Tučapská skalka
 Tučapská skalka | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 18. dubna 1952 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Olomouckého kraje |
| Nadm. výška | 223–223 m n. m. |
| Rozloha | 0,36 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Olomouc |
| Umístění | Dub nad Moravou |
| Souřadnice | 49°29′22,92″ s. š., 17°15′20,88″ v. d. |
  Tučapská skalka | |
| Další informace | |
| Kód | 453 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tučapská skalka je přírodní památka poblíž obce Dub nad Moravou v okrese Olomouc. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Předmětem ochrany je fragment xerotermního společenstva obklopeného poli. Nacházejí se zde významné druhy teplomilné flóry a fauny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 2003 Referát životního prostředí v Olomouci zvažoval zrušení přírodní památky pro malý výskyt vzácných druhů. Řada chráněných druhů však byla doložena, a chráněné území proto zrušeno nebylo.[3]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Oblast Tučapské skalky vznikla vyzdvižením podložních hornin podél jednoho zlomu zlomového pásma Hané. Méně odolné horniny byly oderodovány, zatímco pevnější horniny (v tomto případě granodiority) vytvořily v krajině tzv. suky. Samotný útvar Tučapské skalky byl později dotvořen činností člověka, konkrétně těžbou sprašových hlín a biotického granodioritu. Po ukončení těžby byl charakter lokality příznivý pro kolonizaci teplomilnou flórou a faunou.
Při okraji přírodní památky se nachází sirný pramen.
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Roste zde okolo 120 druhů vyšších rostlin, například hvězdnice chlumní či rozrazil klasnatý. Nejsevernější lokalitu svého rozšíření zde měla záhořanka žlutá, ta je však v posledních letech nezvěstná. Pro udržení stepního charakteru lokality je potřeba jedenkrát až dvakrát ročně provést seč.
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Vyskytují se zde teplomilné druhy hmyzu, například samotářské včely pískorypka běloskvrnná a maltářka zední. Z motýlů se zde pravidelně vyskytují například lišaj pryšcový či batolec červený. Stálým obyvatelem Tučapské skalty je také čmelák zemní.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ VYNIKAL, Tomáš. Záchrana Tučapské skalky. Vesmír. 2004, roč. 83, čís. 5, s. 282. Dostupné online. ISSN 0042-4544.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tučapská skalka na Wikimedia Commons
