Seznam neapolských místokrálů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak Neapolského království
Poloha Neapolského království na mapce Itálie

Toto je seznam neapolských místokrálů, kteří spravovali území Neapolského království v letech 1501-1734.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území Neapolského království bylo v roce 1501 dobyto vojskem francouzského krále Ludvíka XII. během italských válek. Neapol se tak dostala pod cizí nadvládu, nejprve panovníků francouzských, poté aragonských a španělských a nakonec rakouských arcivévodůhabsburské dynastie. Jelikož se všechna ústředí nadvlády nacházela daleko od samotné Neapole, bylo toto království spravováno prostřednictvím jmenovaných zástupců – místokrálů.

Seznam neapolských místokrálů[editovat | editovat zdroj]

Francouzští místokrálové (1501–1504)[editovat | editovat zdroj]

Jméno vláda poznámky
Ludvík d'Armagnac, vévoda z Nemours 1501–1503 místokrál za panování Ludvíka XII. Padl v bitvě u Cerignoly.
Ludvík II. markýz ze Saluzza 1503–1504 místokrál neapolský za panování Ludvíka XII.

Španělští místokrálové (1504–1707)[editovat | editovat zdroj]

Jméno doba vlády poznámky
Gonzalo Fernández z Cordoby (1453–1515) 1504–1507 místokrál za panování Ferdinanda II. Aragonského.
Juan de Aragón y de Jonqueras, 2. hrabě z Ribagorza 1507–1509
Antonio de Guevara 1509 místokrál za panování Ferdinanda II.
Ramón de Cardona 1509–1522 místokrál sicilský za panování Ferdinanda II., místokrál neapolský, (1509–1522)
Karel de Lannoy 1522–1527 místokrál za panování Karla I.
Hugo z Moncada 1527 – květen 1528 místokrál sicilský, 1509–1517, za vlády krále Ferdinanda II., místokrál neapolský, 1527–1528, za vlády Karla V.
Philibert z Châlon 1528–3. srpné 1530 místokrál za panování Karla I.
Kardinál Pompeo Colonna 1530–1532 místokrál za panování Karla I.
Pedro Álvarez de Toledo 1532–1553 místokrál za panování Karla I.
Luis Álvarez de Toledo y Osorio únor – květen 1553 Generálporučík v době panování Karla I. Nastoupil po svém otci Pedrovi, jenž z úřadu odstoupil ze zdravotních důvodů.
Kardinál Pedro Pacheco Ladrón de Guevara 1553–1556 místokrál za panování králů Karla I. a Filipa II.
Fernando Álvarez de Toledo 1556–1558 Guvernér Milánského vévodství, 1555–1556, místokrál neapolský 1556 – 1557 za vlády Filipa II.
Juan Fernandez Manrique de Lara 6. červen – 10. říjen 1558 místokrál katalánský, 1543–1554, za vlády Karla V., místokrál neapolský, červen to říjen 1558, za panování Filipa II.
Pedro Afán de Ribera 1559–1571 místokrál katalánský, 1554–1558, místokrál neapolský 1559–1571, za panování Filipa II.
Kardinál Antoine Perrenot de Granvelle 1571–1575 místokrál za panování Filipa II.
Íñigo López de Mendoza y Mendoza 1575–1579 místokrál valencijský, 1572–1575, místokrál neapolský za panování Filipa II.
Juan de Zúñiga y Requesens 1579–1582 místokrál za panování Filipa II.
Pedro Girón, 1. vévoda z Osuny 1582–1586 místokrál neapolský za panování Filipa II.
Juan de Zúñiga y Avellaneda 1586–1595 místokrál za panování Filipa II. Též místokrál katalánský, 1583–1586 a 1. vévoda z Peñaranda de Duero.
Enrique de Guzmán, 2. hrabě z Olivares 1595–1598
Fernando Ruiz de Castro Andrade y Portugal 1599–1601 místokrál za panování Filipa III.
Francisco Ruiz de Castro 1601–1603 místokrál neapolský 1601–1603.
Juan Alonso Pimentel de Herrera, 5. vévoda z Benavente 1603–1610 místokrál valencijský, 1598–1602, místokrál neapolský, 1603–1610, za panování Filipa III.
Pedro Fernández de Castro Andrade y Portugal 1610–1616 místokrál za panování Filipa III.
Pedro Téllez-Girón, 3. vévoda z Osuny 1616–1620 místokrál za panování Filipa III.
Kardinál Gaspar de Borja y Velasco červen – prosinec 1620 arcibiskup sevillský, únor 1632 – leden 1645, arcibiskup toledský 1645, generálporučík neapolský za panování Filipa III.
Kardinál Antonio Zapata y Cisneros prosinec 1620 – prosinec 1622 místokrál neapolský, prosinec 1620 – prosinec 1622, velký inkvizitor Španělska, 1627–1632.
Generálporučík za panování králů Filipa III. a Filipa IV.
Antonio Álvarez de Toledo, 5. vévoda z Alby 1622–1629 rytíř Řádu zlatého rouna, 1599 místokrál za panování Filipa IV.
Fernando Afán de Ribera y Téllez-Girón 1629–1631 místokrál neapolský, 1629–1631 za panování Filipa IV.
Manuel de Acevedo y Zúñiga 1631–1637 místokrál za panování Filipa IV.
Ramiro Núñez de Guzmán 1637–1644 místokrál za panování Filipa IV. Od roku 1625 byl zeťem španělského ministra Gaspara de Guzmán, vévody z Olivares
Juan Alfonso Enríquez de Cabrera 1644–1646 místokrál sicilský, 1641–1644, místokrál neapolský, květen 1644 – 1646, za panování Filipa IV.
Rodrigo Ponce de León, 4. vévoda z Arcos 1646–1648 místokrál valencijský, 1642–1645.
Za jeho vlády vypukla Masaniellova vzpoura "Neapolské republiky"
Jan Josef Rakouský leden 1648 – březen 1648 místokrál za panování Filipa IV., jeho levoboček, byl vyslán do Neapole, aby potlačil povstání
Íñigo Vélez de Guevara, 8. hrabě z Oñate 1648–1653 Prezident imperiální poštovního úřadu, místokrál neapolský, (1637–1644), za panování Filipa IV.
García de Haro-Sotomayor y Guzmán 1654–1659 Předsedající italské rady, místokrál za panování Filipa IV.
Gaspar de Bracamonte, 3. hrabě z Peñarandy 1659–1664 místokrál za panování Filipa IV.
Kardinál Paskal Aragonský 1664–1666 místokrál za panování králů Filipa IV. a Karla II.
Pedro Antonio de Aragón 1666–1671 místokrál za panování Karla II.
Fadrique Alvarez de Toledo y Ponce de León 1671–1672 místokrál neapolský, 1671–1672, místokrál sicilský, 1673–1676,
generálporučík za panování Karla II., rytíř řádu Svatého Ducha ve Francii, 1703.
Antonio Pedro Sancho Dávila y Osorio 1672–1675 místokrál za panování Karla II.
Fernando Joaquín Fajardo de Requeséns y Zúñiga, markýz z Los Velez 1675–1683 místokrál za panování Karla II.
Gaspar Méndez de Haro, 7. markýz z Carpio 1683–1687 místokrál za panování Karla II.
Francisco de Benavides 1687–1696 místokrál za panování Karla II.
Luis Francisco de la Cerda y Aragón 1696–1702 místokrál za panování králů Karla II. a Filipa V.
Juan Manuel Fernández Pacheco, 8. markýz z Villeny 1702–1707 místokrál navarrský, 1691–1692, místokrál aragonský, 1693, místokrál katalánský, 1693–1694, místokrál sicilský, 1701–1702,
místokrál neapolský, 1700–1707, 1. direktor Španělské královské akademie, 1713–1725, rytíř Řádu zlatého rouna, 1687.
místokrál za panování Filipa V. někdy po roce 1701.

Rakouští místokrálové (1707–1721)[editovat | editovat zdroj]

Jméno doba vlády poznámky
Jiří Adam II. Bořita hrabě z Martinic červenec – říjen 1707 místokrál za panování Josefa I.
Wirich Filip z Daunu 1707–1708
(první období)
1724: guvernér Rakouského Nizozemska, dříve španělského Nizozemska, milánský guvernér, 1728–1733.
místokrál neapolský za panování císaře Leopold I.
Kardinál Vincenzo Grimani 1708–1710 místokrál za panování císaře Josefa I.
Carlo Borromeo Arese 1710–1713 místokrál za panování císařů Josef I. a Karla VI.
Wirich Filip z Daunu 1713–1719
(druhé období)
místokrál za vlády císaře Karla VI.
Jan Václav hrabě z Gallasu červenec 1719 místokrál za vlády císaře Karla VI.
Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu 1719–1721 místokrál za vlády císaře Karla VI.

Rakouští místokrálové neapolsko-sicilští (1721–1734)[editovat | editovat zdroj]

Jméno vláda poznámky
Marcantonio Borghese, 3. kníže ze Sulmony 1721–1722 místokrál neapolský za vlády císaře Karla VI.
Kardinál Michal Bedřich z Althanu 1722–1728 místokrál za vlády císaře Karel VI. V roce 1723 vypukly v Neapoli protirakouské nepokoje.
Joaquín Fernández de Portocarrero červenec – prosinec 1728 místokrál neapolský a zároveň místokrál sicilský, 1722–1728, za vlády císaře Karla VI.
Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu 1728–1733 místokrál za vlády císaře Karla VI.
Giulio Visconti Borromeo Arese, hrabě z Brebbie 1733–1734 V roce 1707 mu král Filip V. udělil titul granda 2. stupně. Místokrál za vlády císaře Karla VI.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Giovan Pietro Bellori: The Lives z the Modern Painters, Sculptors and Architects