Oettingen-Wallersteinové

Oettingen-Wallersteinové
Mateřská dynastie	Oettingenové
Tituly	1672 svobodný pán (Dolní Rakousy); 1774 kníže (Říše); 1781 kníže z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu; 1825 oslovení Jasnost (Durchlaucht); POZNÁMKY:; 1818 dědičný člen komory říšských radů bavorského parlamentu; 1819 dědičný člen první komory württemberského parlamentu;
Zakladatelé	Bedřich III., hrabě z Oettingenu
Současná hlava	Mořic, 8. kníže (od roku 1991)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oettingen-Wallerstein je jméno šlechtického rodu s původem v bývalém hrabství v dnešní východní části Bádenska-Württemberska a západního Bavorska. Druhou dříve panovnickou větví rodiny Oettingenů jsou Oettingen-Spielbergové.

Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]

Rod Oettingenů je poprvé zmíněn v roce 1147, kdy jistý Ludovicus comes de Otingen, příbuzný císařského rodu Hohentaufen, kterému bylo v léno uděleno hrabství obklopující říšské město Nördlingen.

Území Oettingen-Wallersteinu bylo vytvořen dvakrát. Nejprve v roce 1423 rozdělením Oettingenu (dnešní Oettingen in Bayern), který zanikl v roce 1486 a připadl Oettingen-Oettingenu a podruhé v roce 1557 při dělení Oettingen-Oettingenu.

V roce 1602 došlo k dalšímu rozdělení Oettingen-Oettingen na vlastní území a Oettingen-Spielberg. Ten byl roku 1774 povýšen na knížectví, v roce 1806 mediatizován k Bavorskému království a v roce 1810 bylo sdílené s Württemberským královstvím. V této době mělo území knížectví rozlohu 850 km² a 60 000 obyvatel.

Hrabata z Oettingen-Wallersteinu (1423–1486)[editovat | editovat zdroj]

Bedřich III., hrabě z Oettingenu († 1423)
- Vilém I., hrabě z Oettingen-Oettingenu († 1467)
  - Wolfgang I., hrabě z Oettingenu (1455-1522)
    - Ludvík XV., hrabě z Oettingenu (1486-1557), jeho synové Ludvík XVI., Wolfgang II., a Bedřich VIII. (níže)
- Jan I. Veliký, hrabětem v letech 1423–1449 (asi 1415-1449)
  - Ludvík XIII., hrabětem v letech 1449–1486 (asi 1440-1486)

Vyhaslá linie. Přešla na Oettingen-Oettingeny

Hrabata z Oettingen-Wallersteinu (1557-1774) ^[1][editovat | editovat zdroj]

Bedřich VIII., hrabětem v letech 1557-1579 (1516-1579)
- Vilém II., hrabětem v letech 1579–1602 (1544-1602)
  - hrabě Wolfgang III. (1573-1598)
    - Arnošt II., hrabětem v letech 1602-1670 (1594-1670)
      - Vilém IV., hrabětem v letech 1670-1692 (1627-1692)
      - Wolfgang IV., hrabětem v letech 1692-1708 (1629-1708)
        František Ignác, hrabětem v letech 1708-1728 (1672-1728)
      - hrabě Filip Karel (1640-1680)
        Antonín Karel, hrabětem v letech 1728–1738 (1679-1738)
        Jan Karel Bedřich, hrabětem v letech 1738-1744 (1715–1744)
        Maxmilián Ignác Filip, hrabětem v letech 1744-1745 (1743–1745)
        
        Filip Karel, hrabětem v letech 1745–1766 (1722-1766)
        Kraft Arnošt, hrabětem v letech 1766-1774 (1748-1802), povýšen na říšského hraběte zu Oettingen-Oettingen und Oettingen-Wallerstein 14. 4. 1774

Knížata z Oettingen-Wallersteinu (od roku 1774 suverénní, mediatizována v roce 1806)[editovat | editovat zdroj]

Kraft Arnošt, 1. kníže v letech 1774-1802 (1748-1802)
- Ludvík Kraft, 2. kníže v letech 1802–1823 (1791-1870), vzdal se svých národků z důvodů morganatického sňatku
- Bedřich Kraft, 3. kníže v letech 1823-1842 (1793–1842)
  - Karel Bedřich I., 4. kníže v letech 1842–1905 (1840-1905)
    - Karel Bedřich II., 5. kníže v letech 1905–1930 (1877-1930)
    - Evžen, 6. kníže v letech 1930–1969 (1885-1969), politik
      - Karel Bedřich III., 7. kníže v letech 1969–1991 (1917-1991)
        Mořic, 8. kníže v letech 1991–dosud (* 1946) [1]
        Karel Evžen, dědičný kníže z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (* 1970)
        kněžna Helena (* 1995)
        
        kníže Johannes (* 1998)
        
        kníže Evžen (* 2004)
        
        kníže Ludvík-Maxmilián (* 1972)
        kníže Felix (* 2003)
        
        kníže Dominik (* 2007)
        
        kníže Bedřich-Alexandr (* 1978)
        
        kníže Kraft Arnošt (* 1951)
        kníže Filip-Karel (* 1983)
        
        kníže Leopold-Ludvík (* 1987)

Další členové[editovat | editovat zdroj]

Irmengard z Oettingenu, falckraběnka rýnská (asi 1304-1389)
Alžběta z Oettingenu, lankraběnka z Leuchtenbergu (asi 1360-1406)
Wolfgang I. z Oettingenu, hrabě z Oettingen-Oettingenu (1455-1522)
Marie Magdalena z Oettingen-Baldernu, markraběnka báden-bádenská (1619-1688)
Marie Dorotea Sofie z Oettingen-Oettingenu (1639-1698), druhá manželka Eberharda III. Württemberského
kněžna Kristýna Luisa z Oettingen-Oettingenu (1671-1747), manželka Ludvíka Rudolfa Brunšvicko-Lüneburského
Marie Anna z Oettingen-Spielbergu (1693-1729), manželka knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna

Hrady a zámky[editovat | editovat zdroj]

Seznam hradů a zámků, které jsou dosud v držení knížat Oettingen-Spielbergů (zámek Oettingen) a Oettingen-Wallersteinů:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Oettingen-Wallerstein na anglické Wikipedii.

↑ MAREK, Miroslav. oett/oett3.html [online]. genealogy.euweb.cz. Dostupné online. (anglicky) Šablona:Self-published source

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Fürstlich Oettingen-Wallerstein'sche Bibliothek (1985) Oettingen-Wallerstein'sche Musiksammlung. München: K. G. Saur (reproduced on 3819 microfiches) ISBN 3598307306

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oettingen-Wallersteinové na Wikimedia Commons
Webové stránky knížea z Oettingen-Wallersteinu
European Heraldry page Archivováno 2. 10. 2020 na Wayback Machine.
MAREK, Miroslav. Genealogy of Oettingen [online]. Genealogy EU. Dostupné online. (anglicky)
genealogie-mittelalter.de (německy)

[1] MAREK, Miroslav. oett/oett3.html [online]. genealogy.euweb.cz. Dostupné online. (anglicky) Šablona:Self-published source

[1]