Seeberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Seeberg
Seeberg 3.jpg
Základní informace
Sloh románský, gotický
Výstavba okolo roku 1200
Další majitelé Šlikové
Junckerové
Neubergové
Současný majitel Město Františkovy Lázně
Poloha
Adresa Ostroh, Poustka, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Seeberg
Seeberg
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45571/4-114 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seeberg (též Ostroh) je hrad nacházející se v Ostrohu, části obce Poustka v okrese Cheb. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem hradu bylo sídliště nebo hradiště z mladší až pozdní doby bronzové osídlené lidem kultury popelnicových polí.[2]

Předpokládá se, že Seeberg byl postaven již někdy na začátku 13. století jako sídlo některého z chebských ministeriálů. První písemná zmínka však pochází až z roku 1322, kdy se stal součástí majetku, který Chebští zastavili králi Janu Lucemburskému.[3] Hrad Seeberg patřil městu Cheb až do roku 1434, kdy byl císařem Zikmundem Lucemburským darován kancléři Kašparu Šlikovi. Šlik neměl dostatek financí na udržování hradu, a ten tak velmi zpustl. V roce 1461 ho odkupuje ve velmi špatném stavu radní z Chebu Kašpar Juncker. Po jeho smrti se stávají majiteli bratři z Neuberga, Konrád a Jošt. Během této doby byl hrad silně poškozen v dlouholeté válce Neubergů s Jorgem z Zedtwitz, který obýval blízký hrad Liebenstein (Libá). V roce 1648 byl hrad dobyt, vykraden a vypálen Švédy pod velením generála Königsmarka. V té době ho vlastnil Vít Dětřich ze Steinheimu, který ho poté nechal opět opravit.

V roce 1703 se stal Seeberg opět majetkem města Chebu. V průběhu času hrad několikrát zpustl a patrně kvůli nedostatku peněz byl opravován na etapy. Úpravy J. Pröckla (které hradilo město Cheb) z let 19051915 zachránily hrad před úplným zničením, avšak po druhé světové válce zůstal hrad Seeberg opět sám a bez jakékoliv pomoci. Kdyby se jeho rekonstrukce neujalo v 70. letech 20. století Městské muzeum ve Františkových Lázních, hrad by dnes pravděpodobně již nestál. V roce 1990 byl Seeberg slavnostně otevřen veřejnosti. Jeho současný stav je velmi dobrý, a je turistickým lákadlem nejen pro české, ale i německé turisty. V roce 2007 byla zprovozněna naučná stezka „Okolí hradu Seeberg“. Zahrnuje například okolní mlýn, kostel sv. Wolfganga, mlýn, kapličku či Kachní rybník.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Interiér hradu s výstavou porcelánu

V předhradí stojí hrázděná stodola z poloviny 18. století, čeledník ze stejného období a dvě stavby na hrad přenesené: věžová sýpka z roku 1714 a kůlna z roku 1809 (jsou to ukázky lidové architektury Chebska). Ve vlastním hradu se nachází výstava slohového vývoje interiérů 19. století od empíru až po takzvaný Chippendale. Dále se zde nachází výstava skla a porcelánu nejznámějších českých firem. V přilehlých hospodářských budovách je umístěna výstava skanzenového typu věnovaná vesnickému životu 18. století na Chebsku. Obsahuje například tradiční oděvy a nástroje té doby, nebo model hrázděného statku chebského typu. V roce 2011 zpřístupněna sklepení hradu a instalovány nové expozice: Goethe a jeho lásky, Chebský kat Karel Huss, zbrojnice a knihovna. Od roku 2014 je v prostorách bývalé hradní restaurace otevřena expozice Smrt Valdštejna, historie jedné krvavé vraždy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-09-18]. Identifikátor záznamu 158022 : Hrad Ostroh, Seeberg. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Ostroh, s. 228. 
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ostroh, s. 409–410. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Svazek 1. 1976: Odeon S. 98. 
  • JAROSLAV, Vít. Ašsko. historicko-turistický průvdoce = Landkreis Asch. historisch-turistischer Führer. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2000. 208 s. ISBN 80-86125-19-X. (česky, německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]