Alexandřina země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alexandřina země
Земля Александры (ruština)

Poloha Alexandřiny země v Zemi Františka Josefa
Alexandřina země
Red pog.svg
Alexandřina země
Lokalizace Barentsovo moře / Severní ledový oceán
Stát RuskoRusko Rusko
• oblast Archangelská oblast
• rajón Primorský rajón
Topografie
Rozloha 1 130 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrchol  (382 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 0
Hustota zalidnění 0 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandřina země (rusky Земля Александры, anglicky Alexandra Land) je nejzápadnější ostrov v souostroví Země Františka JosefaSeverním ledovém oceánu. Ostrov byl pojmenován na počest ruské velkokněžny Alexandry Pavlovny, prvorozené dcery cara Pavla I., která se provdala za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského.

S rozlohou 1 130 km² je čtvrtým největším ostrovem souostroví. Od sousední Jiřího země je na východě oddělen Cambridgeským průlivem. Nejvyšší bod na ostrově dosahuje výšky 382 m n. m. Mys Mary Harmsworhové na západním pobřeží je nejzápadnějším bodem Země Františka Josefa. Mys byl pojmenován po Marry Harmsworhové, manželce Alfreda Harmswortha, který byl hlavním sponzorem polární expedice F. G. Jacksona. Další dva mysy, které vybíhají z jižního pobřeží k jihozápadu, se jmenují LofleyLudlow. Větší část ostrova je zaledněná. Větší ledovec v západní části ostrova se jmenuje Lunnyův ledový příkrov.[1]

V roce 1914 dosáhl pobřeží Alexandřiny země ruský kormidelník Valerian Albanov z arktické expedice Georgije Brusilova a pokračoval odtud k Northbrookovu ostrovu, ze kterého byl spolu s jediným dalším přeživším námořníkem zachráněn expedicí Georgije Sedova.

Během druhé světové války v roce 1942 vybudovalo Německo na ostrově tajnou meteorologickou stanici Schatzgräber (Hledač pokladů). V roce 1944 však velká část posádky zemřela na následky trichinelózy z pojídání syrového medvědího masa, zbytek mužstva byl z ostrova odvezen válečnou ponorkou U-Boot a projekt byl ukončen. V roce 2016 tajnou základnu ruští vědci znovuobjevili.[2][3]

V severní nezaledněné části ostrova se na místě bývalé meteorologické stanice nachází ruská vojenská letecká základna Nagurskoye. Byla pojmenována po polském průkopníku letectví Janu Nagórskim a patřila mezi nejvýznamnější meteorologické stanice během studené války. Přistávací sněhová dráha je dlouhá 1 500 m. V roce 1996 zde došlo k havárii při přistávání letadla Antonov An-72.

Na ostrově se běžně vyskytují mědvědi lední a na jižním pobřeží existují kolonie alkounů malých. V pobřežních vodách jsou krmné oblasti velryb grónských.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandra Land na anglické Wikipedii.

  1. a b QUAMMEN, David. Problém zalednění. National Geographic Česko. srpen 2014, s. 88–111. ISSN 1213-9394.  
  2. DEGE, Wilhelm. War North of 80: The Last German Arctic Weather Station of World War II.. Calgary : University of Calgary Press, 2003. ISBN 1-55238-110-2. (anglicky)  
  3. Vědci našli v Arktidě tajnou nacistickou základnu [online]. Novinky.cz, 2016-10-23. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]