Rotunda svatého Jiří (Říp)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha
Rotunda na Řípu v roce 2013
Rotunda na Řípu v roce 2013
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
Diecézepražská
Vikariátpodřipský
FarnostRoudnice nad Labem
Datum posvěcení12. století
Architektonický popis
Stavební slohrománský
Typ stavbyrotunda
Výstavba11. – 12. století
Specifikace
Stavební materiálopuka
Další informace
Oficiální webrotundarip.cz
Kód památky11772/5-2 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka, jde o románskou rotundu, která patří mezi nejstarší dochované stavby v Česku. Jde o klasický případ románského slohu s malými okny a tlustými zdmi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o zdejší rotundě pochází z roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že k založení stavby došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu zasvěcena. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter.[1] Roku 1577 se stal součástí panství Roudnice nad Labem.[zdroj?] Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců.[2] Po třicetileté válce získali místo Lobkovicové.[zdroj?] Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.

Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869–1881. Při ní byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou. Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena.[3] V 60. letech 20. století pak došlo k dalším stavebním úpravám, a to na základě požadavku fasádu romanizovat. Plášť byl od přízemí kompletně přezděn, čímž zaniklo i nejstarší dochované románské zdivo ve druhém podlaží věže. Rotunda tak získala „románský“ vzhled s neomítnutou fasádou. Jižní portál zřízený při předchozí přestavbě byl vybourán a nahrazen novým v neorománském stylu, okenní otvory v lodi byly zmenšeny a vybaveny replikou románského ostění. Ačkoli bylo v průběhu prací opakovaně konstatováno, že historická opuková dlažba je v pořádku, pouze je třeba vyměnit několik prasklých dlaždic, nakonec došlo k jejímu nahrazení pískovcovou dlažbou.[3] Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu historického opukového zdiva v přízemní části fasády, na kterém se negativně podepsalo vystavení neomítnutého zdiva povětrnostním vlivům, byla kolem roku 2009 fasáda omítnuta. Kvůli použité nevhodné technologii však dochází k rychlému chátrání omítky.

Sochařská výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Od osmdesátých let 19. století se v rotundě nachází dvě vyobrazení souboje sv. Jiří s drakem: reliéf, jehož autorem je Bernard Otto Seeling, a kamenná polychromovaná socha od Eduarda Veselého.

V interiéru rotundy se nachází socha Chlapce s beránkem, symbolizující příchod našich předků, slovanských pastevců, do Čech. Jejím autorem je významný současný sochař Stanislav Hanzík. Od stejného umělce je v apsidě presbytáře rotundy umístěno dílo Ukřižování.

Zvony[editovat | editovat zdroj]

V západní věži se nacházejí dva zvony. První je z roku 1491 a druhý z roku 1509. Oba byly patrně ulity stejným zvonařem, mistrem Tomášem z Litoměřic. Zvony nejsou na elektrický pohon, obsluhují se ručně a jejich původní ladění vyžaduje dobrou techniku zkušeného zvoníka – aby zvonění znělo harmonicky. Zvonívá se pravidelně před mší.[4]

Poutě, mše a prohlídky[editovat | editovat zdroj]

Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Mše probíhají v rotundě každou první neděli v měsíci od 15.00 hod. Nekoná-li se právě mše, je od dubna do října možná prohlídka rotundy s průvodcem, a to od května do září denně kromě pondělí (od června do srpna od 9 do 18 hod., v květnu a září od 9 do 17 hod.), v dubnu a v říjnu jen o sobotách, nedělích a svátcích od 9 do 16 hod. Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem otevírací doby.

Návštěvnost rotundy[5]
Rok Počet návštěvníků
2015 8 947
2016 7 917
2017 5 580

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ORTH, Jan. Topograficko-statistický slovník Čech: Čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. [s.l.]: Kober 1068 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: jSxSAAAAcAAJ. 
  2. Historie [online]. Správa rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha [cit. 2015-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16. 
  3. a b Proč jsou důležité povrchové úpravy historických staveb. Průčelí rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu – Miloš Solař, Dějiny a současnost 2007
  4. LUDVÍK, BEDŘICH, 1953-. Praha, město věží. Vyd. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2009. 349 s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 35. 
  5. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]