Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku
| Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku | |
|---|---|
| Místokomorník Českého království | |
| Ve funkci: 1629 – 1637 | |
| Panovník | Ferdinand II. |
| Předchůdce | Bernard Hýzrle z Chodů na Želibořích |
| Člen direktoria Českého království za rytířský stav | |
| Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Narození | 1582 |
| Úmrtí | 25. července 1638 (ve věku 55–56 let) Praha  Habsburská monarchie |
| Choť | Johanka Myšková ze Žlunic |
| Rodiče | Albrecht Pětipeský z Chýš a Egerberka a Barbora z Hrušova |
| Příbuzní | Bedřich Pětipeský z Chýš a Egerberka[1] a Ladislav Pětipeský z Chýš a Egerberka[1] (sourozenci) |
| Profese | rytíř |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku (1582?–1637 nebo 25. července 1638 Praha[2]) byl český rytíř z rodu Pětipeských z Chýš a Egerberka a člen Jednoty bratrské. Díky svým úřednickým zkušenostem patřil během stavovského povstání v letech 1618 až 1619 mezi direktory, poté byl maršálkem královského dvora Fridricha Falckého.[3] Jeho vícekrát podaná demise nebyla nikdy přijata a za svou účast byl v roce 1620 odsouzen k smrti, ale trest mu byl později změněn na doživotní žalář a ztrátu veškerého majetku. Dva roky strávil ve vězení na hradě Zbiroh. V roce 1623 byl propuštěn[3] a žil z věna své manželky Johanky Myškové ze Žlunic. Opět získal císařovu důvěru, stal se královským radou a místopísařem a zemřel okolo roku 1637 v úřadu místokomorníka.[4]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Vlastnil Byšice, Bosyni a Obříství.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b August Sedláček: Pětipeský. In: Ottův slovník naučný.
- ↑ Bibliografie dějin Českých zemí: Pětipeský z Chýš a Egrberku, Šťastný Václav [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník, aneb, kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví. Praha: Horizont, 1993. 160 s. ISBN 80-7012-070-3. S. 122.
- ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 19. Praha: Jan Otto, 1902. Dostupné online. ISBN 80-7203-007-8. Heslo Pětipeský, s. 606–607.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BŮŽEK, Václav. Každodenní život na statcích Šťastného Václava Pětipeského z Chýš očima hospodářských úředníků počátkem 17. století. In: Historik zapomenutých dějin : sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi. Praha: Libri, 2003. S. 198–210.
- VYHNIS, Václav. Pětipeští z Chyš a Egerberka. Památky, příroda, život. 1989, roč. 21, čís. 2, s. 58–60
- ŽITNÝ, Miroslav. Deník Šťastného Václava Pětipeského z Chýš z roku 1605. In: Šlechta raného novověku pohledem českých, francouzských a španělských historiků (= Opera historica 13). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. ISBN 978-80-7394-183-3. S. 187–262.
- ŽITNÝ, Miroslav. Korespondence Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku z let 1600–1610. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, 2015. 604 s. (Prameny k českým dějinám 16.–18. století. Řada B = Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.–XVIII. illustrantia. Series B ; VII/1). ISBN 978-80-7394-544-2.
- ŽITNÝ, Miroslav. Korespondence Šťastného Václava Pětipeského z Chýš a Egrberku z let 1611–1621. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, 2016. 814 s. (Prameny k českým dějinám 16.–18. století. Řada B = Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.–XVIII. illustrantia. Series B ; VII/2). ISBN 978-80-7394-575-6.
- ŽITNÝ, Miroslav. Křesťanský rytíř Šťastný Václav Pětipeský z Chýš na sklonku předbělohorské doby. Zpravodaj Historického klubu. Praha: Sdružení historiků ČR, 2010, roč. 21, čís. 1–2, s. 37–57.
