Jan Ferdinand Porcia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Ferdinand Porcia
Erb Porciů
Erb Porciů

Císařský nejvyšší hofmistr
Ve funkci:
1657 – 1665
Panovník Leopold I.
Předchůdce Johann Weikhard z Auerspergu
Nástupce Václav Eusebius Popel z Lobkovic

Tajný rada
Ve funkci:
1655 – 1665
Panovník Ferdinand III. Habsburský, Leopold I.

Hofmistr arcivévody Leopolda
Ve funkci:
1652 – ?

Císařský vyslanec v Benátkách
Ve funkci:
1647 – 1652
Panovník Ferdinand III. Habsburský

Císařský komorník
Ve funkci:
1633 – ?
Panovník Ferdinand II. Štýrský

Narození 1605
Benátky
Úmrtí 19. února 1665 (ve věku 59–60 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť 1. Anna z Auerspergu
2. Beatrix Johanna Kavková z Říčan
Profese diplomat
Ocenění 1657 Řád zlatého rouna (č. 439)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Ferdinand kníže Porcia, hrabě z Mitterburgu a Ortenburgu (též Portia nebo Porzia; Johann Ferdinand Reichsfürst Porcia, Graf zu Mitterburg und Ortenburg) (1605, Benátky19. února 1665, Vídeň) byl rakouský státník a dvořan ze starobylé šlechty ze severní Itálie. Na počátku vlády císaře Leopolda I. byl ve funkcích nejvyššího hofmistra a prvního ministra jednou z nejdůležitějších osobností habsburské monarchie. Byl povýšen do stavu říšských knížat a získal Řád zlatého rouna. Vlastnil majetek v Korutansku a díky sňatkům měl vazby na šlechtické rody v Čechách.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylé rodiny ze severní Itálie připomínané od 12. století. Narodil se v Benátkách jako jediný syn hraběte Jana Sforzy Porcii (15761624), který působil jako diplomat ve službách Ferdinanda II. Jan Ferdinand se díky otci od dětství pohyboval u císařského dvora a v roce 1633 byl jmenován císařským komorníkem. V letech 16341647 působil v zemské správě v Dolním Rakousku a Kraňsku, poté byl pět let císařským vyslancem v Benátkách (16471652).[1]

Zámek Porcia v Korutansku

Po návratu ke dvoru se stal hofmistrem arcivévody Leopolda (1652) a poté členem Tajné rady (1655). Jako vychovatel budoucího císaře získal postupně značný vliv a také důvěru svého svěřence. Po nástupu Leopolda I. na trůn se stal císařským nejvyšším hofmistrem (16571665), zároveň předsedal Tajné radě a byl prvním ministrem habsburské monarchie. Důležitou úlohu měl v době Leopoldovy císařské korunovace ve Frankfurtu (16571658) a během korunovační cesty obdržel v říjnu 1657 v Praze Řád zlatého rouna. V počátcích vlády Leopolda I. patřil k jeho nejvlivnějším důvěrníkům, což dokládá bohatá vzájemná korespondence uložená v rakouském státním archivu. Podle dobových svědectví zahraničních diplomatů ve Vídni měl tehdy moc, jaké nedosáhl žádný z jeho nástupců ve službách Leopolda I. (Lobkovic, Lamberg, Ditrichštejn). Větší vliv na zahraniční politiku nicméně získal až po smrti císařova strýce arcivévody Leopolda Viléma (1662). V roce 1662 dostal od císaře darem 200 000 zlatých a v témže roce koupil zámek Porcia v Korutansku, který patřil jeho potomkům až do roku 1918. V únoru 1662 byl povýšen do stavu říšských knížat.

Od konce padesátých let 17. století trpěl dnou, choroba se začala zhoršovat počátkem roku 1664 a u dvora se začalo spekulovat o přeobsazení funkcí ve správě monarchie.[2] Zemřel v únoru 1665 ve věku nedožitých šedesáti let.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Anna z Auerspergu (16121636), s níž měl tři děti. Syn Jan Karel Porcia (16301667) byl zemským hejtmanem v Korutansku, starší dcera Anna Margareta se provdala za Františka Antonína z Trauttmansdorffu († 1683), mladší Isabela Magdalena byla manželkou Jana Norberta ze Šternberka (16441678). Isabela později již jako vdova obohatila majetek Šternberků přikoupením panství Smiřice ve východních Čechách (1685).[3]

Podruhé se Jan Ferdinand Porcia oženil v roce 1656 s Beatrix Johannou Kavkovou z Říčan (16101682). Rod pánů z Říčan v té době již neměl takový význam, aby se jeho členka mohla stát nevěstou jednoho z nejmocnějších mužů habsburské monarchie, ale Beatrix Johanna byla mimo jiné sestřenicí knížete Václava Eusebia z Lobkovic, pozdějšího Porciova nástupce ve funkci nejvyššího hofmistra. Z tohoto druhého manželství pocházela dcera Františka Benigna, provdaná za hraběte Helmharda Christopha Ungnada z Weissenwolffu (16341702).

Sestra Johanna Ferdinanda Porcii Margareta Magdalena (16081654) byla manželkou hraběte Jana Oktaviána Kinského (16041679).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LACKNER, Christian: Johann Ferdinand Portia als kaiserlicher Botschafter in Venedig 1647–1652; Innsbruck, 1988
  2. HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách; Praha, 2013, s. 607–608, 637 ISBN 978–80–7422–233–7
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989, s. 456

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657–1658). Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009 ISBN 978–80–86829–43–2
  • PROBSZT, Günther von: Die Porcia; Klagenfurt, 1971
  • SIENELL, Stephan: Die Ersten Minister Kaiser Leopolds I.: Johann Ferdinand von Portia und Wenzel Eusebius von Lobkowitz. Der zweite Mann im Staat. Oberste Amtsträger und Favoriten im Umkreis der Reichsfürsten in der Frühen Neuzeit; Berlín, 2003
  • SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978–80–7394–165–9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]