanční problémy se začala stavět v roce 1873, ale z důvodu krachu na vídeňské burze byla stavba po půlroce zrušena. Díky tomu by se Opava stala železničním uzlem Slezska. Na jejich základech je postavena také trať 277.

Průběh trati[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Na trati jsou v současnosti (2022) vedeny pravidelné osobní vlaky, jejichž dopravcem jsou České dráhy. Nákladní doprava je v posledních letech[kdy?] zajišťována jedním párem manipulačního vlaku. Provoz na trati je v úseku odbočka Moravice – Hradec nad Moravicí řízen dle předpisu SŽ D3 pro zjednodušené řízení drážní dopravy. Na trati platí specifický způsob odbavování (bez průvodčího).

V roce 1952 byla na trati vybudována neveřejná zastávka u závodu Braneckých železáren nazvaná Hradec nad Moravicí zastávka. V rámci projednávání jejího zveřejnění byly zjištěny závažné nedostatky ve stavebním uspořádání a v roce 1996 bylo zastavování vlaků ukončeno.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Usnesení vlády ČR ze dne 20. prosince 1995 o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/97531C8254B32166C12571B6006B7243 Archivováno 1. 4. 2016 na Wayback Machine.
  2. Koncepce dopravní indrastruktury Moravskoslezského kraje Archivováno 23. 11. 2009 na Wayback Machine., únor 2008, strana 90

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]