Eduard Veselý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eduard Veselý
Narození 2. února 1817
Sloup v Čechách
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. října 1892 (ve věku 75 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání sochař
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Veselý, též Wessely (2. února 1817 Sloup v Čechách24. října 1892 Praha) byl český sochař, řezbář, restaurátor a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Eduard Veselý pocházel ze Sloupu v Čechách, kde měli rodiště i bratři Josef a Emanuel Maxovi. Vyučil se v pražské dílně bratří Maxů a pak působil jako dlouholetý asistent Josefa Maxe.

S manželkou Terezií, rozenou Amlerovou (1833–1908) měl syna Vilhelma (1857–??), který se stal profesorem na gymnáziu v Kadani.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Praha, Hradčanské náměstí - kandelábr

Eduard Veselý dodával sochy pro venkovské kostely. V Praze je jeho nejznámějším dílem litinový kandelábr plynového osvětlení na Hradčanském náměstí. Podle údajů z jeho rodiště byl také autorem původních dřevěných soch apoštolů na Staroměstském orloji,[2] které shořely při požáru v květnu 1945 a později je znovu vytvořil Vojtěch Sucharda.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Soupis pražských příslušníků, Eduard Wessely, 1817
  2. Lužické hory: Sloup v Čechách: Rodáci a osobnosti
  3. Kandelábr, Hradčanské náměstí
  4. Podřipsko, socha sv. Jiří v rotundě
  5. Louňovice pod Blaníkem, Malý Blaník

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN v Praze 1968, s. 225

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]