Chorvatská šlechta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Chorvatská šlechta (chorvatsky hrvatsko plemstvo) označuje privilegovanou společenskou vrstvu v dějinách Chorvatska, která hrála významnou úlohu od středověku až po současnost. Termínem chorvatská šlechta se rozumí šlechtické rody, které žily či měly původ v zemích někdejšího Chorvatského království, tzn. Slavonska, Dalmácie, Istrie, Bosny či Dubrovnické republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Šlechtické tituly a případné výsady s nimi spojené obvykle uděloval panovník. Příslušnost k rodům byla obvykle dědičná. Královský dvůr byl během francouzské okupace silně ovlivněn francouzskou šlechtou, která vedla k převzetí francouzského systému titulace, [1] který však značně přispěl k politickému a sociálním elitářství šlechty a panovníka.[zdroj?]

Chorvatští králové a chorvatské královny často zakládali dominia v Chorvatském knížectví. Knížata vládla nad velkým územím v rámci království. Za vlády prvního krále se Chorvatsko stalo jedním z nejmocnějších království na Balkáně.[2] Mnoho šlechticů bylo pověřeno správou svých území a na vrcholu moci království vládli královští spojenci jedenácti samostatným zemím a desítkám rozsáhlých panství.

Kamenný reliéf erbu se dvěma gryfy v rodovém sídle Draškovićů na zámku Trakošćan.

Dějiny chorvatské šlechty[editovat | editovat zdroj]

Latinská listina knížete Muncimíra z roku 892 (opis asi z 18. století): divino munere Croatorum dux („z Boží milosti vévoda Chorvatů“).

Chorvatsko bylo povýšeno na království kolem roku 925 a vznik šlechty rychle následoval. Vládci vnitrozemských a ostrovních panství hráli významnou roli při utváření země a i v současnosti mají některé omezené výsady. Vybraní členové některých šlechtických rodů mají např. právo na audienci u předsedy vlády.

Tomislav byl prvním chorvatským panovníkem, kterého papežský kancléř roku 925 poctil titulem „král“. [3] [4] [5] Král měl právo udělovat tituly vysoce postaveným členům společnosti a jejich přímým potomkům. [6]

Chorvatská šlechta
SídloBánský dvůr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

Chorvatské šlechtické tituly zpravidla uděloval král Chorvatska, později králové spojeného uhersko-chorvatského království. V Dalmácii a na Istrii bylo uděleno několik benátských titulů a během francouzské okupace byly udělovány francouzské tituly.[1] Po rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce se zformovalo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které přestalo udělovat dědičné tituly.

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Chorvatské království a jeho šlechtici užívali množství symbolů, rodových znaků a erbů. Pečeť a erb byly často používány jako součást oděvů, štítů, ozdoby hradů a jiných objektů spojených se šlechtickými rody.

Croatian Coat of Arms 1495.JPG První známý příklad chorvatské šachovnice, jak je znázorněna v Innsbrucku, Rakousko (1495) Croatian coa 1527.png Erb Chorvatska použitý v roce 1527 jako součást pečeti na Cetingradské listině Wappen Königreich Croatien & Slavonien.png Chorvatské království (1525–1868) Wappen Königreich Croatien.jpg Erb země chorvatské koruny (do roku 1868)
Coat of Arms of the Kingdom of Croatia-Slavonia.svg Chorvatsko-slavonské království (1868–1918). Oficiální verze byla se svatoštěpánskou korunou, neboť Chorvatsko bylo součástí Zemí koruny svatého Štěpána . Coa Hungary Country History Mid (1867).svg Erb Zalitavska (1868–1915) Domoljubna značka 1914.jpg Vlastenecký odznak z roku 1914 Coa Hungary Country History (1916).svg Menší erb Zalitavska (1915–1918)
Austria-Hungaria transparency.png Společný znak Rakouska-Uherska (1915–1918) Coat of arms of the Kingdom of Yugoslavia.svg Království Jugoslávie (1918–1943) Coat of Arms of the Banate of Croatia.svg Chorvatská bánovina (1939–1943) Greater coat of arms of the Banate of Croatia.svg Chorvatská bánovina, vyšší verze (1939–1943)

Rody[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Habsburků. Habsburkové vládli nad chorvatským královstvím téměř 470 let, což je déle než kterákoli jiná dynastie.

Vévodové / knížata

Markýzové

Erb šlechtického rodu Rukavina (Klanačko polje), Chorvatsko

Hrabata

Pečeť království Chorvatska a Dalmácie byla umístěna v roce 1527 na Cetinskou chartu, která potvrdila vládu Habsburků v Chorvatsku.

Erb kardinála Juraje II. Draškoviće nad renesančním portálem z roku 1637, před Proboštským palácem v Kapitulské ulici v Bratislavě.

Baroni

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croatian nobility na anglické Wikipedii.

  1. a b [s.l.]: [s.n.] 
  2. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné v archivu. 
  3. Budak 1994, s. 22.
  4. Goldstein 1995.
  5. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-521-81539-0. 
  6. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]